Padající ceny lithia na komoditních burzách, klesající nadšení z elektromobility, chybějící povolení? Nic z toho zatím neodradilo australské investory z firmy European Metals Holdings (EMH) od plánu těžit lithium v okolí Cínovce v Krušných horách. Dokonce přišli s oznámením, že oproti původnímu záměru chtějí objem těžby ještě navýšit.

Podle oznámení pro investory, které EMH vypustila těsně před vánočními svátky (a v předvánočním shonu jaksi zapadlo), se má plánovaná výroba uhličitanu lithného zvýšit o 42 procent na 36 670 tun za rok. Uhličitan lithný je meziproduktem vhodným ke skladování a přepravě, v něm obsažené lithium následně nachází využití hlavně ve výrobě lithium-iontových baterií.

Plánovaná těžba rudy s obsahem lithia se zvyšuje také o 42 procent, tedy z 2,25 milionu na 3,2 milionu tun ročně. „Toto plánované zvýšení výroby umožňuje projektu mít prospěch z významných úspor z rozsahu, které budou potvrzeny v Definitivní studii proveditelnosti. Ta má být dokončena v polovině roku 2025,“ uvedlo EMH v oznámení pro investory.

V minulosti byla kapacita těžby limitována velikost zvažovaného areálu zpracovatelského závodu v bývalém areálu Dukla u Teplic, který mohl zabírat maximálně 24 hektarů. Dva investoři do těžby lithia na Cínovci, tedy Skupina ČEZ a EMH, se rozhodli zpracovatelský závod umístit na území po bývalé uhelné elektrárně Prunéřov 1, kde je k dispozici území o rozloze 36 hektarů. Kapacita závodu tedy může být vyšší.

Mohlo by vás zajímat

Mlha nad Krušnými horami

Po celý letošní rok přicházely pozitivní, ale i negativní zprávy o perspektivách těžby lithia v Krušnohoří. Mezi ty pozitivní patří nedávno oznámený záměr ministerstva průmyslu a obchodu prohlásit lithium u osady Cínovec v Krušných horách za ložisko strategického významu, což by usnadnilo cestu k výhodám vyplývajícím z nedávno schválených pravidel Evropské unie v oblasti kriticky důležitých surovin.

Problémem je naopak padající cena uhličitanu lithného na burzách. Jen od května do konce srpna letošního roku klesla o víc než 25 procent v reakci na nejasnosti okolo rychlosti přechodu k elektromobilitě, vliv zde hraje také růst produkce lithia v Jižní Americe. Už předchozí propad, který se odehrál loni, smazal celý růst ceny lithia z doby energetické krize let 2021 a 2022.

Skupina ČEZ, která prostřednictvím Severočeských dolů vlastní 51 procent v projektové firmě Geomet (zbývajících 49 procent drží EMH), navíc již několikrát oddálila rozhodnutí o realizaci záměru. Verdikt, zda se ČEZ pustí do těžby lithia, padne nejdříve v příštím roce.

ČEZ přiznává zpoždění, které nastalo kvůli odporu některých obcí k umístění zpracovatelského závodu v Újezdečku na Teplicku. ČEZ spolu s EMH tudíž přesunul umístění závodu, který by měl zpracovávat horninu vytěženou pod Cínovcem, na pozemky společnosti ČEZ poblíž uhelné elektrárny Prunéřov na Chomutovsku. „Od změny lokality si slibujeme urychlení povolovacích procesů, které by mohly projekt zdržet,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Nekonečné povolování záměru

Povolovací řízení se totiž výrazně protáhla. Ani po třech letech a osmi měsících od zahájení procesu posouzení dopadu na životní prostředí (EIA), který předchází územnímu a stavebnímu řízení, stále Geomet nemá kladné stanovisko k záměru. Podle stavu projektu na Informačním systému EIA dosud není hotova ani podrobná dokumentace o dopadech záměru. Projekt tak už oproti původním plánům nabral výrazné časové zpoždění.

Lithium je zásadní surovinou pro baterie do elektromobilů a na ukládání elektřiny, využívá se také při výrobě lehkých slitin, keramiky a v jaderné energetice. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo v materiálu pro vládu, že na třech evidovaných výhradních ložiskách u Cínovce se nachází až 1,13 milionu tun lithia, ale také 323 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu.