Podle současné evropské směrnice o bateriích z roku 2006 existují tři kategorie baterií. Vznik nové čtvrté kategorie pro elektrická vozidla je zahrnut do aktuálního legislativního návrhu z prosince loňského roku. Podle studie, kterou před nedávnem zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise, by měla vzniknout ještě jedna další samostatná kategorie. Zejména pro baterie do elektrokol, které by sem spadaly, by se tak stanovil postup pro jejich vhodný sběr a následnou recyklaci.
Nastavení účinného, bezpečného a spravedlivého sběru použitých baterií z elektrokol, ale i třeba skútrů, je klíčové hlavně kvůli rostoucímu množství inovativních produktů uváděných na trh a objemem odpadu, který vznikne mnohem později, než se původně předpokládalo. Konkrétně má jít o horizont devíti let namísto dříve stanovených tří.
„Na základě vyhodnocení možností a předpovědí různých tržních scénářů se došlo k závěru, že vzhledem k rostoucímu prodeji dobíjecích baterií a baterií pro lehká motorová vozidla a také potenciálně odolnějších primárních baterií bude docházet k rostoucímu rozdílu mezi jejich uváděním na trh a objemem vzniklého odpadu, který bude k dispozici až později,“ uvádí se ve studii.
Hlavní závěr studie tak hovoří jasně – je třeba stanovit alternativní cíl, který bude tuto nesrovnalost kompenzovat.
Očekávaný velký objem odpadu
Jelikož se v budoucnu očekává potenciálně významný objem odpadu, může to ovlivnit fáze sběru a následně i recyklace těchto baterií. Kromě toho baterie s vyšším množstvím energie vyžadují pro bezpečnou manipulaci zvláštní zacházení.
Studie se zabývá použitím metody Available for Collection (AfC), což je alternativa k současné metodice, která stanoví cíle pro míru sběru na základě množství budoucího odpadu.
Pokud jde o definici lehkých motorových vozidel a jejich kategorizaci, studie formuluje čtyři otázky související s potřebou vyhrazené kategorie sběru, základ pro případné definice související například s funkcí, hmotností či kapacitou baterií, s definicí mezních hodnot a také s tím, zda budou vyžadovány postupy revize a aktualizace.
Tři varianty
Studie tvrdí, že čím dynamičtější bude budoucí trh s lehkými dopravními prostředky a přenosnými bateriemi, tím spíše bude třeba zvážit cíl založený na dostupnosti pro sběr (AfC), který přesněji odráží skutečné objemy použitých baterií.
Navrženy jsou tři různé kombinace, které představují různé úrovně ambicí pro zdůvodnění definice alternativního cíle sběru.
První varianta bude platit v případě, že pro baterie lehkých dopravních prostředků nebude vytvořena žádná další kategorie. V tomto případě se doporučuje klasifikovat jako přenosné baterie všechny baterie používané v neschválených lehkých dopravních prostředcích, jako jsou malá osobní lehká elektrická vozidla, včetně jednokolek, elektrických skútrů nebo elektrokol, plus baterie používané u lehkých motorových vozidlech v kategoriích L1eB a vyšších s hmotností nižší než osm kilogramů.
Maximální transparentnost
V případě druhé možnosti bude možné zahrnout těžší vozidla než ty z první varianty,
které by se jinak nevešly do sběrné infrastruktury pro přenosné baterie. Proto se doporučuje zahrnout všechny baterie v neschválených kolových vozidlech a baterie schválených kategorií L1e-L7e s hmotností jednotlivých baterií pod 25 kilogramů.
Ambicióznější třetí varianta je stejná jako druhá, ovšem s dodatečným rozlišením cílů sběru. Plně by se tak využil plný přínos potenciálu úsilí AfC prostřednictvím podávání zpráv a monitorování na úrovni podkategorií.
„V budoucnu by to maximalizovalo transparentnost a bylo by možné se zaměřit na environmentální priority související s přenosnými dobíjecími bateriemi s relativně větší ekologickou stopou než nenabíjecí baterie,“ vysvětluje se v analýze.
Dřívější stanovení cílů
Čím dynamičtější bude budoucí trh s lehkými dopravními prostředky a přenosnými bateriemi, tím větší bude důvod zvažovat cíle založené na AfC, které lépe odrážejí skutečné objemy použitých baterií. Přesněji by to totiž odráželo objemy odpadu v Evropské unii a v jednotlivých členských státech na základě konkrétního vývoje jejich vnitrostátních trhů.
Přijetí alternativního přístupu by zároveň umožnilo mít stanovené cíle sběru již do roku 2025 namísto původně plánovaného roku 2030.
Lucie Přinesdomová
