Americká a mexická armáda se dohodly na koordinované ostraze hranic, širším sdílení informací a lepší vzájemné komunikaci. Oznámil to Pentagon, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Odvolací soud zároveň prozatím zachoval 14. Dodatek americké ústavy o automatickém občanství člověka narozeného na území USA.
Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa kritizuje Mexiko, že nedostatečně hlídá společnou hranici, takže přes ni do USA proudí migranti a drogy. Trump kvůli tomu nařídil clo na dovoz mexického zboží a produktů, později ale toto opatření odložil, neboť se s Mexikem dohodl, že tato latinskoamerická země rozmístí vojáky na své severní hranici.
V rámci dohody mexická prezidenta Claudia Sheinbaumová slíbila poslat na severní hranici s USA dodatečných 10 000 vojáků. Ti mají pomáhat s bojem proti pašování drogy fentanyl. Podle Sheinbaumové se americký prezident zavázal vynaložit více úsilí na potírání černých prodejů výkonných palných zbraní z USA do Mexika.
Zpráva o dohodě přišla jen několik hodin poté, co americký odvolací soud ponechal v platnosti nařízení federálního soudu, které zablokovalo Trumpův dekret znemožňující dětem migrantů automaticky získat americké občanství narozením v USA.
Mohlo by vás zajímat
Trump po lednové inauguraci podepsal dekret, podle něhož by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA, případně nemá v USA trvalý pobyt.
Toto nařízení následně federální soudy opakovaně zablokovaly. Trumpova administrativa se proto obrátila na federální odvolací soud, aby rozhodnutí soudů nižší instance zvrátil. Ten to ale učinit odmítl.
Čtrnáctý dodatek ústavy z roku 1868 a nález Nejvyššího soudu USA zaručují občanství lidem narozeným v USA bez ohledu na imigrační status jejich rodičů.
