Premiér Andrej Babiš pokáral šéfa Státních hmotných rezerv Pavla Švagra za nepovedenou soutěž k nákupu 5,6 milionů testů do škol. Soutěž, kterou vypsala v noci z 12 na 13. dubna, musela Správa státních hmotných rezerv po skoro dvou týdnech zrušit. Důvodem bylo, že ani ani jedna ze čtyř přihlášených firem nesplnila podmínky nastavené ministerstvem zdravotnictví.
Premiér Andrej Babiš se ke zrušené soutěži na nákup testů do škol vyjádřil až na závěr tiskové konference včera večer po odchodu z návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Lánech. „To se musíte zeptat pana (Pavla) Švagra. Já nejsem člověk, který všechno řeší. Jsou tam ministři, kteří to mají v gesci. Takže to je problém pana (Roberta) Plagy a pana Švagra. Zkrátka, pokud ta soutěž se mu nepovedla, tak musí vypsat soutěž tak, aby byly ty testy k dispozici,“ prohlásil včera večer premiér Andrej Babiš.
Šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr namítl, že vývoj soutěže ovlivnila především skutečnost, že Česká republika není v nouzovém stavu. „Postupujeme jednou z metod, kterou nám umožňuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Dynamický nákupní systém. V tom se registrovalo 32 firem a 4 firmy podaly nabídku. Samozřejmě, oproti tomu, když jsme byli v nouzovém stavu, tak je to méně. Tehdy jsme oslovili více firem. Problém byl v tom, že ani jedna z těch firem nesplnila parametry. A ty netvořila správa,“ namítá proti Babišovu argumentu o nepovedené soutěži Švagr.
Školáci měli testy z nového tendru používat podle předpokladů od 10. května. Současné zásoby by školám podle odhadů mohly vystačit snad do příštího pátku. Pavel Švagr tvrdí, že jeho správa za nepovedený tendr nemůže. Zadávací parametry nastavilo ministerstvo zdravotnictví a termín dodání pak ministerstvo školství.
„U veřejných zakázek se tyto případy stávají. Je potřeba s těmito riziky počítat. Je to o tom, že ministerstvo má svůj odbor veřejných zakázek, takže ví, o čem to zadávání takových to zakázek je. Předpokládám, že ministerstvo má plán B. My s tím prostě nic nenaděláme, postupujeme striktně podle zákona,“ pokračuje ve vyviňování vlivu správy na nepovedeném konci soutěže Pavel Švagr.
Některá ze soutěžících firem podle Švagra nedodala registraci na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, další pak nesplnila podmínky ohledně doložení a průkaznosti validačních studií testů. Některé firmy pak prý měly problémy v návodech na použití.
Pavel Švagr na otázku Ekonomického deníku odmítl sdělit, které čtyři společnosti se do tendru na testy do škol přihlásily a co nabídly. „V dohledné době možná vypíšeme další kolo té soutěže, takže nechci žádným prohlášením narušovat tržní prostředí, ať již hlediska cen a firem,“ uzavřel Pavel Švagr.
„Školství nám musí dát požadavek na opakování soutěže, protože to není zakázka hmotných rezerv. My jsme takový služebník. Ministerstvo školství se musí vyslovit, jestli bude mít ty samé požadavky a to samé budeme chtít po ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Švagr.
Pokud ministerstva rozhodnou o vypsání nové soutěž, poběží opět v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. „Každý, kdo má zkušenosti s vypisováním veřejných zakázek, ví, že termíny, lhůty, možnosti komplikací jsou tady dány. Je to o tom, aby ministerstvo školství mělo nějakou záložní variantu,“ připravuje na možné další komplikace dále Švagr.
Švagr dodal, že soutěž se odvíjí od zadání zakázky. „Nepřísluší mi to komentovat, ale tak jak to ministerstvo školství bude požadovat, tak ministerstvo zdravotnictví zadá, tak my to vypíšeme. Ale do zadávacích kritérií dávat dvě validační studie, za situace, kdy ministerstvo zdravotnictví dá výjimku a my ji ještě přitvrzujeme další podkladovými materiály, top je na úvahu u ministerstva zdravotnictví,“ přehodil na závěr „horký brambor“ Švagr na kolegy.
