INZERCE

Stavba páteřní komunikace. Foto: ŘSD

Automatická valorizace peněz pro silničáře? Ministerstvo financí je ostře proti, je to prý demotivační

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo od příštího roku začít fungovat jako státní podnik. A podle návrhu ministerstva dopravy má mít přitom jistotu pravidelného příspěvku od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), a to pravidelně valorizovaného. Jenže právě tato výhoda se vůbec nelíbí ministerstvu financí. Podle strážce státní kasy je totiž nedůvodná.

Vyplývá to ze znění nesouhlasného stanoviska úřadu zveřejněného v rámci výsledků meziresortního připomínkového řízení. 

Návrh ministerstva dopravy počítá s tím, že silničáři mají příspěvek od fondu dostávat jednou ročně s tím, že z něj budou hradit jak veškeré investice, tak i náklady na běžný provoz. 

Výše se má přitom určovat podle speciálního vzorce, který by měl vycházet mimo jiné z reálného stavu silniční sítě. Kromě rozsahu a aktuální kondice sítě dálnic a silnic první třídy se má ale zohledňovat právě i valorizační koeficient.

S tím ministerstvo financí vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou zásadně nesouhlasí a požaduje koeficient valorizace z návrhu odstranit. 

„Automatickou valorizaci úhrady nepovažujeme za důvodnou, tento prvek významně snižuje motivaci podniku k hospodárnému nakládání s poskytnutými prostředky,” argumentuje resort financí. 

A podobně jako i u dalších legislativních návrhů z posledních týdnů a měsíců doplňuje i druhý důvod, a to je krocení zadlužení státu a nutnost úspor. Odkazuje přitom na fakt, že podobně jako například u automatické valorizace důchodů pak rostou výdaje státu, aniž by to vláda mohla řešit napřímo.

„Současně by navržené zavedení automatické valorizace vedlo ke vzniku mandatorního výdaje, který by vláda bez změny související legislativy nemohla ovlivňovat. Schválením předkládaného návrhu by tak došlo k omezení prostoru pro řízení veřejných financí, naopak odstranění koeficientu valorizace eliminuje potenciálně významný negativní dopad na veřejné rozpočty,” konstatuje ministerstvo financí. 

Fond bude platit na základě tříleté smlouvy

S transformací ŘSD ze současné příspěvkové organizace ministerstva dopravy na státní podnik počítá novela zákona o pozemních komunikacích, kterou už v zimě podpořila sněmovna. Ministerstvo si od toho slibuje větší konkurenceschopnost silničářů i účinnější kontrolu nakládání se státními prostředky. 

Právě detaily financování budoucího podniku ministerstvo upravuje speciální vyhláškou, která platby upravuje. 

Ekonomický deník už informoval, že systém má být založený na tříletých cyklech. Peníze z fondu pak mají silničářům chodit na základě smlouvy o takzvaní provozní platbě. Z té se mají financovat například běžné opravy a údržba dálnic a silnic I. třídy, stejně jako běžné fungování samotného ředitelství nebo obnovy a údržba jeho majetku. 

„K zajištění běžného provozu bude nově uzavírána tříletá smlouva mezi SFDI a ŘSD s.p., která má zabezpečit financování činností prováděných ŘSD s.p., jejichž cílem je zejména zajištění disponibility státem vlastněné infrastruktury pro její uživatele, a to dle definované kvality sítě,” uvádí k tomu ministerstvo dopravy v důvodové zprávě. 

Antimonopolní úřad upozorňuje na nepovolenou podporu

Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v souvislosti s plánovaným systémem financování silničářů ve svých připomínkách upozorňuje, že v některých případech by mohlo v případě provozní platby jít o nepovolenou státní podporu. Nový státní podnik by ji podle antimonopolního úřadu mohl bez problémů čerpat na oblast, kde má monopol, tedy na stavby dálnic a silnic 1. třídy, nikoliv už ale na další činnosti, které dnes ŘSD běžně vykonává a na které monopol nemá.

„Podle vymezení činností uvedených v důvodové zprávě se kromě údržby a oprav má provozní platba vztahovat na správu dálnic a silnic I. třídy, přitom sem mají spadat náklady, které se jeví jako režijní. V textu důvodové zprávy se také uvádí, že provozní platba zahrnuje mj. zajištění provozu samotné organizace.  S ohledem na povahu těchto nákladů, které se tak mohou týkat i jiných činností realizovaných ze strany ŘSD, je nezbytné pro vyloučení prvku veřejné podpory zajistit, aby činnosti správy byl přidělen pouze příslušný podíl těchto společných nákladů,” konstatuje úřad. 

A upozorňuje také na to, že podle důvodové zprávy má být cílem vyhlášky mimo jiné definování činností ŘSD, které mají být provozní platbou financovány, jenže v praxi takový výčet vůbec neobsahuje. 

„Navrhované znění proto shledávám příliš vágním a obávám se, že v případě jeho přijetí v uvedeném znění bude docházet k situacím, kdy jeho prostřednictvím budou hrazeny náklady, jež s hlavní činností ŘSD, tedy se zajištěním správy, údržby a oprav stávajících dálnic a silnic I. třídy a s výstavbou nových, vůbec nesouvisejí,” uvádí předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. 

Změna umožní zvedat platy 

Ministerstvo dopravy zdůvodňuje transformaci ŘSD zejména tlakem na větší efektivitu silničářského podniku.

„Státní příspěvková organizace není na trhu práce dostatečně konkurenceschopná, aby byla atraktivní pro vysoce kvalifikované odborníky a činnosti takových specialistů si musí objednávat dodavatelsky,” připomíná v důvodové zprávě ministerstvo.

A zároveň vysvětluje, že státní podnik bude moci navyšovat platy, a to aniž by se to negativně projevilo na celkovém financování organizace.

„Na způsob a objem financování by však tento proces neměl mít vliv, proti postupnému navyšování nákladů na mzdy by postupně měly klesat náklady na externí služby, v budoucnu by pak dle předpokladů mělo dojít i k úspoře,” argumentuje ministerstvo dopravy vedené Martinem Kupkou (ODS).

Úřad také v důvodové zprávě zmiňuje, že dodržování požadavků, podle kterých se bude posuzovat kvalita silniční a dálniční sítě a tedy i rozsah nutného financování, bude SFDI sledovat a vyhodnocovat. 

„Vyhodnocení kvality je technicky komplexní a časově náročná operace, která vyžaduje analýzu celé sítě spravovaných vozovek a mostů a jejímž výsledkem je kvalitativní vyjádření stavu vozovek a mostů jediným číslem. Kvalita bude vyhodnocována vždy s koncem tříleté smlouvy z dat nasbíraných k třetímu roku účinnosti smlouvy,” vypočítává ministerstvo. 

Vyhodnocování bude podle něj probíhat prostřednictvím kontrolních jízd. Ty „budou zaznamenávat vady definované podle tabulky vad a kontrolovat jejich odstranění”.

Tomáš Svoboda