Premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil se zahajovacím projevem na Pražském obranném summitu. Navrhl vznik společného evropského programu protiraketové obrany. Označil ho za Euro Patriot. Evropa by podle něj měla spojit své schopnosti podobně jako při vzniku výrobce letadel Airbus v roce 1970.
Projekt by měl posílit evropský příspěvek NATO a mohl by pomoci také českému obrannému průmyslu. Premiér současně zdůraznil, že cílem není soupeřit se Spojenými státy.
Není to ale nová myšlenka, Babiš už podobný záměr oznámil na letním setkání Koalice ochotných v Paříži.
Inspirace Airbusem a zkušenosti z války na Ukrajině
Babiš připomněl vznik evropského výrobce letadel Airbus. Evropské země podle něj tehdy v roce 1970 ukázaly, čeho mohou dosáhnout, pokud spojí své ambice s dlouhodobými závazky.
O podobném štítu, jaký má například Izrael, Evropa mluví, v této oblasti ale podle Babiše není vidět žádný konkrétní pokrok. Je nutné se poučit z války na Ukrajině a hledat řešení zejména v oblasti obrany proti balistickým raketám. Předseda vlády uvedl, že by se chtěl pokusit přesvědčit partnery, aby se na takový projekt soustředili.
Význam obrany proti balistickým raketám
Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují podle něho význam obrany proti balistickým raketám. Rusko při útocích používá mimo jiné balistické střely Iskander a rakety Kinžal, proti nimž má Ukrajina jen omezené možnosti obrany.
Za nejúčinnější prostředek proti těmto hrozbám jsou považovány systémy Patriot, jejichž počet je ale omezený. Nedostatek systémů i střel do nich v posledních měsících opakovaně komplikoval ukrajinské protivzdušné obraně zachycování ruských balistických raket.
NATO 3.0 a větší odpovědnost Evropy
Program by podle Babiše nejen posílil evropský příspěvek k Severoatlantické alianci, ale také směřoval k tomu, co někteří označují jako NATO 3.0.
Používá ho třeba generální tajemník NATO Mark Rutte pro novou fázi fungování Aliance, v níž mají evropské státy a Kanada převzít výrazně větší odpovědnost za vlastní obranu. Spojené státy mají v NATO ale zůstat pevně zakotvené.
Babiš načal myšlenku na setkání Koalice ochotných
Český premiér vyzval evropské státy ke společnému vývoji protivzdušné obrany už na jednání Koalice ochotných v Paříží v půlce července.
Už tam navrhl vznik společného evropského projektu, který pracovně označil jako „Euro Patriot“. „Jde zejména o to, aby se velké země jako Francie, Německo či Itálie na tom domluvily a aby šlo o společný projekt členských států Evropské unie,“ uvedl tehdy Babiš.
Myšlenka vznikla po vystoupení Zelenského
Premiér už dříve vysvětlil, že k této úvaze dospěl během summitu NATO v Ankaře. Podle Babiše na něj silně zapůsobilo vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Když mluvil prezident Zelenskyj v Ankaře, tak jsem to dobře sledoval. Seděl tam se mnou Mark Rutte a turecký viceprezident,“ uvedl Babiš.
Dodal také, že podle jeho názoru šlo o zásadní vystoupení věnované proměně současného způsobu vedení války. „Dnes je válka na Ukrajině dronová válka a zároveň válka balistických střel,“ řekl také předseda české vlády.
Podle premiéra Zelenskyj upozornil především na problém balistických střel. „Řekl, že dnes pomocí dronů dokáže zasáhnout prakticky celé území Ruska. Ale že jeho hlavním problémem jsou balistické střely. Právě tam má Ukrajina největší problém,“ popsal dříve Babiš.
Svůj návrh následně probíral také s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Podle jeho slov už některé evropské státy podobné projekty připravují. „Oni mají údajně s Francií projekt. A proto si myslím, že právě tady by Evropa měla soustředit své peníze a své úsilí,“ uvedl.
Babiš zároveň kritizoval současnou podobu evropského obranného průmyslu. „Evropa dnes vyrábí mnoho různých typů tanků, střel nebo děl. Myslím si, že bychom měli koncentrovat peníze právě na tento obranný systém, který je zásadní,“ doplnil.
Vznik nové evropské obranné iniciativy
Ještě během letního jednání Koalice ochotných oznámili lídři devíti evropských zemí společně s Ukrajinou vznik nové koalice zaměřené na integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám.
Do této iniciativy vstoupily Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko. Jejím cílem je rozvíjet evropské antibalistické schopnosti.
Česká republika se tehdy do této koalice nezapojila, podobně se zachovalo například Polsko.
Německo v roce 2022 vytvořilo European Sky Shield Initiative (ESSI) – Evropskou iniciativu nebeského štítu – zaměřenou na společnou evropskou protivzdušnou a protiraketovou obranu. Tato iniciativa ale sklidila kritiku za to, že se stavěla na mimoevropských systémech. Do iniciativy se tehdy zapojilo i Česko.
Evropský systém jako konkurent Patriotu
Otázka evropské protivzdušné obrany se stala jedním z výrazných témat posledního summitu NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte opakovaně vyzval evropské státy k výraznému posílení výrobních kapacit obranného průmyslu. Současně pokračují jednání o evropských systémech protivzdušné obrany a o možnostech snížit dlouhodobou závislost na amerických systémech Patriot.
Čtěte také: Evropa chystá zbraně za 50 miliard dolarů. 12 zemí chce umět udeřit na tisíce kilometrů
V této souvislosti se hovoří o evropském systému SAMP/T, který bývá označován za nejbližší unijní alternativu k systému Patriot a zároveň deklaruje schopnost ničit balistické střely.
SAMP/T je protiraketový systém vyvinutý Francií a Itálií. Při vývoji protivzdušného systému využilo konsorcium vedené koncernem MBDA střely původně určené pro protiraketovou obranu plavidel. Jedná se o střely Aster 30 používané hlavně na lodích francouzského, italského, ale třeba i britského námořnictva. Konkrétně jde o verzi Block 1 určenou hlavně k ničení balistických raket s doletem do 600 kilometrů. Podle armádních zdrojů by ale měly existovat už i střely proti raketám s doletem až 1500 kilometrů.
Společnost MBDA na svém webu uvádí, že systém SAMP/T umí zasahovat proti různým druhům hrozeb od letadel přes řízené střely až po balistické rakety. Lze tedy říci, že má schopnosti podobné systému MIM-104 Patriot. Země, které ho využívají, si americký systém nekupují.
Opozice Babiše po setkání Koalice ochotných tepala
Opozice v po červencovém setkání Koalice ochotných kritizovala, že Česko nepatří do skupiny evropských zemí zapojených do aliance proti balistickým střelám. Například TOP 09 vyzývala vládu, aby se k devíti státům připojila.
Místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že se Česko ocitlo na okraji Koalice ochotných. Podle něj je v zájmu země, aby znovu udávala směr evropské spolupráce při pomoci Ukrajině.
Předseda sněmovního branného výboru Josef Flek (STAN) novinářům řekl, že vláda zahrnula protiraketovou obranu do svého programového prohlášení a pravidelně o ní mluví. „Když ale přijde na konkrétní kroky, Česko se k evropskému protiraketovému deštníku nepřipojí. Společná protiraketová obrana by nám navíc mohla výrazně snížit pořizovací náklady. Koalice znovu ukázala, že o obraně mluví ráda, ale pro zlepšení bezpečnosti České republiky nic nedělá,“ uvedl.
Exministr zahraničí a poslanec ODS Jan Lipavský mínil, že Česko promarňuje obrovskou příležitost. „Babišova vláda škrtá na obraně, ministr obrany nekomunikuje se svým ukrajinským protějškem, ministr zahraničí je šašek a v NATO se chováme naprosto nepochopitelně. Proč by nás tedy ostatní země do takové iniciativy vůbec zvaly? Možná nám ty systémy někdy draze prodají. Stojíme mimo klíčový bezpečnostní projekt, přestože český obranný průmysl by do něj mohl dodávat zásadní součásti a naše akademická sféra dosahuje v řadě oblastí světové úrovně. Máme bohužel neschopnou, zlou a sobeckou vládu Andreje Babiše, která připravuje Česko o bezpečnost i prosperitu,“ uvedl dříve na síti X.
