Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu.
Babiš v úterý ve Sněmovně odmítl názor, že by škrty byly bezhlavé, jeho vláda podle něj dělá promyšlené škrty a zbavuje se úředníků, které nepotřebuje. Informovaly o tom Seznam Zprávy, podle kterého po výhradách ministrů kabinet projednávání usnesení přerušil.
Podle odborů je záměr škrtnout desetinu míst decimací státní správy. Požadují provést nejdřív audit agendy a dokončit digitalizaci, teprve pak připravit případné propouštění.
Nečekaný návrh přímo na stůl
Podle návrhu by měla vláda uložit členům kabinetu a vedoucím ostatních ústředních orgánů snížit k 1. lednu v jimi řízených a podřízených správních úřadech počet pracovních míst zaměstnanců celkem o deset procent. Návrh usnesení rozdala Bartha přímo na jednání vlády ministrům, ačkoliv na oficiálním programu kabinetu původně nebyl.
Návrh formálně předkládá premiér Babiš, ale podle Seznam Zprávy ho na jednání obhajovala právě Bartha, která již letos prosadila převod agendy lidských práv a protidrogové politiky z úřadu vlády pod čtyři ministerstva. U aktuálního usnesení argumentovala tím, že desetiprocentní škrty nemohou představovat velký problém. „Ano, my jsme to na vládě navrhli, byla kolem toho velká debata. Ministři dostali tabulky s podklady, musí se více snažit, určitě je tam prostor,“ řekl serveru Babiš.
Promyšlený tah, nebo bezhlavé šetření?
Premiér dnes ve Sněmovně uvedl, že informace, které unikly z jednání, nebyly zcela přesné. „My samozřejmě chceme šetřit a máme pocit, že někteří ministři by mohli ještě více zabrat. Máme to v programovém prohlášení vlády, takže to se netýká teď, to se týká dlouhodobě. My se podíváme, kolik jsme měli úředníků při nástupu do těch funkcí, kolik byla systemizace. Zkrátka je to úplně normální, šetříme,“ uvedl. Odmítl přitom kritiku, že by byly škrty bezhlavé, kabinet podle něj postupuje promyšleně.
Ministři však kritizovali především fakt, že o návrhu nevěděli dopředu. Ministryni financí Aleně Schillerové (ANO) vadila zejména časová tíseň. „Musíme si ještě říct, koho přesně by se to mělo týkat. Ale já to podporuji, tohle technicky dořešíme,“ uvedla. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) argumentoval tím, že pracovní místa už ve svém resortu škrtal, zatímco ministr školství Robert Plaga (za ANO) namítal, že se neredukovaly žádné agendy, které úředníci reálně zastávají.
Nejasnosti v resortech a odpor odborů
Jednání o bodu bylo přerušeno i kvůli nejasnostem, kterých konkrétních úřadů a institucí by se propouštění dotklo. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že on již počet míst o desetinu snížil. „Další snižování si umím představit, musíme jít ale níže, tedy na organizace pod resorty,“ řekl. Babiš dodal, že výtky ohledně nedostatečných škrtů se netýkají jeho, Schillerové ani Havlíčka. „My jdeme příkladem, mluvil jsem o zbytku vlády,“ upřesnil.
Odborový svaz státních orgánů a organizací (OSSOO) však plán na plošné škrty ostře zkritizoval a označil jej za decimaci státní správy. Podle odborářů hrozí prodlužování lhůt a citelné zhoršení služeb pro občany. Poukazují na to, že kontroly, výplatu dávek a důchodů či vydávání dokladů ukládá zaměstnancům zákon. Požadují proto nejdříve provést audit agend a teprve poté rušit nadbytečné povinnosti a místa, ruku v ruce s dokončením digitalizace.
Hledání hranice únosnosti
„Jestliže vláda hodlá odstranit desetinu lidí, musí současně vysvětlit, kterou část práce již stát nebude vykonávat,“ uvedl předák OSSOO Pavel Bednář. Zmínil také rušení služebního zákona, nárůst agendy spojený s novou legislativou a nedostatečné platové ohodnocení. „Jestli vláda chce i nadále testovat, co všechno si k nám může dovolit, tak nyní narazila na pevnou hranici, kterou není možné překročit,“ uzavřel Bednář s tím, že další kroky odborů zatím neupřesnil.
