Dostavba Pražského okruhu se teď zřejmě posouvá zase o kus dále. Ministerstvo životního prostředí totiž obdrželo žádost o vydání závazného stanoviska EIA. Konkrétně v tomto případě jde o dostavbu úseků 518 a 519, tedy Ruzyně – Suchdol a Suchdol – Březiněves. Už v pondělí 6. listopadu proběhne na toto téma veřejné projednání, potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí dostavby Pražského okruhu Martin Opatrný.
Dostavba Pražského okruhu je rozdělena na několik úseků. Konkrétně Ruzyně – Suchdol (518), Suchdol – Březiněves (519) a Březiněves – Satalice (520). A jak už bylo řečeno, s ohledem na dostavbu byla pro úseky 518 a 519 podána na Ministerstvo životního prostředí žádost o vydání závazného stanoviska EIA. V této souvislosti se v pondělí 6. listopadu uskuteční veřejné projednání. A pokračuje se i v dalších navazujících stavbách.
„U části 520 jsme těsně před podáním žádosti o vydání závazného stanoviska EIA. A v případně jihovýchodní části 511, kdy jde o Běchovice – D1, probíhají už výkupy pozemků, je podaná žádost o stavební povolení. Ještě do konce letošního roku plánujeme vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele,“ přiblížil Ekonomickému deníku mluvčí okruhu.
Ačkoliv má tato dostavba Pražského okruhu ulevit hlavnímu městu i jejímu okolí od nekonečných kolon a zácp, řada lidí se obává, že to sebou přinese i větší koncentraci hluku a emisí. Zdá se však, že těch, kteří začínají stavbu vnímat pozitivně, postupně přibývá.
Mohlo by vás zajímat
„Dostavba Pražského okruhu významně uleví zácpám na Spořilovské, Evropské, V Holešovičkách, v tunelovém komplexu Blanka, Karlovarské, Kbelské, Jižní spojce, Štěrboholské a mnoha dalších ulicích. Mezi Suchdolem a Bohnicemi bude nový most, který bude kromě aut i pro cyklisty a pro pěší. Zároveň tranzitní a dálková doprava nebude vytvářet ve špičkách kolony jako dosud. A tak lidí, kteří si uvědomují, že Pražský okruh je velmi důležitou stavbou, která pomůže dopravě v Praze, skutečně přibývá,“ konstatuje Opatrný. A dodává, že aktuálně se drtivá většina obyvatel Prahy (87 %) a Středočeského kraje už kloní k názoru, že okruh měl být dávno hotov.
Výhrady vůči okruhu podle mluvčího přetrvávají pak zejména u MČ Suchdol a Dolní Chabry. Podle něho však platí, že pokud konkrétní požadavky dávají smysl, plně se respektují. „Snažíme se o maximální snížení negativních dopadů díky nejrůznějším kompenzačním opatřením. Naštěstí většina diskusí ohledně okruhu už probíhá konstruktivně a lidé rozumí tomu, že bez dostavby okruhu doprava v Praze zkrátka brzy zkolabuje,“ dodává.
Původní návrhy na vybudování dálničního okruhu kolem Prahy sahají až před první světovou válku. Plány na jeho výstavbu se pak začaly významněji rozvíjet teprve po roce 1989, a od té doby byla jeho dostavba postupně projednávána, přepracovávána a realizována s různými problémy a zpožděními. Kolem této stavby tak stále panuje řada mýtů a nedorozumění, které specifikují následující řádky.
Regionální varianta by byla výhodnější
Zcela zásadní otázkou Pražského okruhu je poloha jeho trasy a objem převáděné dopravy. V této souvislosti se objevovaly a stále objevují snahy o jeho odsun dále od středu metropole v takzvané „regionální variantě“. Tato úvaha počítala na severu Prahy s trasou mimo jiné kolem Brandýsa nad Labem, Kostelce n. L., Měšic a podobně.
