Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší správní soud (NSS) se mají nově stát povinnými připomínkovými místy. Vyplývá to z návrhu změn legislativních pravidel vlády, které předložila ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová. U Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) se změna nenavrhuje.

Aby více promlouvala do přípravy zákonů volá justice již dlouho, nyní se k jejímu většímu zapojení v legislativním procesu konečně schyluje. Marie Benešová připravila změny legislativních pravidel vlády, v nichž obrací dosavadní princip, kdy to byli předkladatelé, kteří určovali, zda osloví obě nejvyšší soudní instance jako připomínková místa. Povinně tomu tak bylo dosud jen v případě, že se jich předlohy přímo týkaly. Jak se v odůvodnění materiálu, který má Česká justice k dispozici, podává, často však docházelo k tomu, že byly opomíjeny i u novel trestního či občanského soudního řádu.

Míra zapojení se rozšiřuje i u Ústavního soudu, jakkoliv v tomto případě předkladatelé ctí, že ÚS by měl do procesu zasahovat jen výjimečně. Nově by tak měl být povinným místem (vedle procesních předpisů a zákonů, které se k němu vztahují či se jimi řídí) i u ústavních zákonů.

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Navrhuje se také, aby všechny tři instituce mohly označit připomínky jako zásadní, přičemž k jejich vypořádání bude příslušný předkladatel či jím pověřený zástupce (náměstek). Vláda tak nebude tyto případné rozpory řešit, pouze bude o jejich způsobu řešení informována. „Výhodou tohoto řešení je eliminace projednávání případného rozporu vládou, které má spíše povahu politického rozhodování a jedna ze stran rozporu (příslušná soudní instance) by nemohla mít při projednávání tohoto rozporu na vládě plnohodnotné zastoupení; projednání rozporu proto bude naopak vedeno spíše na expertní bázi,“ uvádí se v odůvodnění návrhu.

Naopak u NSZ se ponechává stávající „dobrovolný“ režim, kdy je na zvážení předkladatele, aby zvážil, zda se má tato instituce oslovit. „Úpravu týkající se postavení Nejvyššího státního zastupitelství se navrhuje ponechat ve stávajícím znění, neboť na rozdíl od nejvyšších soudů s ohledem na užší zaměření této instituce nebyla shledána nutnost zasílat Nejvyššímu státnímu zastupitelství k vyjádření všechny věcné záměry a návrhy zákonů,“ vysvětlují předkladatelé v podrobném odůvodnění.

Neměnný zůstává také způsob legislativního procesu u podzákonných norem, k nimž se budou NS, NSS a ÚS vyjadřovat jen v případě, že se jich budou přímo dotýkat. Návrh chce také zabraňovat tzv. gold-platingu, kdy evropské normy slouží jako „trojský kůň“ pro přijímání nových a evropským předpisem nevynucených regulací.

[/mn_protected]

(pd)