Barroso má s angažmá u Goldman Sachs problém. Jak ho vidí čeští europoslanci?

Poslanci Evropského parlamentu budou dnes odpoledne probírat delikátní záležitost. Bývalý předseda Evropské komise, José Manuel Durao Barroso pracuje pro americkou poradenskou skupinu Goldman Sachs. To se však nelíbí některým europoslancům a ani současnému šéfovi Komise Janu Claudu Junckerovi. A nastala nutnost vyřešit letitý problém, o kterém se moc nemluvilo, tedy kam s bývalými předsedy Komise.

Zeptali jsme se českých europoslanců, co si i této kauze, která tento týden hýbe europarlamentem, myslí.

Všem českým europoslancům jsme položili následující otázky. 

• Jak se na celý případ bývalého šéfa EK Barrosa díváte?
• Současná lhůta pro souhlas EK s novým zaměstnáním bývalých předsedů je 20 měsíců, měla by se podle Vás prodloužit?
• Jak by se podle Vás měla řešit budoucnost odcházejících předsedů Evropské komise?

Jiří Maštálka, KSČM

1. K tomuto případu jsem se veřejně vyjádřil už v červenci tohoto roku. Mohu jen zopakovat, že José Manuel Barroso se jasně profiloval jako zastánce a obhájce zájmů nikoli občanů Evropské unie, nýbrž nadnárodních korporací a především finančního kapitálu. To však bylo zřejmé už v době, kdy byl předsedou Evropské komise. Nutno podle mne připomenout, že angažmá pana Barrosa u Golden Sachs je obzvláště pozoruhodné proto, že tato mocná finanční skupina platí za jakýsi stínový kabinet Evropské komise.
2. Domnívám se, že prodloužení této lhůty není pro daný problém podstatné. Na prvním místě je výběr dané osobnosti a její integrita, čitelný morální základ.
3. Samozřejmě jistá tzv. konkurenční omezení jsou potřebná. Ale budoucnost odcházejících předsedů je výrazně determinována jejich minulostí. Jsme tedy opět u problému jejich výběru.

Miroslav Poche, ČSSD

1. Jako člen výboru pro rozpočtovou kontrolu, který v rámci své kompetence dohlíží mimo jiné na transparentnost, finanční odpovědnost a integritu evropských institucí, sleduji dění kolem Barrosa, ale třeba i Neelie Kroes v rámci kauzy Bahamas leaks^[1], velmi pozorně.
   Barrosovy kroky se sice uskutečnily v rámci legálních mantinelů (nemyslím, že bude moci být za své chování oficiálně obviněn či sankcionován), nicméně z morálního pohledu je to úplně něco jiného. Barroso si musí být vědom toho, že poškozuje reputaci EU, která mu, mimochodem, vyplácí takový důchod, že už by do konce života nemusel pracovat. Šokovalo mě, že Barroso navíc přijal nabídku právě od společnosti, která má významný podíl na tristní ekonomické situaci v Řecku.
2. Vždycky tady bude rozpor mezi tím, co lze ošetřit právně a co je otázkou osobní morálky. Samozřejmě, že prodloužení  současně platné osmnáctiměsíční lhůty může částečně oslabit vliv a informovanost dané osoby, ale jen prodloužením lhůty se nic nevyřeší. Pokud se ptáte na samotnou lhůtu, naše politická skupina bude asi  požadovat prodloužení na 5 let, což rád podpořím.
3. Jak už jsem zmínil, pravidla je třeba změnit globálně. Nebál bych se ani trvalého zákazu aktivit v některých přesně definovaných oblastech. Něco takového ale bude komplikované prosadit. Mohli bychom však například usilovat, aby v případě, že ex-předseda (ale i ostatní členové Komise) budou v budoucnosti  vyjednávat s evropskými institucemi jakožto reprezentanti externího subjektu, museli zveřejňovat seznamy všech zaměstnanců a politiků, se kterými takové schůzky probíhaly. Je také třeba udělat více v oblasti vymahatelnosti a případného sankcionování osob, které pravidla nebudou respektovat.

