Začalo se tomu říkat “eurotechnopanika.” Starý kontinent dělá co může, aby zabránil ovládnutí evropského trhu technologickými giganty a jmenovitě Googlem. Po prvních výstřelech lze říct, že Evropa prohrává.
“Vnímám eurotechnopaniku jako souboj s americkými technologickými společnostmi jako je třeba Google,” tvrdí žurnalista a komentátor Jeff Jarvis. “Evropské vlády se snaží oslabit tyto dravce. Evropa ale kromě několika start – upů nemá co konkurenceschopného nabídnout.”
Jak Jarvis dodává, evropské start – upy se stejně stěhují za Atlantik – a Evropa nedokáže vyvinout nic, co by v globálním měřítku mohlo dominanci velkých zámořských společností mohlo ohrozit.
Evropa nestačila zareagovat na kvalitativní skok, který s sebou přinesla digitální ekonomika. Její prsty jsou totiž dlouhé a třeba pro kalifornský start – up není nic těžkého získat dominanci na evropském trhu. A jak je známo ve Spojených státech, ale také v Číně, Indii nebo v Singapuru, v digitální ekonomice neexistuje žádné druhé místo.
Vítěz bere všechno. Kdo nezvítězil, ten prostě prohrál.
TEORIE STEJNÝCH PODMÍNEK
Když evropské instituce zahájily tažení proti Googlu s cílem přimět ho k rozdělení svých služeb, vzbudilo to značný zájem. Iniciátorem tohoto sporného tahu je německý europoslanec Andreas Schwab, čtyřicátník s vizáží obyvatele Silicon Valley.
“Evropa má co nabídnout,” vysvětlil svoje motivy. “Americká technologická převaha je ale příliš velká na to, aby jí mohly konkurovat technologie vyvíjené třeba v Německu nebo ve Francii.”
Schwab dodal, že v povaze amerického technologického zázraku je geneticky zakódovaná globálnost, tedy něco, k čemu musí evropská konkurence pracně dospívat. Schwab jako generál velící pomyslné bitvě volá po tom, aby Evropa a její soupeři začínali boj za stejných podmínek. V praxi to znamená, že třeba právě Google musí nejprve přijít o výhodu, kterou mu poskytuje jeho globálnost.
Nejde ani zdaleka jen o to na jakém místě ve vyhledávání se budou umisťovat různé produkty nebo o to jestli Google zvýhodňuje či neznevýhodňuje svoje produkty. Evropa si bolestně uvědomuje, že technologický náskok této společnosti začal zasahovat do dalších a dalších oblastí.
Nejviditelnější je tento trend pro někoho možná kupodivu v oblasti automobilismu. Google totiž začal pracovat na projektu auta, které nepotřebuje řidiče a v lednu zahájil jeho ostré testování v severokalifornském provozu. V kuloárech se mluví o tom, že by tento vůz mohly začít využívat firmy jako třeba taxislužba Über, další z inovativních projektů, proti kterým se Evropa brání zuby nehty. Pokud by k takovému spojení došlo, znamenalo by to ránu celé struktuře evropského automobilismu.
Vedle technologií spojených přímo s počítači a chytrými zařízeními a automobilismu Schwab upozornil ještě na oblast medicíny. I tady se zejména americké technologie prosazují způsobem, který má potenciál připravit o zaměstnání tisíce lidí. Už existují binární osobní trenéři, aplikace sledují zdravotní stav uživatelů – a Evropa se opět nemá jak bránit.
Podle Jeffa Jarvise by se Evropa měla přestat snažit bránit tím, že bude terorizovat pokročilejší hráče na trhu. Starý kontinent by měl podle komentátora přidat do kroku a místo aby se snažil vyrovnat konkurenci tam, kde má v podstatě nedohnatelný náskok, by se měl snažit najít nové, nevyužité segmenty trhu.
Je tu ovšem otázka, které to jsou. Z kuloárů totiž prosakují zprávy o tom, že se Google chystá umožnit využití své mailové služby Gmail k peněžním službám. Tato služba postavená na principu už fungující Google Wallet je navíc podle vyjádření na oficiálním blogu společnosti zdarma. A dá se jen těžko předpokládat, že vstupem do bankovního sektoru hlad Googlu po pronikání do dalších a dalších segmentů usne.
Ondřej Fér
