Lednové mrazy řádně prověřily stav české energetiky. Tato zatěžkávací zkouška ukázala, kolik uhelných elektráren si můžeme dovolit odstavit. I to, jaký výkon naopak budeme potřebovat do doby, než za uhelné bloky budeme mít řádnou náhradu.
V nejchladnějších dnech se spotřeba elektřiny vyšplhala až k hodnotám okolo 12 tisíc megawattů (MW). Informoval o tom státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS. V pondělí 12. ledna v dopoledním čase dokonce padl historický rekord, když se spotřeba dostala až na 12 318 MW. Jenže ani v nejchladnějších dnech nepřekročil výkon uhelných elektráren hranici 5800 MW.
Postradatelných 2500 megawattů
Energetický regulační úřad ve svých statistikách uvádí, že výkon uhelných elektráren v Česku dosahuje 9218 MW. Z nejasných důvodů dál v udělených licencích eviduje černouhelnou Elektrárnu Dětmarovice, kterou ČEZ loni na jaře odstavil. Reálnější je tedy hodnota okolo 8600 MW.
Uhelné bloky často nejedou na plný výkon, ale nechávají si rezervu pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Pokud zohledníme i tuto okolnost, tak závěr zní, že 2500 MW výkonu uhelných elektráren můžeme bez obav odstavit z provozu. To téměř přesně odpovídá výkonu elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno, které dle oznámení z konce loňského roku chce vypnout skupina Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR
K podobnému závěru dospěl ve své studii expertní tým Fakta o klimatu. Vedoucí analytik Jan Krčál zmínil, že při ceně emisní povolenky okolo 90 eur za tunu je provoz elektráren skupiny Sev.en ekonomicky neudržitelný. Jejich odstavení se projeví v rostoucím dovozu elektřiny do Česka a zdražením tržní ceny elektřiny o maximálně 2 eura za megawatthodinu.
Vláda chce část bloků udržet
I bez odstavených elektráren skupiny Sev.en nenastane podle Jana Krčála ani jedna hodina v roce s vynuceným omezením spotřeby elektřiny. Tady jsou Fakta o klimatu optimističtější než energetická asociace ENTSO-E, která varuje před nepokrytím spotřeby v Česku po dobu 19 hodin v roce 2028. V polovině příštího desetiletí to může být už 68 hodin, tedy v součtu skoro celé tři dny v roce.
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě deklaruje zájem udržet část uhelných elektráren v provozu do jejich nahrazení jinými zdroji. Jejich majitele chce motivovat s pomocí podpůrných mechanismů. Pokud se na věc podíváme z pohledu Teorie her, prohrají ti, kteří odstaví své uhelné kotle jako první. To bude nejspíš skupina Sev.en, která avizovala konec provozu v závěru tohoto roku, případně během prvního čtvrtletí roku 2027.
Mohlo by vás zajímat
Po jejich odstavení vzroste nervozita, že v zimě nepokryjeme spotřebu elektřiny. Ti, kteří vydrží ještě rok, mohou shrábnout výhru v podobě finanční odměny za udržení elektráren v provozu. To bude hlavně případ Skupiny ČEZ, v menší míře na státní podporu může dosáhnout také Sokolovská uhelná a velké uhelné teplárny.
Jak dlouho ještě?
Uhelné elektrárny budeme potřebovat ještě zhruba pět let. Po roce 2030 už by mohly zahájit provoz první moderní plynové a paroplynové elektrárny. Zájem o jejich stavbu má ČEZ, který loni požádal o schválení dopadu stavby dalších dvou paroplynek v Počeradech v Ústeckém kraji. Z ostatních investorů se hlásí třeba energetická skupina UCED, která chce postavit plynové elektrárny v rozsahu až 1000 MW. První z nich – o výkonu okolo 300 MW – má vyrůst na okraji Chomutova.
Rychlejší bude náhrada uhlí v českých teplárnách. Tady chce většina velkých provozovatelů – ČEZ, Veolia Energie, EP Group a další – ukončit spalování uhlí do pěti let. Dokládá to třeba nedávné oznámení společnosti ČEZ týkající se tepláren v Trutnově-Poříčí, Ledvic na Teplicku a Hodoníně. Vedle zemního plynu často počítají také s výstavbou zdrojů na spalování biomasy a komunálního odpadu.