Tomáš Zdechovský

1. Podle mě je to neskutečný střet zájmu a pan Barroso ztratil v mých očích absolutně kredibilitu. Bohužel to vypovídá o jeho charakteru.
2. Ne neměla. Myslím, že předsedové komise by měli být především morální autority, které dokáží si vyhodnotit, co je a není vhodné po jejich šéfování EU dělat a co ne. Osobně nemám rád měnění pravidel kvůli jednomu člověku.
3. Podle mě je v současné době řešena dostatečně. Je to spíše otázkou morálního kreditu. Osobně bych viděl budoucnost šéfů EK jako přednášející na vysokých školách, představitelé mezinárodních institucí nebo poradce předsedů evropských vlád.

Kateřina Konečná

1. To, že se nechal někdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso najmout americkou investiční bankou Goldman Sachs považuji za velmi problematické. A to jakým způsobem to udělal a jak se k oprávněné kritice postavil považuji dokonce až za do nebe volající drzost.  Komise i Evropský parlament ho podezírá ze střetu zájmů. Podívejme se na čistá fakta a on si každý může udělat obrázek sám. Banka Goldman Sachs čelí obvinění, že svými aktivitami na finančních trzích napomohla světové finanční krizi. Zároveň se  podle některých měla také přímo podílet na rozpoutání krize v eurozóně, když Řecku pomáhala zakrývat jeho hospodářské problémy.  Všechny tyto záležitosti řešil jako předseda Evropské komise právě pan Barroso. Portugalský politik se nechal touto bankou najmout přesně  20 měsíců po odchodu z funkce šéfa komise. Tedy po uplynutí lhůty, během níž musejí bývalí komisaři žádat Brusel o schválení nového zaměstnání. Tedy přímo po uplynutí období, během něhož musejí bývalí komisaři žádat Brusel o schválení nového zaměstnání. I přesto nám tady v dopise svému nástupci Jeanu-Claudeu Junckerovi tvrdí, že veškerá kritika, která je proti němu namířena, je neopodstatněná a že se Evropská komise údajně dopouští na jeho úkor diskriminace. Takže pan Barroso si pěkně počkal na uplynutí lhůty kdy byl pod kontrolou a ,,následující den“ se nechal zaměstnat subjektem, na který jako předseda komise ,,dohlížel“ a který pravděpodobně také může za 2 největší krize, které EU prožila za celou svoji dosavadní existenci? No to snad nemůže myslet ani vážně. Pokud by na tomto jeho jednání bylo tedy vše v pořádku jak tvrdí on, tak proč se nechal zaměstnat u této banky dřív, ve lhůtě kdy tento vztah mohla transparentně posoudit Evropská komise, orgán který dekádu adoroval, bránil a jež byl jeho domovem?! No protože moc dobře ví, že ani tam by mu taková nehoráznost neprošla, protože i když mám řádu výhrad vůči úředníkům komise tak pitomí teda rozhodně nejsou. Pan Barrosso by měl být po prošetření celé záležitosti, když pomineme nějaké možné trestněprávní důsledky, dle mého názoru, minimálně zbaven veškerých benefitů a rent, které od EU jako vysloužilý předseda komise pobírá. Stejně jako o to momentálně naše frakce GUE / NGL žádá Radu a Evropskou komisi v případě bývalé nizozemská eurokomisařky Neelie Kroesové.  Na kterou v tzv. kauze Bahama Leaks prasklo, že byla v průběhu  výkonu funkce komisařky také členkou vedení firmy Mint Holdings Ltd., registrované na Bahamách, což je také hrubé porušení Kodexu chování komisaře Evropské komise. Tyto 2 případy jasně ukazuji, že ,,něco shnilého je v království dánském“ a, že tedy střet zájmů jak u bývalých tak současných komisařů není zdaleka vyřešen tak jako se podařil vyřešit např. u europoslanců. Je to také tím, jak je Evropská komise odstřižena od lidí od kterých nezískává svoji legimitu tak jako volení europoslanci, ale je to sbor nikým nevolených technokratů, kteří sami sebe často arogantně považují za zcela nedotknutelné.

