„Bankovní identita a. s.“ a „Aliance pro bankovní identitu“. To jsou prozatím dvě sdružení bank, které hodlají prostřednictvím přístupů do elektronického bankovnictví nabízet ověřenou autentizaci jejich klientů nejen pro komunikaci se státem, ale také se soukromými subjekty. Otázkou je, jestli je takový model ekonomicky smysluplný. Podobné názvosloví také může mást klienty.
Společnost Bankovní identita, a.s. vznikla iniciativou tří největších českých bank – ČSOB, České spořitelny a Komerční banky. Alianci pro bankovní identitu tvoří menší banky – Air Bank, Fio banka a Skupina MONETA. Obě sdružení nabízí svým klientům, že prostřednictvím přihlašovacích údajů do jejich elektronického bankovnictví se budou moci přihlašovat i do e-shopů, či dalších aplikací, kde jsou potřeba přihlašovací údaje. Přístup by jim měl umožňovat vzdáleně podepsat formuláře, či dokumenty. To vše na základě projektu ministerstva vnitra s názvem Národní identitní autorita (NIA).
Banky, které chtějí služby založené na principu „bankovní identita“ poskytovat, musí mít autorizaci od státu. Jako první ji získala Československá obchodní banka. Další banky jsou v procesu autorizace. Náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal, který za tento projekt zodpovídá, však odmítl říct, které další bankovní domy to jsou. „Ke zveřejňování jejich jmen nemáme mandát. Tyto soukromé subjekty učinily podání podle zákona o elektronické identifikaci a my jej nyní vyřizujeme,“ uvedl Strouhal.
Jaký je rozdíl mezi Bank ID a bankovní identitou?
„Nemůžeme mluvit za banky, ale v našem vidění problematiky se jedná o totéž, tedy elektronické identifikační prostředky bank, které mohou být použity pro identifikaci na webovém portále soukromoprávního provozovatele služeb (např. telefonního operátora, dodavatele energií atd.) pro přihlášení, které technicky zajistí banka nebo skupina bankovních subjektů, které se na základě své vůle sdružily do subjektů, kterým se říká agregátor. Pro klienty zapojených bank nebude z pohledu používání bankovní identity zpočátku podstatný rozdíl. Svým klientům totiž nabídne službu bankovní identity každá banka sama, pouze při jednání s poskytovateli online služeb bude banky zastupovat právě nově vzniklá aliance. Zakládající společnosti aliance jsou přesvědčeny, že princip otevřeného a rovného vlastnictví platformy umožní v oblasti digitální identity poskytovat ty nejlepší služby. V nově ustanovené alianci se tak budou moct všechny zapojené banky podílet na dalším rozvoji bankovní identity v České republice rovným dílem,“ vysvětlil náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal.
Proč nejsou všechny banky v jednom projektu?
Zdálo se, že když byla založena Bankovní identita, a. s. největšími bankami na trhu, které mají největší počet uživatelů elektronického bankovnictví, je lídr nového trhu znám. Poté, co trio menších bankovních ústavů založilo svůj projekt Aliance pro bankovní identitu, je situace na trhu rozdělena, což jej může poškodit.
Podle Rostislava Kocmana – odborníka na IT systémy a bývalého manažera bank je však otázkou, jestli eshopy na tento druh byznysu „uslyší“, zvlášť, pokud nebude jedna platforma pro všechny banky. „Využití eshopy a dalšími komerčními partnery bude složitější a celou myšlenku to poškodí hned na začátku. Eshopy v okamžiku, kdy mají doručené zboží na správnou adresu a zaplaceno za něj, identitu dál ověřovat nepotřebují. Maximálně ještě potřebují platný mail pro posílání obchodních nabídek,“ upozorňuje Kocman.
Navíc je skeptický k ochotě nakupujících měnit své návyky. „Ti, kteří již online nakupují nějaký systém přihlášení mají a pochybuji o tom, že se jim bude chtít měnit. Ale samozřejmě to není vyloučeno. Jisté je, že klienti nebudou nic platit za komunikaci se státem,“ řekl Kocman.
Na dotazy, proč se menší banky rozhodly nepřipojit k již vytvořené organizaci odpověděl mluvčí Fio Bank Jakub Heřmánek: „Aliance zajišťuje zapojeným bankám rovnocenné postavení v rámci aliance, což je dle nás nejlepší způsob, jak poskytovat našim klientům ty nejlepší služby. Všechny banky se tak mohou stejnoměrně podílet na rozvoji bankovní identity v Česku. Platforma je otevřená i všem ostatním tuzemským bankám, které by o takovou spolupráci měli zájem.“
Jana Pokorná z Airbank řekla, že se Aliance snaží stejně jako Bankovní identita a.s. de facto o to samé a ve výsledku bude koncové použití pro klienta v podstatě stejné. „Cílem naší společné aliance je umožnit všem bankám naprosto rovnocenné postavení i co se týče jejího provozu a směřování, a nebude záležet na tom, zda jsou zakládajícími členy, nebo se k nám připojí až někdy v budoucnu,“ dodala s tím, že každá banka se může rozhodnout, jestli bude postupovat samostatně, nebo se připojí do některé již vytvořené aliance, anebo si založí společnou alianci s dalšími bankami. „My se rozhodli pro třetí možnost, protože nám přijdou podmínky a uspořádání naší otevřené aliance pro celkový rozvoj bankovní identity výhodnější,“ dodala mluvčí Airbank Jana Pokorná.
Moneta: chtěli jsme k „velké trojce“, ale nebyli jsme osloveni
Podle šéfové komunikace Moneta Money Bank Zuzana Filipové banka deklarovala zájem a připravenost na projektu Bankovní identita, a.s. participovat, nebyli však osloveni. „Do budoucna nevylučujeme, že budeme tuto platformu využívat, v tuto chvíli neznáme ale žádné podrobné podmínky využití. V případě Aliance jsme byli osloveni, zda máme zájem založit konkurenční, otevřenou platformu. Líbí se nám myšlenka konsenzuálně participativního přístupu i to, že významným rozdílem mezi oběma subjekty je otevřenost a symetrie Aliance. Coby zakládající člen nechceme platformu ovládat ale rádi bychom aby se vyvíjela v kontextu české legislativy a potřeb bankovního trhu,“ dodala Filipová.
Kde je „svatý grál“ bankovní identity?
O co se tedy v případě „Bank ID“ hraje? O poplatky od provozovatelů eshopů a dalších „logovacích“ webů za ověřenou identifikaci zákazníka.
Banky sází na důvěru klientů v bankovní systémy, které jsou klíčovými pro rozvoj bankovní identity. Ta by se v poměrně krátké době měla stát základem pro dynamický rozvoj e-governementu a digitalizace české společnosti s plnou podporou veřejných institucí. „Vysoká důvěra bankovních klientů v zabezpečení bank při přihlašování do internetového a mobilního bankovnictví je klíčová a otevírá široké možnosti využití bankovní identity v elektronickém světě. Je pravda, že banky na ochranu klientských účtů a zajištěnou elektronickou komunikaci kladou maximální důraz a řada z nich již aktivně využívá i nejmodernější technologie při přihlašování do on-line bankovnictví i potvrzování
plateb, jako jsou například Face ID (scan obličeje) nebo Touch ID (otisk prstu). Postupující digitalizace a důvěra klientů nás motivují k tomu, využít bankovní identitu klientů
(tzv. Bank ID) i k nabídce dalších služeb, které překračují bankovní rámec a klientům usnadní život. V tomto směru očekávám, že příští rok bude doslova převratný,“ uvedl před časem Pavel Jungmann z představenstva společnosti Bankovní identita pro časopis Bankovnictví online. Výnosy z poplatků a provizí se na celkovém zisku bankovního sektoru podílejí cca 50 procenty (v roce 2019 činily výnosy z poplatků a provizí dle dat ČNB 44,3 miliardy korun. Zisk bankovního sektoru po zdanění byl 91,1 miliardy korun). „A právě výnosy, které budou banky inkasovat za možnost využívání bankovní identity třetími stranami (nikoli státem), mohou mít velmi pozitivní vliv na jejich celkovou ziskovost. Především pak v době nízkých sazeb a „vyšší“ inflace, kdy ve své podstatě úrokové výnosy z hypotečních úvěrů nepokryjí ani výši inflace,“ upozornil server bankovnictví online.
Jiří Reichl
