Pondělí, 4. července, 2022

Baby boom díky pandemii koronaviru? Její dopad na porodnost je spíš záporný

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Byla to hezká hypotéza, ale nenaplnila se. Koronavirová pandemie a její důsledky – omezení pohybu lidí, zavřené restaurace či dokonce lockdowny – nevedla ve většině evropských zemí k nárůstu porodnosti. Naopak, v řadě zemí počet narozených dětí klesl o deset i více procent.

Dnes už je výsledek dopadu pandemie covid-19 na zájem lidí „milovat se a množit se“ viditelný ze zveřejněných statistik o pohybu obyvatelstva. Většina evropských statistických úřadů i některé z mimoevropských již výsledky za rok 2021 publikovala. Srovnání s výsledky roku 2019 ukazuje, že se baby boom neodehrál; spíš naopak.

Například v České republice se žádné velké překvapení nekoná. Loni se narodilo 111 793 dětí, což je o 0,4 procenta méně než v roce 2019. Prakticky nulový dopad na porodnost lze sledovat také v Německu, Rakousku, Slovensku, Belgii či Švédsku.

Nyní se pojďme zaměřit na země, kde se viditelná změna odehrála. Poměrně výrazný vzestup v počtu narozených dětí se mezi lety 2019 a 2021 odehrál na Islandu a ve Finsku (zhruba o 9 procent) a v menší míře také v Nizozemsku, Maďarsku, Kosovu, Dánsku nebo Švýcarsku.

Tématu se věnoval na konci loňského roku magazín National Geographics, který dospěl k závěru, že se o pravý populační boom nejedná. Ve jmenovaných zemích porodnost po celé minulé desetiletí prudce klesala. Možná i díky koronaviru část mladších lidí pochopila, že odkladů kvůli kariéře bylo dost a že už není na co čekat. Severské země navíc byly postiženy koronavirovou epidemií méně než jiné státy Evropy.

zeměnarozené děti 2021změna oproti 2019
Finsko49 583+8,7 %
Nizozemsko178 506+5,2 %
Německo785 000+ 0,9 %
Česká republika111 793– 0,4 %
Slovensko56 565– 0,9 %
Francie702 000– 1,7 %
Itálie399 431– 4,9 %
Polsko331 000-11,7 %
Ukrajina271 984-11,9 %
Vývoj počtu narozených ve vybraných zemích Evropy. Zdroj: statistické úřady

Zcela jiný příběh nalezneme v Itálii, Bulharsku, Rusku či Španělsku, kde počet narozených dětí mezi roky 2019 a 2021 klesl o zhruba pět procent. Ještě vyšší pokles hlásí pobaltské státy či Portugalsko. V případě Rumunska, Litvy, Polska, Ukrajiny a Moldávie se propad pohybuje v rozmezí od 10 do 12 procent.

Tak výrazné propady nejsou evropskou specialitou, pokles o zhruba 12 procent se odehrál také v Turecku a Thajsku. V Jižní Koreji a na Tchajwanu klesl během pouhých dvou let počet narozených dětí o téměř 14 procent, v Číně se odehrál dokonce pokles o 27,5 procenta. Počet 10,6 milionu narozených Číňanů v loňském roce představuje minimum v novodobé historii země.

Web Science.org k čínské situaci v lednu napsal, že hlavní příčiny jsou jinde než v šíření koronaviru. Mladí Číňané jsou zkrátka moc přepracovaní a také vyčerpaní extrémními výdaji za vzdělání a bydlení. Hlavně ve velkých městech platí, že dítě je luxus, který si mladé rodiny nemohou dovolit. Nic na tom nezměnila ani změna přístupu čínského režimu, který už před lety odvolal politiku jednoho dítěte a který dnes druhé či třetí dítě v rodině „nevítá“ pokutami, ale naopak finančními příspěvky.

Dopady koronaviru na úmrtnost v evropských zemích jsme se zabývali v textu Nárůst úmrtnosti v Evropě nesedí se statistikou obětí koronaviru. Rozdíly jsou v desítkách procent, který na Ekonomickém deníku vyšel na počátku února.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter