Z dnešních prohlášení prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně je patrné, že konflikt na poli podpory energie z obnovitelných zdrojů bude pokračovat. A to navzdory snahám Evropské unie, která před několika dny přišla s novým cílem na čerpání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Z dnešního projevu prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně, kde byl podpořit novou vládu, je jasné, že činy minulých vlád, které vedly k podpoře zelené energie, mu stále leží v žaludku. Označil je za korupci a klientelismus. „Nemám nic proti obnovitelným zdrojům, pokud jsou zasazeny do tržního prostředí. A to právě obnovitelné zdroje, zejména energie solární, nejsou,“ uvedl doslova prezident Miloš Zeman. Dále se se Sněmovnou podělil o osobní přání, a sice, že po úspěchu české diplomacie v oblasti kvót, očekává Zeman i úspěch v oblasti obnovitelných zdrojů.

Designovaný premiér Andrej Babiš na prezidenta později navázal, když se ve svém téměř hodinu a tři čtvrtě trvajícím projevu odvolával na programové prohlášení menšinové vlády ANO s ČSSD, které má tichou podporu KSČM, kde se zavazují k podpoře jaderné energie. Podrobně jsme programové prohlášení rozebrali v našem článku.

Stanovisko vlády

„Chceme i větší podporu pro boj s daňovými ráji, daňovými úniky. Chceme i podporu pro naše záměry v rozvoji jaderné energetiky. Nechceme jen přikyvovat Bruselu, ale chceme jeho politiku měnit. Vláda nevidí v současné době možnost přijetí společné evropské měny, nicméně i nadále respektuje přijaté závazky,“ říká Andrej Babiš v návrhu programového prohlášení v kapitole pojmenované „Chceme být v Evropě vidět“. 

Jak to vidí Evropa?

A o tom, že bude Andrej Babiš v takovém případě v Evropě vidět, není pochyb. Ta se totiž hodlá ubírat jiným směrem. Evropská unie se před několika dny zavázala k tomu, že do roku 2030 bude 32% spotřebované energie v celé Unii pocházet z obnovitelných zdrojů. Dohoda rovněž obsahuje doložku, že v roce 2023 se bude jednat o dalším navýšení této hranice, aby se Unie přiblížila plnění Pařížské klimatické dohody.

S tím, jak aktivně proti energetickým cílům EU dnes vystoupili prezident i premiér, se ale nedá očekávat, že by vláda s implementací evropských směrnic či nařízení pospíchala.

Nová směrnice EU mimo jiné obsahuje i právo na vytváření, skladování a prodej energie z vlastních zdrojů. Konkrétně nová dohoda zaručuje, že členské státy musí zajistit svým občanům možnost čerpat energii z vlastních zdrojů, aby mohli:

  • Vytvářet, skladovat a prodávat energii z vlastních zdrojů
  • Být oproštěni od jakýchkoliv poplatků nebo srážek uvalených na obnovitelnou energii z vlastních zdrojů do roku 2026, s několika výjimkami.
  • Dostávat odměnu za vlastní vygenerovanou energii z obnovitelných zdrojů, kterou pošlou do sítě.
  • Vytvářet komunity zaměřené na vytváření energie z obnovitelných zdrojů s účelem transformace na zcela čisté energetické zdroje.

Komplikovaná budoucnost

Přečtěte si podrobně, co všechno nová směrnice EU obsahuje: Více elektromobilů i biopaliv. EU hodlá do roku 2030 navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů. Jak hodlá vláda Andreje Babiše postupovat v jednání s Evropskou unií na toto téma, zatím nevíme. Faktem zůstává, že na implementaci nové směrnice do zákonů České republiky bude mít premiér čas do 30. června 2021. S tím, jak aktivně proti energetickým cílům EU dnes vystoupil jak prezident, tak premiér, se ale nedá očekávat, že by vláda s implementací evropských směrnic či nařízení pospíchala.

Solární asociace na Zemanova slova okamžitě reagovala

Na slova prezidenta České republiky obratem reagovali zástupci Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle nich byl již problém údajné překompenzace v minulosti vyřešen a oprávněnost podpory potvrdila například Evropská komise během takzvaného procesu notifikace. Podle nich komise již koncem roku 2016 konstatovala, že je podpora v souladu s unijním právem a podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu. A to aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.
„Pověry o nadměrných ziscích solárních elektráren nemají reálný základ. Za posledních několik let došlo k celé řadě retroaktivních opatření jako byl nejprve solární odvod na tři roky následně prodloužený na celých 20 let podpory nebo zavedení recyklačních poplatků v nesmyslně vysoké výši, které negativně zasáhly do zákonem garantované návratnosti projektů solárních elektráren. Přiměřenost nastavené podpory také po několikaletém zkoumání potvrdila notifikací kontrola Evropské komise,“ říká Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace. „Vyzýváme proto vládu, aby zachovala stabilní prostředí pro rozvoj obnovitelných zdrojů a diskutovala nastavení podmínek také se zástupci oborových asociací. Rozvoj moderní energetiky je také šancí pro český průmysl, které může využít světových trendů v růstu solárních nebo větrných elektráren,“ dodává Veronika Hamáčková.
Upozornila navíc na skutečnost, že to byla právě vláda Jiřího Rusnoka sestavená Milošem Zemanem, která na základě svých expertních posudků prosadila prodloužení solární daně ve výši 10 procent po dobu životnosti fotovoltaických elektráren jako poslední opatření odčerpávající údajnou překompenzaci podpory obnovitelných zdrojů.  „Novelu následně stvrdil svým podpisem také prezident republiky,“ doplňuje Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Část projevu Miloše Zemana věnovaná energetice je zarážející také kontrastem mezi nekritickou podporou jaderné energetiky a kritikou moderních obnovitelných zdrojů. Expertní odhady přitom uvádí, že by spotřebitelé elektřiny zaplatili za výstavbu nových reaktorů mnohonásobně více než za současnou podporu obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje pomáhají vytvářet nová pracovní místa a posilují ekonomiku v Číně, Indii, USA nebo Chile. Všude tam může Miloš Zeman načerpat inspiraci o moderní energetice,“ dodává Martin Sedlák.

Filip Hanka, Jiří Reichl