2. Ano, zjevně jak vidíme na současném případu pana Barrosy, se jedná o lhůtu zcela nedostačující, jednoduše zneužitelnou, a kterou je ji tedy nutné prodloužit. Z mého pohledu by bylo dostačujícím obdobím perioda okolo 5 let, což je alespoň jedno legislativní období Evropského parlamentu i Evropské komise. Druhá věc je, že jen samotné prodloužení lhůty situaci samozřejmě nepomůže. Mělo by být legislativně jasně zakotveno na kterých přesně pozicích a u kterých subjektů nesmí bývalý komisař, nota bene bývalý předseda komise již vůbec nikdy v budoucnu po ukončení výkonu své funkce působit. Vím, že je to samozřejmě značný zásah do budoucí svobody výkonu povolání takového člověka a do jeho možností uplatnit se na pracovním trhu a ten je proto tedy nutné patřičně kompenzovat. Ale podívejte se, pan Barrosos v součanosti pobírá, k tomu všemu co zjevně děla, penzi ve výši 7000 eur měsíčně z rozpočtu EU. To jsou poměrně solidní peníze i pro člověka jako pan Barroso který si během výkonu svého mandátu určitě navykl na vysokou životní úroveň. Ano, vyplácení této renty je v součanosti vázáno na věk, ale já nevidím důvod, proč by nemohl dojít k transformování této penzijní renty v kompenzaci toho, že komisař po skončení své funkce nemůže vykonávat práci, kterou by třeba chtěl. Každému snad musí být jasné, že pokud léta dohlížím na nějakou korporaci a příjmám opatření, které regulují její chování, neůmužu u ní po skončení své práce nastoupit. Zde se však jedná, stejně jako např. u pana Babiše, o čistě morální problém, který se nástroji práva bude složitě řešit. Toto chování zcela pochopitelně zásadním způsobem přispívá k další ztrátě důvěry veřejnosti v evropský projekt a nebude-li tvrdě potrestáno bude jedním z prvků, které způsobí nakonec i jeho úplný zánik.

3.  Viz odpověď k otázce č. 2. Dle mého názoru je odpovědí taxativně určený seznam pozic, které bývalý komisař nesmí za žádných okolností v budoucnu zástávat a typů sebjektů u kterých nesmí pracovat v kombinaci s vyplácením určité renty jako kompenzace za stížení pracovního uplatnění a v kombinaci s minimálně 5ti letým, klidně i delším obdobím důsledné a detailní kontroly jeho / jejích pracovních aktivit a vazeb. Výkon funkce komisaře je práce, která je placena statisíci korunami měsíčně a to nepočítám další finanční  benefitiy a kompenzace, které je během výkonu možné čerpat. Z tohoto pohledu se jedná o extrémně dobře placené místo. Každý by si měl rozmyslet, zda-li mu za tyto peníze a za výše zmíněných podmínek stojí do toho jít. Ale není možné nadále tolerovat, aby byl někdo komisař, pobíral tuto nehoráznou sumu z veřejných prostředku a ještě nakonec po skončení své funkce toho využil v neprospěch veřejnosti.

Pavel TELIČKA

1. Obdobně jako na jakého jiného politika, který určitý čas po odchodu z funkce se uchází o místo v byznysu. Jmenovaný má za sebou již dva roky mimo post předsedy EK a pokud se vyvaruje chování, které by nebylo etické, měl by mít možnost u Goldman Sachs působit. Podívejme se na některé české politiky, kteří odešli ze špičkových pozic, přesto jim trvalo podstatně kratší dobu, než se pustili do byznysu.
2. Myslím, že je v podstatě adekvátní, nicméně měl by dotyčný podrobně popsat předsedovi EK, čím se bude zabývat.
3. Vždy je dobře, když se nabídne odcházejícímu předsedovi EK pozice ve veřejném sektoru. Avšak pokud to není možné, nebo dotyčný odmítne, tak po zmíněné lhůtě a podrobném popisu zamýšlených aktivit a respektování vysokých etických zásad, be nemělo působení v byznysu nic bránit.

Petr Ježek (ANO, ALDE)

Jakkoli „případ Barrosa“ nevidím jako hlavní problém současné EU, odchod bývalých předsedů EK a premiérů může být problematický a je otázkou těžko zcela vyřešitelnou. To ukázal snad nejvíce případ kancléře Schroedera, ale i případy v ČR. Pokud jde o EK, pravidla existují, je třeba je respektovat. Další je pak otázka osobní integrity každého z odcházejících.

