Česko nezpochybňuje podporu Ukrajiny. Měla by se ale financovat jako doposud, ČR žádné mimořádné garance dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

Na summitu se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. První je půjčka od EU, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, drží v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii. Zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, a to také hlavně v Belgii a ve Francii.

Belgie se obává možných právních rizik i toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění nebo by peníze měla Belgie urychleně uvolnit.

Mohlo by vás zajímat

chytrá střela

Záruky od unijních zemí

Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude nutné peníze vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš ve středu hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.

Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Musí se zohlednit belgické obavy, záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.

Babiš řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. „Myslíme, že ty peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí. My určitě nechceme tohle zvlášť garantovat,“ podotkl.

„Chceme, aby peníze Ukrajina dostala. Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU. To je hlavně pozice Belgie,“ řekl později Babiš novinářům.

Ruské, ne evropské peníze

Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) dřív uvedl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.

Babiš zopakoval, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do EU, se použije na pomoc Ukrajině. „Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci,“ poznamenal. Na prvním místě podle něj je dosažení spravedlivého míru.

Babiš už o víkendu řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny. Česko za nic ručit nebude. Vyjádření kritizoval například bývalý premiér Petr Fiala (ODS). Rozhodnutí neposkytnout finanční pomoc Ukrajině považuje za sobecký a nezodpovědný přístup. Ohrožujeme tím podle něj nejen bezpečnost České republiky, ale i její prosperitu.

Premiér Babiš teď hovořil i o důležitosti rozšíření Schengenu o země západního Balkánu. Zopakoval, že Česko chce žádat o větší částku z obranného fondu SAFE, než jsou plánované dvě miliardy eur (49 miliard korun) na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.