V Evropě chybí stabilní energetické zdroje. Německo, které postavilo svou energetiku na obnovitelných zdrojích, prakticky vysává zbytek kontinentu – a na ostatní státy se elektřina nedostává. V letošní zimě za to zaplatily růstem cen elektřiny především severské země. V dalších letech by podobná situace mohla zasáhnout i Česko.
V podcastu Perspektivy Česka o tom diskutovali legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS) a ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
„Ve chvíli, kdy odcházíme od uhlí, nečekejme levnou energetiku,“ upozornil v podcastu Martin Hájek. Cena elektřiny by podle něj mohla v kritických chvílích vystřelit až ke třem tisícům eur za megawatthodinu.
Elektřinu nebude odkud brát
Česko aktuálně bojuje o svou energetickou bezpečnost. Do roku 2030 mají skončit tuzemské uhelné elektrárny, a zatím není jasné, jaké zdroje je nahradí. „ČEPS, která zodpovídá za energetickou bilanci a za bezpečný provoz sítě, napsala do svého dokumentu, že v roce 2030 budeme špičkově dovážet 5400 megawattů. To znamená, že nebudeme mít dostatek vlastního výkonu a budeme muset tuto kapacitu dovážet, abychom udrželi stabilitu soustavy,“ uvedl Hájek. Problém je, že potřebnou elektřinu už nebude odkud brát.
„V situaci, kdy Německo dováží 15 000 megawattů a zbytek Evropy je jen tak tak schopen se na to složit – a to ještě v době, kdy jsme my jako Česká republika vyváželi téměř 2 000 megawattů – opravdu nevím, kde ten výkon ve střední Evropě vezmeme,“ dodal Hájek.
Na celý podcast si můžete poslechnout zde:
🎧 Apple Podcasts
🎧 Spotify
Mohlo by vás zajímat
Bezprostřední energetický kolaps sice podle něj nehrozí, ale spotřebitelé i tak doplatí. „Nemyslím si, že se evropský trh zhroutí. Akorát elektřina bude v danou chvíli za naprosto nepředstavitelné ceny,“ varuje. Ty by mohly podle něj dočasně vystoupat až ke třem tisícům eur za megawatthodinu – zatímco v poslední energetické krizi dosahovaly „pouze“ tisíce eur. I to už ale výrazně zatížilo domácnosti i konkurenceschopnost českých firem.
Cesta ven? Vlastní zdroje
„Nemůžeme spoléhat na Německo. Nemůžeme se domnívat, že když nesvítí a nefouká, někdo nás zachrání. Nezachrání,“ říká Hájek. Podle něj je nutné budovat nové stabilní zdroje – například paroplynové elektrárny nebo menší plynové turbíny. Jen tak si Česko zajistí alespoň základní energetickou soběstačnost.
Situaci však komplikuje nezájem investorů. Do výstavby paroplynových zdrojů se soukromý sektor zatím nehrne, a stát je tak bude muset finančně podpořit. Bez veřejné podpory se nové elektrárny nejspíš stavět nezačnou. Češi si tak za energetickou jistotu a bezpečnost nevyhnutelně připlatí.