Martina DLABAJOVÁ

1. Skandál kolem jmenování Barrosa nevýkonným předsedou divize banky Goldman Sachs vyvolalo silnou negativní reakci ze strany evropského politického aparátu a veřejnosti a přiznám se, že i mne tento případ nutí klást si řadu otázek. Bývalý předseda Evropské komise se významně podílel na chodu EU v době finanční krize a prosazoval tvrdou politiku škrtů. Jeho angažmá u investiční bankovní společnosti Goldman Sachs, která čelí kritice díky své roli a jednání během finanční  krize, je proto více než zarážející. Celý skandál nyní dostal ještě nový impuls po čerstvém zveřejnění informací o tom,  že Barosso během svého působení jako předseda Evropské komise udržoval s vedením  této nechvalně známé americké banky úzké vztahy. Tento případ pouze ukazuje na problém, který je v EU dost silný, a to proces „otáčivých dveří“ a s tím spojený střet zájmů, pro něž by měla být nastavena mnohem přísnější pravidla.
2. Ve skutečnosti činí tzv. karenční lhůta pro komisaře a vysoké úředníky, pokud jde o zaměstnání po jejich funkčním období, 18 měsíců. Barrosso se nechal najmout jen dva měsíce po této tzv. cooling-off period, při níž ex komisaři musí žádat o schválení nového zaměstnání kvůli možnému střetu zájmů. Nicméně i po skončení této doby jim Smlouva o fungování EU ukládá určité závazky, a to zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání, pokud jde o přijímání některých funkcí nebo výhod po ukončení svých funkcí, včetně povinnosti zachování služebního tajemství. Zda tomu tak bylo v případě bývalého předsedy EK má nyní na žádost současného předsedy J.C. Junckera prověřit tzv. ad hoc etická komise.Já jsem se problematice střetu zájmů evropských úředníků věnovala osobně v rámci mé zprávy o udělení absolutoria Evropské komisi za rok 2014, kde jsem zdůrazňovala potřebu větší transparentnosti a přísnějších opatření, které by střetu zájmů předcházely. Ve své zprávě Komisi žádám o přezkum současného kodexu chování před koncem r. 2017, včetně prodloužení karenční lhůty pro komisaře, a to až na 3 roky.
3. Jak jsem již zmínila, žádám větší transparentnost, revizi kodexu chování, zpřísnění pravidel a také posílení role etické komise, včetně zpřístupnění jejich doporučení a závěrečných zpráv veřejnosti. V dnešní krizové době, kdy je v celé Evropě na vzestupu euroskepticismus a populistický nacionalismus, je nezbytné, aby EU spolupracovala blíže s občany a stala se tak transparentnější a nesla odpovědnost. Podobné případy jako je tento vysílají špatný signál a poškozují důvěru občanů v celý politický aparát EU. A tu si musíme střežit.

Dita CHARANZOVÁ

Celý problém vnímám zejména v etické rovině. Pokud pominu samotný fakt, že jako předseda EK Barosso nijak nezazářil (a to jsem ještě hodně shovívavá), tak angažmá u Goldman Sachs navíc spojené s odcházením Velké Británie z EU, je pozice, kterou by přijmout neměl. Nejsem vnitřně přesvědčena o tom, že bychom měli kvůli tomuto případu dramaticky měnit pravidla, mnohem příjemnější by pochopitelně bylo, spoléhat na so udnost jednoho každého komisaře. Bohužel ale nežijem e v dokonalém světě. Očekávám v Evropském parlametnu na toto téma vzrušenou debatu. Budeme hledat cestu, jak takovým excesům do budoucna zabránit. Sama bych hled ala způsob skrz odměňování odcházejících komisařů. Pokud dostávají měsíční rentu, pak by měl platit i nějaký limit pro jejich další kariéru. Pokud se chtějí svobodně rozhodovat, pak ale není povinností Unie podporovat je po jejich odchodu z funkce.

Pavel POC

1. Pravičák Barroso mně vadil se svým přístupem už během svého funkčního období, jeho „přestup“ ke Goldmanům mně nepřekvapuje.
2. Tu lhůtu je možné prodloužit, zkrátit, jak je libo. Nic to ve skutečnosti nařeší. Pokud někdo bude chtít zneužít svoje zkušenosti či kontakty, pak tak učiní oficiálně nebo neoficiálně. Možná by pomohlo tu lhůtu prodloužit až na 5 let, to už ty kontakty a vazby dovnitř politiky hodně odumřou.
3. Především důstojně. Mám za to, že současná úprava naprosto postačuje. Ostatní je věcí osobní integrity těch lidí.

Jiří Reichl