Hlavní město Německa plánuje vybudovat pěti až sedmikilometrovou zkušební trať pro vlak levitující na magnetickém polštáři. Do tohoto ekologického dopravního projektu chce investovat 80 milionů eur ze zvláštního klimatického fondu, napsal web euronews.com. Město ale není v těchto plánech zdaleka jediné, o magnetické dráze v rámci městské hromadné dopravy uvažují třeba i Norimberk či Hamburk. Zda tyto projekty vyjdou, bude ale záležet především na penězích.
V Německu po letech opět ožívají plány pro výstavbu tratí pro vlaky levitující na magnetickém polštáři (maglevy), které by měly omezit automobilovou dopravu a emise. Ovšem proti dříve uvažovaným vysokorychlostním trasám, které propojí Německo se sousedními státy, se nyní omezují ryze na městský provoz.
Konkrétně v případě Berlína nebylo zatím ještě o umístění jednokolejné dráhy nebylo rozhodnuto, ale město ji plánuje postavit na místě, kde bude moci být po testovací fázi rovnou využívána. „Chceme najít dobrou pilotní trasu, která bude smysluplná a která zůstane zachována, tedy nebude po testování rozebrána,“ řekl v pořadu metropolitní zpravodajské televize rbb24 šéf frakce CDU v berlínské Poslanecké sněmovně Dirk Stettner, který plány na výstavbu nejnovějšího vlaku maglev oznámil v koalici se stranou SPD. Podle něho by Berlín na vybudování magnetické dráhy mohl použít peníze z klimatického fondu.Ten Německo zřídilo na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, což si Berlín dal jako cíl do roku 2045.
Možné použití magnetického levitačního vlaku v Berlíně by přivítala i berlínská senátorka pro dopravu Manja Schreinerová. „Je to užitečný doplněk, který vám umožňuje rozšířit síť na určitých místech,“ řekla politička CDU nedávno stanici RBB Radio Eins.
Podle ní by nový dopravní prostředek neměl mít žádný dopad na stávající plány na nové trasy metra nebo tramvají. „Myslím, že je nereálné takříkajíc nahradit stávající plány, protože jsme v plánování už významně pokročili. Ale pokud říkáme, že lidé by měli používat svá auta méně, musíme také nabídnout alternativy,“ zdůraznila.
Vlak bez řidiče na principu magnetické levitace – neboli „maglev“ – by mohl být zároveň postaven rychleji a levněji než linka metra a mohl by podle Stettnera debutovat do dvou let.
Celý systém je krokem směrem k ještě futurističtějšímu Hyperloopu a je založen na technologii magnetické levitace. Ta využívá magnety k vyzdvižení vlaku z trati a další sadu magnetů k jeho pohonu. Tím se odstraní tření vlaku při dotyku s kolejí, což zvyšuje rychlost a snižuje hluk.
Plány na levitující vlak v hlavním městě přišly už v červnu 2020, kdy někdejší šéf berlínské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) Kai Wegner navrhoval propojit maglevem nové městské části a také nové letiště, které stojí na pomezí Berlína a Braniborska. Wegner se letos stal primátorem Berlína a s koaličními sociálními demokraty (SPD) se domluvil, že projekt zváží.
Experimenty už v roce 1984
Nový vlak maglev není prvním berlínským vlakem s magnetickou dráhou. M-Bahn neboli Magnetbahn, který byl experimentálně provozován v roce 1984 a pro cestující v letech 1989 až 1991, pokrýval 1,6 km dlouhou trať se třemi zastávkami. Byla postavena v Západním Berlíně, aby překlenula mezeru ve veřejné dopravě, kterou vytvořila Berlínská zeď. Po pádu zdi se linka stala zastaralou a byla zrušena, aby bylo možné rozšířit metro.
Velkým příznivcem magnetické dráhy je bavorský premiér Markus Söder, který se na konci listopadu svezl maglevem na testovací trati v hornofalckém Sengenthalu, kde svůj dopravní systém vyvíjí společnost Max Bögl. „Rychlé, tiché a ekologické, to je pohled do budoucnosti,“ prohlásil. „S maximální rychlostí až 150 kilometrů v hodině je to navrženo speciálně pro regionální veřejnou dopravu,“ dodal.
Tento měsíc pak Söder v projevu k poslancům zemského sněmu oznámil, že chce prověřit možnost výstavby magnetické dráhy v Norimberku, kde by propojila centrum města, hlavní nádraží, výstaviště a technickou univerzitu.
Norimberk se tomuto směru nebrání. Pro uvažovanou trasu město původně zamýšlelo prodloužit stávající tramvajovou linku. Podle německých médií záleží konečné rozhodnutí ale ve velké míře na tom, jakou část nákladů by převzal bavorský stát. Vedení města už nastínilo, že by mohlo zaplatit nejvýše částku odpovídající výstavbě tramvajové trati.
Plány pro Norimberk vyvolávají ale i vzpomínky do minulých let, konkrétně do roku 2008. A to na neuskutečněnou stavbu magnetické dráhy mezi mnichovským hlavním nádražím a letištěm. Projekt, který podporoval někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber, sliboval překonat vzdálenost 40 kilometrů mezi centrem Mnichova a letištěm za deset minut. V uvedeném roce ale Německo od tohoto kroku upustilo, protože očekávané náklady ve výš 3,4 miliardy euro, byly příliš vysoké.
Náklady na norimberskou magnetickou dráhu zatím zveřejněné nejsou, ale podle bavorské vlády i zmíněné společnosti Max Bögl jsou s mnichovským projektem nesrovnatelné. Firma zdůraznila, že její systém je určen pro provoz městské hromadné dopravy, zatímco v Mnichově byla plánována vysokorychlostní trať pro magnetické vlaky Transrapid.
Každopádně, německá technologie Transrapid, která se skládá z vysokorychlostní jednokolejné dráhy využívající magnetickou levitaci, se už používá v čínské Šanghaji, jak připomněl web euronews.com. Byla otevřena v roce 2004 a nyní dosahuje rychlosti 300 km/h. Jižní Korea a Japonsko mají také své vlaky maglev.
Na jiném místě v Evropě se nedávno zároveň spojila polská společnost Nevomo s italským správcem železniční infrastruktury Rete Ferroviaria Italiana, s podobným cílem: vyvinout technologii maglev, kterou by bylo možné přidat na stávající železniční tratě. Pokud by totiž byla použita na vysokorychlostních tratích, byla by podle společnosti Nevomo schopna zdvojnásobit maximální rychlost francouzského vlaku TGV na 550 km/h.
(mig)
