Hnutí ANO vyslalo po říjnových volbách do vlivných pozic v Poslanecké sněmovně řadu žen. Předsedkyní poslaneckého klubu ANO se stala Taťána Malá, sněmovní výbor pro zemědělství povede Monika Oborná, výbor pro životní prostředí Berenika Peštová, ministryní financí zřejmě bude Alena Schillerová. „Andreji Babišovi se s nimi dobře spolupracuje. Pokud jde o nejlukrativnější pozice, tak tam už ale ženy tolik zastoupeny nejsou,“ říká politoložka Eva Lebedová.
Je ANO obsazováním vysokých pozic ženami oproti jiným stranám unikátní, anebo je tento trend vidět i jinde?
Traduje se, že má Andrej Babiš ve výkonných pozicích ženy docela rád. Kuloáry šlo i to, že jsou v těchto pozicích spolehlivé a Andreji Babišovi se možná s nimi i dobře spolupracuje. To by mohl být určitě faktor, proč v nich jsou. Některé z nich už měl prověřené i z minulosti, to se týká zejména Aleny Schillerové, ale i Taťány Malé. Hnutí ANO mělo ženy zastoupené také v evropských strukturách. Souvisí to do určité míry i s poptávkou, jak má hnutí vypadat navenek.
Slyší hnutí ANO na takovou poptávku?
Myslím si, že částečně ano. Jde o dlouhodobý trend u veřejnosti, že chce mít ženy zastoupené ve výkonných pozicích. A jak jsem říkala, faktor je i to, že se zřejmě Andreji Babišovi se ženami dobře spolupracuje. Mezi muži může být do určité míry ve výkonných pozicích princip konkurence a rivality, u žen to třeba tak nebude.
Není to klišé?
Obecně to může být spíše jiná dynamika. Nemusí to být ale absolutní vysvětlení. Hnutí ANO dlouhodobě pracuje s daty a vidí, že se ženy mají objevovat i na důležitých místech kandidátek a právě ve výkonných pozicích. Pokud bychom se podívali na předešlou vládu hnutí ANO, tak nebylo úplně výjimečné.
Ve vznikající vládě by měla zasednout zřejmě Alena Schillerová. Spekuluje se ještě o Zuzaně Schwarz Bařtipánové.
Pokud jde o nejlukrativnější pozice, tak tam už ženy tolik zastoupeny nejsou. Pokud se podíváme na jednotlivé vlády, tak je dlouhodobý trend zastoupení žen napříč vládami určitě pod jednou čtvrtinou.
Jak jsou na tom v počtech žen další strany?
Největší zastoupení žen je samozřejmě u Pirátů a u Zelených. U Zelených k tomu přispělo i pravidlo zipu na kandidátkách. Starostové a nezávislí (STAN) zase čerpají ženy političky z komunální politiky, ze starostovských pozic. Tam jsou zastoupeny výrazně více, než v celostátní politice. Rozdíl je opravdu markantní. Do značné míry je to dané i tím, že je komunální politika praktická a ženám to vyhovuje více.
Pokud chtějí sladit práci s rodinou, tak je komunální politika tou nejpřirozenější arénou. Nemusí odcházet někam mimo rodinné zázemí. U STAN byla zároveň poptávka po ženách u elektorátu, takže to museli zohledňovat. Větší je v poslední době také zastoupení žen u ODS a KDU-ČSL.
V Poslanecké sněmovně je teď rekordní počet žen – 67 ze 200, tedy třetina. Na co to ukazuje?
Je to vybočení z dlouhodobých čísel. Trend, který je způsobený výrazně větším zastoupením žen, například u Pirátů.
Podílelo se na tom i kroužkování?
Dané to bylo kroužkováním i specifickým elektrorátem u určitých stran. Například Piráty volí liberální ženy. Trend se ale vychýlil i u konzervativnějších stran, kde se voliči snažili hledat ženy.
Dlouhodobě se řeší i kvóty pro zastoupení žen, mají podle vás smysl?
Pokud se podíváme na skandinávské země, ale nejen ty, kde je zastoupení žen rovnoměrnější, například v exekutivě nebo ve vládě, tak tam byl nějaký systém kvót přijatý. Vedlo to k tomu, že se ženy začaly více objevovat a postupem času už pak mnohdy nebyly kvóty ani potřeba. Pokud budeme čekat, že se to stane přirozeně, tak to může trvat dvojnásobně nebo trojnásobně dlouho. Pokud se má proces urychlit, tak můžou hrát kvóty důležitou roli.
