Chorvatsko by se mohlo stát významným dodavatelem plynu pro jihoněmecké Bavorsko, kterému by dodávalo zkapalněný zemní plyn (LNG) a také vodík, informoval o tom německý list Süddeutsche Zeitung. Výstavba plynovodu by ale podle odhadů mohla trvat až pět let.
„Bavorsko hledá svou energii budoucnosti,“ řekl zemský premiér Markus Söder během návštěvy Krku, nejsevernějšího chorvatského ostrova ve Středozemním moři. V doprovodu rakouského kancléře Karla Nehammera a chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće Söder uvedl, že příjem dodávek plynu z této jihovýchodní evropské země by vnitrozemskému Bavorsku zajistil nejen větší nezávislost na Rusku, ale také „větší nezávislost na severu“.
Pobřežní spolkové země na severu Německa se staly nejdůležitějšími vstupními body do země pro plyn, v současnosti ze zemí, jako je Nizozemsko a Norsko, a také pro plánované dodávky LNG v nově vybudovaných lodních terminálech.
Konzervativní politik CSU, jehož spolková země je z 90 procent závislá na dodávkách plynu z Ruska, uvedl, že plynovod vedoucí přes Rakousko by mohl nejprve dodávat plyn a později zelený vodík, který by uspokojil „velký apetit Bavorska po energii“.
Terminál na ostrově Krk má plánovanou roční kapacitu asi šest miliard metrů krychlových, což je zhruba polovina roční potřeby Bavorska, uvádí německý list.
Mohlo by vás zajímat
Chorvatský premiér Plenković uvedl, že jeho cílem je učinit ze země „energetický uzel“ v jižní Evropě, ale výstavba plynovodu potrvá podle odhadů až pět let.
Energetický expert Martin Stümpfig na toto téma v komentáři pro bavorskou stranu Zelených uvedl, že stát nebude potřebovat žádné plynovody, které nebudou dokončeny před rokem 2030, a argumentoval, že Söder by měl spíše více usilovat o zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v samotném státě.
„Musíme se zbavit plynu jako překlenovací technologie,“ řekl Stümpfig.
Bavorský zemský premiér a šéfové Rakouska a Chorvatska se dohodli, že budou projekt prosazovat na úrovni EU a vytvoří řídicí skupinu, která posoudí potřebná infrastrukturní opatření a náklady.
„Perspektivní plynovod se netýká této zimy,“ ale měl by spíše přispět k dlouhodobým energetickým plánům, řekl Söder.
Energetická krize dopadá na Bavorsko více než na ostatní německé spolkové země kvůli jeho vysoké závislosti na ruském plynu, mnoha energeticky náročným podnikům a pomalému zavádění větrných elektráren a přenosových linek.
Průmysl této spolkové země varoval, že Bavorsko riskuje zaostávání za ostatními spolkovými zeměmi, pokud nedožene zaostávání v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, zatímco spolkové země na severu Německa vyzvaly k rozdělení země na dvě různé cenové zóny, které by poskytovaly nižší ceny regionům, kde je energie z obnovitelných zdrojů dostupnější.
(nik)
