Odpůrce ruské agresivní války na Ukrajině Vitalij Melnik byl odsouzen k 16 letům vězení. Muž byl obžalován kvůli údajné sabotáži železniční tratě v Bělorusku. Podle organizace na ochranu lidských práv Vyazna probíhal soud s Vitalijem Melnikem za zavřenými dveřmi.
Běloruský soud odsoudil Vitalije Melnika k 16 letům vězení s přísným režimem jako odvetu za jeho roli při maření ruského pokusu o obsazení Kyjeva.
Čtyřicetiletý muž z oblasti Minsku byl údajně jedním z odvážných železničních partyzánů z roku 2022, kterým jsou Ukrajinci vděční. Jejich úloha spočívající v poškozování signalizačních skříněk apod. pomohla narušit pohyb ruských vlaků, převážejících technické vybavení a zbraně pro plnohodnotnou invazi Moskvy na Ukrajinu.
Melnik je jedním z mnoha, kteří za svou odvahu zaplatili vysokou cenu. Strávil již devět měsíců ve vazbě poté, co ho strážci zákona při zadržení postřelili do obou kolen.
Běloruská policie 1. dubna oznámila, že zadržela čtyřicetiletého muže podezřelého z úmyslného poškození signalizační skříňky. Na síti Telegram bylo zveřejněno video, která ukazuje, jak strážci zákona přibíhají k autu a rozbíjejí sklo.
Na dalším snímku pak bylo vidět ležící osobu s hlavou dolů a oběma nohama v obvazech.
Běloruský generální prokurátor tvrdil, že v jeho autě, které bylo „prohledáno“ až poté, co byl Melnik postřelen do obou kolen, byly zbraně atd. a že policie byla oprávněna na něj střílet, „protože existovalo reálné riziko ozbrojeného odporu“.
Tvrzení o údajných zbraních bylo pak spojeno s tvrzením, že zatčený muž „urážel“ Lukašenka na sociálních sítích.
Generální prokurátor počátkem listopadu oznámil, že případ byl předán soudu. Tvrdilo se, že Mělník zapálil návěstidlo, čímž vyřadil z provozu návěstní systém, a že tím způsobil „reálné nebezpečí vážných následků v podobě nehody, poškození vlaku, smrti nebo zranění osob“.
To může být v běžných důsledcích pravda. Taková činnost však byla plně ospravedlnitelná za druhé světové války, kdy ji prováděli původní železniční partyzáni v rámci odporu proti nacistickým okupantům. V roce 2022 představovali noví železniční partyzáni nebezpečí pro zločinnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině, kterou režim Alexandra Lukašenka podporoval.
Melnik čelil čtyřem samostatným obviněním: „teroristický čin“ (článek 289 § 1 běloruského trestního zákoníku); úmyslné vyřazení železniční trati z provozu za účelem provedení teroristického útoku (článek 309 § 4); urážka Lukašenka (článek 368 § 1) a nezákonné obstarávání a držení střelných zbraní (článek 295 §§2,3). Součástí rozsudku byla i poměrně vysoká pokuta.
Organizace hájící lidská práva zaznamenaly i další rozsudky.
Dne 16. září byl 50letý železniční zaměstnanec Sergej Konovalov z Vitebska odsouzen soudcem Jevgenijem Burunovem z Vitebského oblastního soudu k 15 letům odnětí svobody s maximální ostrahou. I on byl obviněn z toho, že vyřadil z provozu signalizaci.
V tomto případě Společnost železničářů Běloruska uvedla, že Konovalov byl zatčen poté, co ho udal běloruské KGB kolega, a že ve skutečnosti neměl žádný přístup ke kolejím. Společenství železničářů Běloruska bylo prohlášeno za extremistické.
Dne 17. října byl Sergej Glebko ze Stolbců odsouzen minským okresním soudem k jedenáctiletému trestu s maximální ostrahou a pokutě. Byl zadržen v noci z 1. na 2. března, kdy údajně se svou ženou zapálili klády na kolejích, aby znemožnili jízdu vlaků s ruskou vojenskou technikou a municí.
Ještě 29. června 2022 běloruský vyšetřovací výbor oznámil, že ukončil vyšetřování činnosti tří Bělorusů z Homelské oblasti a že případ nyní míří k soudu. Dmitrij Ravich (nar. 1988), Denis Dikun (nar. 1992) a Oleg Molčanov (nar. 1970), známí jako světlogorští partyzáni, byli obviněni z toho, že v noci z 28. února na 1. března zapálili železniční signalizační skříň. Zpráva vyšetřovací komise je označila za vlastizrádce a uvedla, že jim může hrozit trest smrti.
Škody způsobené 28. února na návěstidle na železniční stanici Žerď-Ostankoviči pak téměř pomohly narušit pohyb vlaků převážejících ruské zbraně smrti a ničení na Ukrajinu. Muži čelí obvinění z extremismu a terorismu“ a také z vlastizrady, přičemž se tvrdí, že měli pomoci zahraniční organizaci poškodit národní bezpečnost Běloruska.
(hrb)
