Potravinářským podnikům z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše se loni dařilo, jako by žádná koronavirová krize nebyla. Kostelecké uzeniny i Olma udržely ziskovost, jejich tržby dokonce rostly. Oba zmíněné podniky pokračovaly v čerpání dotací z národních zdrojů, řádově se jednalo o desítky milionů korun.
Větším z dvojice zmíněných podniků jsou Kostecké uzeniny – největší zpracovatel masa v České republice s výrobními závody v Kostelci u Jihlavy, Plané nad Lužnicí a v Mostě. Podnik loni oproti roku 2019 navýšit tržby z prodeje vlastních výrobků o pět procent na 6,04 miliardy korun. Zatímco prodej na domácím trhu rostl o 3,6 procent, export (hlavně na Slovensko) se meziročně zvýšil o téměř 16 procent. Čistý zisk mírně klesl – meziročně o desetinu na 60,5 milionu korun.
Kostelecké uzeniny ve výroční zprávě za rok 2020, nedávno uložené ve Sbírce listin obchodního rejstříku, informovaly také o přijatých dotacích. Z Programu rozvoje venkova obdržely 49,3 milionu korun. Vedle toho mají příslib poskytnutí dvou velkých dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Jedná se o 75 milionů korun na optimalizaci bourání vepřového masa a inovace ve výrobě a dále o 70 milionů korun na inovaci technologie výroby pasterizovaných masných výrobků v obalu.
Loňské finanční výsledky zveřejnil také zpracovatel mléka Olma s výrobními závody v Olomouci a Zábřehu. Tržby oproti roku 2019 navýšila Olma o pět procent na 3,52 miliardy korun a čistý zisk o devět procent na 207 milionů korun. „Společnost si v roce 2020 upevnila pozici jedničky na trhu s čerstvým mlékem a potvrdila pozici lídra na trhu v segmentu jogurtů a ostatních zakysaných výrobků a dezertů,“ uvedlo představenstvo v úvodu výroční zprávy.
Co se týká přijatých dotací, Olma loni v lednu dostala na účet 64,6 milionu korun na podporu vývoje nových produktů. O rok dříve firma získala dva větší balíky veřejné podpory. Konkrétně se jednalo o 25,4 milionu na podporu zpracování zemědělských produktů a více než 28 milionů korun na účast v režimu jakosti Q CZ.
Mateřský koncern Agrofert zatím své konsolidované výsledky za loňský rok nezveřejnil; loni přitom o základních výsledcích hospodaření (za rok 2019) informoval již na konci května. K dispozici jsou tak pouze loňské výsledky několika dceřiných firem. Vedle dvou výše zmíněných potravinářských podniků se jedná o chemičky Deza a Precheza, na jejichž výsledky upozornil web Seznam zprávy před měsícem.
V oboru chemie se Agrofertu příliš nedařilo, což souvisí s omezením ekonomické aktivity během koronavirové krize. Zisk valašskomeziříčské Dezy se loni meziročně propadl o 52 procent na 430 milionů korun, tržby spadly o 26 procent na 6,36 miliardy. Přerovská Precheza dopadla o něco lépe: její čistý zisk zmenšil o čtvrtinu na 702 milionů při poklesu tržeb o čtyři procenta na 3,75 miliardy.
David Tramba