Jak ale upozorňuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pouze současná varianta vedoucí přes katastrální území obcí Horoměřice, Zdiby, pražských částí Suchdol, Dolní Chabry, Březiněves a další, tedy blíže ku Praze, odpovídá Zásadám územního rozvoje hl. m. Prahy a Středočeského kraje. V nich je už dlouhodobě zanesena, stabilizována, a navíc ověřena, a především potvrzena soudním přezkumem. V případě takto radikální změny polohy trasy by bylo nutné znovu hledat shodu mezi hlavním městem, Středočeským krajem a dalšími obcemi. Veškeré projekty by se musely tedy přepracovávat a riskovat tak, že nebude možné najít východisko z hlediska územní průchodnosti a technického řešení. Pokud by se poloha trasy Pražského okruhu měla měnit, znamenalo by to odložení stavby o mnoho let a možná i desetiletí se všemi fatálními dopady, říká ŘSD.
„Přistoupit k nové variantě trasy Pražského okruhu znamená začít zcela od nuly. Tedy, nejen změnit územní plány, ale i všechna související rozhodnutí, která se dlouhodobě projednávala a schvalovala. Troufám si odhadnout, že další možná desítky let by doprava v Praze a blízkém okolí kolabovala a veškeré dosud investované prostředky by se promrhaly. Nyní je nutné vrhnout veškeré společné úsilí všech dotčených k nalezení takového technického řešení v platné trase dle schválených Zásad územního rozvoje, které dostatečně omezí dopad stavby na životní prostředí a život obyvatel,“ říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl.
Vůči myšlence regionální varianty se také vymezila většina starostů dotčených měst a obcí. V rámci odborné analýzy ji jako neefektivní z hlediska řešení dopravy pro Hlavní město Praha vyhodnotili také odborníci z ČVUT v Praze.
Okruh je jen pro transit
Dalším mýtem je fakt, že by okruh měl být jen pro transit. Jak ale konstatuje ŘSD, je nutný nejen pro něj, ale především pro řešení celkové dopravy v Praze a v jejím okolí. Bez jeho dostavby totiž, jak Ředitelství silnic a dálnic přiblížilo, osobní doprava v pražské aglomeraci bude nadále kolabovat a situace se bude zhoršovat. Pokud jde o dopravu nákladní, pak okruh poslouží i tranzitní dopravě, především zvýší její plynulost. Někteří odpůrci stavby namítají, že by okruh měl řešit výhradně tranzitní a dálkovou dopravu, nikoliv dopravu vnitroměstskou či příměstskou. Současná koncepce ale počítá s obojím a dopravní modely i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že jedno neodporuje druhému. Ba naopak. Bez Pražského okruhu ve stabilizované poloze se bude osobní doprava v Praze dále komplikovat a zhoršovat podmínky pro život stovek tisíc Pražanů, vysvětlil Opatrný.
„Silniční okruh má v zahraničí každé větší město a Praha jej měla mít už před mnoha lety. Moderní obchvat hlavního města je nezbytnost a obrovský dluh vůči všem motoristům. Nadměrná hustota dopravy na stávajících městských a příměstských komunikacích s sebou nese i zvýšené riziko dopravních nehod. Nemluvě o jejím dopadu na životní prostředí,” komentuje dostavbu Pražského okruhu dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Teprve dostavba Pražského okruhu tak pomůže odlehčit celkové dopravě v Praze. Uleví zácpám na Spořilovské, Evropské, V Holešovičkách, v tunelovém komplexu Blanka, Karlovarské, Kbelské, Jižní spojce, Štěrboholské a mnoha dalších ulicích. Mezi Suchdolem a Bohnicemi se po novém mostě projedou kromě aut i cyklisté, projdou pěší, a především tranzitní a dálková doprava nebude vytvářet ve špičkách kolony jako dosud, což bude mít významný vliv i na bezpečnost silničního provozu.
Pražský okruh negativně ovlivní životní prostředí
Každá významná dopravní stavba má dopad na životní prostředí, připomíná ŘSD. Při celkovém pohledu na dostavbu Pražského okruhu však podle něho a mnohých výzkumů výrazně převažují pozitiva nad negativy – ty se navíc kompenzují například náhradní výsadbou stromů nebo budováním zelených pásů a nových biotopů. Někteří odpůrci ve svých námitkách také upozorňují na rozpory s různými pravidly na ochranu přírody.
Celkový vliv stavby na životní prostředí, včetně jednotlivých dílčích aspektů však detailně posuzuje Ministerstvo životního prostředí v rámci takzvaného procesu EIA, ve kterém nakonec rozhodne o tom, zda se stavba smí realizovat či nikoliv, respektive za jakých podmínek. Pokud by tedy stavba nevyhovovala platným předpisům z hlediska životního prostředí, nemohla by ani vzniknout, zdůrazňuje ŘSD. Naopak stavba je podle něho připravována z hlediska ochrany životního prostředí mimořádně vstřícně, aby byla zabezpečena ochrana přírody a obyvatel proti škodlivým vlivům z provozu na Pražském okruhu.
„Výstavba liniových staveb zásadním způsobem ovlivňuje život místní flory a fauny a vodní režim v krajině. Je proto morální, ale také zákonem danou povinností, chránit zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a přírodu obecně. Proto se například v rámci úseku pražského okruhu D0 Běchovice – D1 už teď, ještě před zahájením stavby, realizovala řada kompenzačních opatření. Ta pomohou zmírnit ztrátu původních biotopů vytvořením nových,“ uvedl expert na péči o životní prostředí a ochranu přírody Jiří Francek ze společnosti NaturaServis. Konkrténě tak jde například o vybudování nových tůní, revitalizací drobných vodních toků nebo obnovení mokřadů. „Tím můžeme vrátit přírodě to, co nenávratně zaniká v důsledku výstavby,” dodal.
Hluk a emise se zhorší po celé Praze
A okruhem souvisí i hluk a emise, jejichž nárůstu se lidé také obávají. Jsou ale stejně jako další faktory posuzovány v rámci procesu EIA, tedy vlivu stavby na životní prostředí. Stavba musí vyhovět i novým předpisům a přísným hlukovým limitům. Na řadě míst v Praze je přitom současná situace na stávajících komunikacích mnohem horší. Vzhledem k tomu, že Pražský okruh významně pomůže plynulosti dopravy v Praze i jejím okolí, vliv na emise bude zejména v okolí komunikací jako Jižní spojka, Spořilovská, V Holešovičkách a dalších příznivý, říká ŘSD.
Ke zvýšení hluku a emisí dojde ale určitě v průběhu výstavby, nicméně se jejím skončením se situace významně zlepší, dodalo ŘSD. Svou roli v tom hrají i zmíněná kompenzační opatření jako jsou protihlukové stěny, zemní valy nebo zapuštění vozovky pod úroveň okolního povrchu, nízkohlučné povrchy vozovek či snížení rychlosti na navazujících komunikacích, které dokáže snížit i hlukovou zátěž.
Dostavba okruhu negativně ovlivní životní podmínky
Podle ŘSD je potřeba pohlížet na dostavbu okruhu i v dalších souvislostech. Představuje podle něh i významnou podmínku pro zlepšení nejen dopravní, ale i socioekonomické situace. Stavba sama o sobě totiž vytváří nová pracovní místa. Dostavba přinese také zlepšení dopravní dostupnosti příměstských částí a zvýší se i úroveň služeb a obchodních aktivit i v blízkosti projektu. To zase znamená ,že se vytvoření nové příležitosti pro malé a střední podniky. Naroste i potřeba pracovní síly a ulehčí se proces hledání pracovních příležitostí.
Zahraniční příklady pak také poukazují na růst cen některých pozemků v blízkosti stavby. „Výstavba Pražského okruhu, jakožto klíčového infrastrukturního projektu kolem hlavního města, nese v sobě mnoho proměnných pro místní trh s nemovitostmi. Oblasti s dříve komplikovanou dopravní dostupností mohou díky novému okruhu zaznamenat vzrůstající zájem o ně, což povede k potenciálnímu růstu jejich cenové hodnoty,“ říká například realitní investor Libor Váka. A dodává, že lepší přístupnost může zvýšit atraktivitu některých pozemků pro investory a developery, což může vést k dalším vývojovým projektům v oblasti dostavby Pražského okruhu.
Významné změny představuje ale i pro rozvoj rekreačních oblastí. Jedním z příkladů může být podle Ředitelství silnic a dálnic volnočasová plocha a park nad tunelovou částí okruhu v katastru Suchdola.
Monika Ginterová