„Rychlovka“, u které hrozil problém
Správa státních hmotných rezerv vypsala tendr na nákup celkem 5 633 000 kusů testovacích sad na covid-19 v noci z 12. na 13. dubna. Nabídku bylo možné podat pouze při dodání celého množství. Kvůli tomu, že na trhu v podstatě nebylo možné sehnat a rychle objednat takové množství testů, řada z 32 zaregistrovaných firem v dynamickém nákupním systému správy rezerv do soutěže odmítla jít.
Předpokládaná hodnota zakázky převyšovala 180 milionů korun. Celkem stát kvůli testování do konce školního roku plánoval nakoupit téměř 15 milionů kusů testovacích sad.
Ministerstvo zdravotnictví nakonec abstrahovalo z nákupní specifikace testů na covid-19 do škol sady pro rektální testování, které do nich původně zařadilo.
Správa státních hmotných rezerv tak zveřejnila tendr na nákup prvních 5,6 milionů sad na testování z přední části nosu, přední části dutiny ústní a ze slin. Na dodání celého množství testů měli dodavatelé jen pár dnů, protože čas na vyhodnocení soutěže činil od vypsání 10 dní.
„Nabídky je možné podat pouze na dodání celého poptávaného množství. Nabídky, které nesplní uvedenou podmínku, budou posuzovány jako podané v rozporu se zadávacími podmínkami,“ stálo v popisu tendru.
V systému Správy státních hmotných rezerv bylo v době vypsání soutěže zaregistrováno 32 uchazečů. Jejich počet se nezměnil. Maximální cena za jeden test měla být maximálně 32 korun. Což také potenciální uchazeči zpochybňovali, protože takto nízká cena nemohla zaručit kvalitu testovacích sad.
„Vláda pověřuje Správu státních hmotných rezerv centralizovaným nákupem shora uvedených sad antigenních testů na přítomnost onemocnění covid-19 pro potřeby preventivního plošného testování podle požadavků ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že na období do konce května 2021 jde o pořízení dílčího plnění ve výši 5 633 000 kusů sad antigenních testů a další dílčí plnění podle požadavku uvedeného v bodě IV/2 tohoto usnesení; pořízení antigenních testů bude hrazeno z rozpočtových prostředků ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ stojí v usnesení vlády z 6. dubna.
Vláda schválila pořízení potřebného počtu sad antigenních testů na přítomnost onemocnění covid-19 určených pro samotestování v celkovém cílovém objemu nejvýše 14,4 milionu kusů sad. Ty mají pokrýt období do konce školního roku 2020/2021 tak, aby bylo možné provádění preventivního plošného testování dětí, žáků a studentů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol a zaměstnanců škol a školských zařízení v souvislosti se stávajícím nouzovým stavem.
Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera jsou školy antigenními testy zatím zásobeny. „Během května vydržíme především s antigenními testy ve školách, postupně budeme nabíhat na PCR testování,“ uvedl ministr v Otázkách Václava Moravce. Uvedl, že některé školy už začaly samy testovat metodou PCR. Některé městské části či kraje oznámily, že ve svých školách budou používat testy PCR.
Antigenní test je levnější a výsledek z něj je rychlý. Podle expertů prokáže nákazu ale spíš u lidí s příznaky. PCR test vir naopak zachytí i u bezpříznakových. Je přesnější a šetrnější, ale také dražší. Zpracování je náročnější, na výsledek se čeká déle.
PCR test navíc umožňuje pak také takzvané sekvenování, při kterém je možné odhalit mutace viru. Používání PCR testů ve školách prosazovalo ministerstvo školství. Doporučovali ho členové Národní ekonomické rady vlády či odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví.
Petr Arenberger také řekl, že díky novým metodám by se cena PCR testování mohla „v dohledné době snížit“. Místo tisícikoruny za vyšetření by se mohla podle ministra dostat na 350 korun.
Jan Hrbáček
