Ministerstvo obrany dlouhodobě čelí kritice kvůli pomalému budování moderní protivzdušné obrany státu. Ačkoliv ministryně obrany Jana Černochová (ODS) odmítá, že by se armáda tomuto typu obrany země nevěnovala, uznává, že oblast zůstala podfinancovaná a zastarává od 90. let.
Armáda ČR nyní připravuje vojenské doporučení, které definuje podobu protivzdušné obrany státu (PVO) po roce 2030. Cílem zůstává vybudovat Integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD) jako součást systému NATO. Ta má poskytovat obranu proti široké škále hrozeb: od pomalých nízko letících bezpilotních prostředků (dronů) až po balistické a hypersonické střely.
Dva principy moderní obrany a klíčové systémy
Velitel 25. protiletadlového raketového pluku plukovník Jaroslav Daverný definuje PVO na dvou základních principech. První princip vyžaduje vícevrstvou obranu, která pokryje různé cíle a umožní vícenásobný zásah různými prostředky, pokud první pokus selže. Druhý princip představuje multidoménový rozsah, kde vzdušné síly sdílí a čerpají informace z jiných domén v reálném čase.
Armáda ČR situaci monitoruje nepřetržitě a data sdílí s NATO. Nyní zavádí nebo plánuje řadu nových technologií:
- Radarová detekce a velení: Přehled o vzdušné situaci v malých a středních výškách (do 3000 metrů) zajistí nové radary MADR. Armáda obměňuje hardware i software v systému velení a řízení vzdušných sil. Tyto modernizace umožňují čerpat informace o cílech, které NATO detekuje v libovolné části světa.
- Pasivní sledování: Český obranný průmysl posílil tuto oblast. K již využívané technice přibyly nové pasivní sledovací systémy DPET, které umí detekovat bezpilotní prostředky. Dále je doplní systém detekce PLESS (Passive Long-range ESM Surveillance System). Pro detekci nízkoletících a malých cílů (dronů) Armáda v roce 2022 koupila dva modernizované malé radary – Průzkumná čidla RVR.
Pozemní a vzdušné zbraně
Nejúčinnější součást moderní PVO tvoří stíhací letouny. Armáda plánuje pořídit stroje F-35. Tyto letouny 5. generace mají v PVO působit nejen jako zbraň, ale i jako extrémně výkonný senzor. Letouny navíc dávají armádě schopnost ničit prostředky nepřítele daleko před českým územím, což potvrdil nedávný konflikt mezi Izraelem a Íránem.
Proti cílům, které odhalí senzory letadel nebo radary, může armáda nasadit pozemní systémy:
Mohlo by vás zajímat
- Velmi krátký dosah: Pokrývají komplety RBS 70 a RBS 70 NG. Jejich manévrovost zásadně zvýší umístění stejných kompletů na obrněných vozidlech MARS. Ministerstvo obrany zvyšuje kapacitu střel i počet odpalovacích zařízení.
- Střední a daleký dosah: Tuto vrstvu má pokrýt izraelský mobilní systém SPYDER. Armáda postupně získá čtyři systémy, schopné zasahovat až na vzdálenost 80 kilometrů a do výšky 20 kilometrů. Kritici sice zmiňují americký systém Patriot, ten však Armáda z logistických a finančních důvodů považuje za nedostupný.
Drony a elektronický boj
Do budování PVO se aktivně zapojuje i oblast dronů. Vláda zřídí Výbor pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj jako jeden z výborů Bezpečnostní rady státu. Ten má koordinovat využívání dronů, vývoj i řešení rizik.
Prostředky elektronického boje představují zcela nezbytnou součást moderní PVO. Mezi ně patří unikátní české rušičky STARKOM, které umí působit i proti nepřátelským dronům. Armáda také letos rozhodla o nákupu dvou mobilních modulárních systémů elektromagnetického boje ES-RA, které nahradí zastaralý systém RUP-FM, a pořízení dvou vysoce mobilních prostředků elektronického sledování SRTP. Jsou vybavené technologií se schopností detekce zdrojů elektromagnetického vlnění a určení jejich směrů.
Do budoucna koncepční materiály počítají s pokrytím i dalších vrstev obrany. Jde například o systémy proti dronům C-UAS a C-RAM, vybudování schopností taktického řízení prvků integrované PVO včetně řízení obrany proti balistickým střelám, generační obměnu optoelektronické detekce, posílení prvků pasivní detekce a v neposlední řadě protiraketovou obranu. Všechny tyto projekty vyžadují přípravu a komplikované vyjednávání.
Kritika se soustředí na dobu dodání
Ačkoliv ministerstvo obrany přijímá koncepční kroky, největší kritika se soustředí na časový a finanční rámec. Projekty komplikuje nízká výrobní kapacita a vysoká celosvětová poptávka, což projekty prodražuje a protahuje v čase. Armáda ČR navíc pro zajištění spojení využívá vesmírné domény díky vlastním satelitním spojům MILSATCOM.
Tvrdý útok od Havlíčka
Do protivzdušné obrany státu se před časem pustil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Vadí mu její „zastaralost“.
„Válka na Ukrajině trvá už skoro čtyři roky od února 2022, tedy prakticky celý váš mandát ministryně obrany, a v oblasti protivzdušné obrany jsme se neposunuli nikam. Tato schopnost nám zcela chybí a nijak jste ji nezlepšila. Naopak je zásluhou našich ministrů Stropnického a Metnara, že se oblast protivzdušné obrany konečně začala řešit,“ nešetřil kritikou ministryně Havlíček na síti X.
„Ochrana civilních i vojenských cílů a kritické infrastruktury je zásadní téma. Zatímco Polsko posiluje svůj vzdušný prostor například systémem Patriot, který je pravidelně testován ostrými střelbami, my máme jen jedinou jednotku systému krátkého dostřelu RBS‑70, některé v modernější variantě NG. Jediné zbývající prostředky protivzdušné obrany jsou systémy 2K12 KUB s manuály stále psanými v azbuce a životnost jejich munice je neustále prodlužována – aktuálně do října 2025. Co bude potom, můžeme jen odhadovat,“ dodal Havlíček.
Těžký raketový systém 2K12 KUB je ještě sovětské výroby, umístěný na tankovém podvozku. Pochází ze 60. let minulého století. RBS‑70 je výrazně modernější švédský přenosný raketový systém. Havlíčkova argumentace je ovšem trochu zavádějící, životnost raket KUB byla prodloužena o další dva roky, do půlky října roku 2027.
