Členské státy Evropské unie schválily ještě přísnější opatření proti “agresivnímu daňovému plánování” a možná směřují ke společnému základu korporátní daně.

Nadnárodní korporace doposud mohou využívat odlišnosti mezi právními systémy různých států tak, aby ušetřily na daních. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že veřejné rozpočty získají od korporací o 4 až 11 % peněz více, pokud proti důmyslným účetním metodám účinně zakročí. OECD, která spojuje vyspělé země včetně České republiky, proto už v roce 2013 vytáhla proti “erozi daňového základu a přesouvání zisku” (Base Erosion and Profit Shifting, zkráceně iniciativa BEPS).

Státy Evropské unie zavádějí konkrétní opatření společně. Do roku 2018, respektive nejpozději s účinností od 1. ledna 2019 začne platit Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (Anti-Tax Avoidance Directive, zkráceně ATAD). Direktiva má regulovat nadnárodní korporace na území Evropské unie.

Minulý týden navíc ministři financí (Ecofin) schválili navazující směrnici, která údajně znemožní velkému byznysu, aby ochuzoval veřejné rozpočty přes svoje pobočky v dalších zemích světa. Základ nového balíčku (ATAD II) začne účinkovat nejpozději od 1. ledna 2020, některé výjimky však zřejmě až v roce 2022.

Socialisté chtějí směrnici zavést co nejdříve

Počká Česká republika na nejzazší termín, anebo bude svižnější? “Jsme pro co nejrychlejší implementaci směrnice ATAD, jak je to jen technicky možné. Silně rovněž podporujeme nedávno dosaženou dohodu na směrnici ATAD II,” říká Michal Pícl, ekonomický expert ČSSD. “Především pak prosazujeme směrnici o harmonizovaném a konsolidovaném daňovém základu korporátních daní (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB), která by měla umožnit danit zisk tam, kde vzniká, nikoli tam, kde je ve snaze o daňovou optimalizaci uměle vyveden,” upřesňuje Pícl.

Hnutí ANO a Ministerstvo financí do uzávěrky článku neodpověděly, ačkoli jsme o reakci žádali dvakrát během čtyř pracovních dní. Šéf obou institucí, miliardář Andrej Babiš sám čelí obviněním, že se údajně mohl dopustit “agresivního daňového plánování” nákupem korunových státních dluhopisů, které nepodléhaly dani.

Mohlo by vás zajímat

Co může ATAD způsobit ve firemním účetnictví

Kvůli novým evropským směrnicím čeští ekonomové a daňoví poradci řeší především pravidla pro (ne)zahrnutí dlužníkových úroků do nákladů. Již nyní tuzemská legislativa myslí na situaci, kdy česká dcera nadnárodní korporace přijme půjčku od svojí zahraniční sestry, jenom aby snížila svůj daňový základ.

“Nové pravidlo namísto testování poměru vlastního kapitálu a půjček od spojených osob limituje daňově uznatelné úroky částkou 30% EBITDA, tedy zisku před zdaněním, úroky a odpisy. Druhou převratnou novinkou je, že nově nebudou testovány jen úroky od spojených osob, ale veškeré nákladové úroky,” píše poradenská skupina TPA. Jako obvykle existují výjimky, například pro finanční instituce mají nadále platit dosavadní pravidla.

Začátkem letošního roku byla na Vysoké škole ekonomické v Praze obhájena magisterská diplomová práce, zaměřená na první jmenovanou evropskou směrnici. Autorka Kateřina Hortíková propočítává konkrétní důsledky právě na příkladech, kdy je velká část podnikového kapitálu tvořena půjčkou od zahraniční sestry. „Z provedené případové studie vyplynulo, že nelze jednoznačně určit dopad aplikace pravidla pro odčitatelnost úroků dle ATAD směrnice na české firmy. Pro některé sledované firmy se ukázalo toto pravidlo jako příznivější, pro jiné naopak,“ shrnuje Hortíková.

Celoevropská korporátní daň na obzoru?

Autorka dále píše, že směrnice ATAD zároveň připravuje půdu pro společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), což podporuje ekonomický expert sociálních demokratů. Ekonomka však připomíná, že státy “rády zachovávají svou suverenitu”. Půjde o běh na dlouhou trať, a proto Evropská komise “cestu k cíli naporcovala a podává po částech”.

Petr Woff