Vláda vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany ruskou společnost Rosatom. Ruskou firmu se Česko rozhodlo neoslovit v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Rozhodnutí kabinetu bylo podle Karla Havlíčka jednomyslné. Rosatom se podle něj nemůže plánované zakázky účastnit ani v konsorciu.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu uvedl, že ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států. Investor stavby, polostátní společnost ČEZ, má podle něj těmto firmám dotazník zaslat do 30. dubna.
„Jasně uvádíme, že se jedná o posouzení třem přípustným dodavatelům jaderné technologie, to znamená nejedná se pouze o jaderný ostrov, ale jedná se o další kritickou jadernou technologii. Toto je navíc ještě ošetřeno v zadávací dokumentaci, která jasně říká, že dodavatelem kritické jaderné technologie může být subjekt pouze ze země Evropské unie nebo NATO. V tuto chvíli můžeme říct, že je vyloučeno, že by se Rosatom stal spoluhráčem kohokoliv z těchto aktérů v rámci konsorcia,“ řekl ministr.
Havlíček zopakoval, že na základě bezpečnostního dotazníku finálně osloví uchazeče až příští vláda. Současná vláda dříve předpokládala, že bude osloven i Rosatom. Podle březnového vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu zůstala ruská firma spolu s francouzskou EDF, korejskou KHNP a americkým Westinghousem mezi uchazeči o stavbu v Dukovanech, se kterými bude stát dál jednat. Vyřazena naopak byla čínská firma CGN. Účast Rosatomu dlouhodobě kritizovala část opozice i někteří bezpečnostní experti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích řekl, že by Rosatom neměl ve hře o rozšíření Dukovan zůstat. Nový jaderný blok v Dukovanech bude zřejmě plně financovat stát. V současných cenách by podle dřívějších informací měl stát zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun), někteří experti ale upozorňují na to, že cena bude vyšší.
(ČTK)
