Ač to armáda oficiálně nepřiznává, plánuje v blízké budoucnosti zainvestovat přibližně dvě stě milionů korun do záchytných zařízení na dvou letištích. Zatímco v Náměšti nad Oslavou mohou bez problému přistávat spojenecké stíhačky, Čáslavi se piloti bojí. Na tamní přestárlý záchytný systém se totiž nedá stoprocentně spolehnout.
Standardy NATO vyžadují, aby bylo vojenské letiště na každé straně přistávací dráhy vybaveno dvojicí záchytných systémů síťovým a lanovým. Zatímco lanový je připravený zachytit neovladatelná letadla s hákem – jako na letadlových lodích, síťové systémy letadlo zachytí vepředu a dochází tím k větším škodám, než v případě lanových zařízení. Na letišti v Čáslavi mají oba systémý s lanem i záchytný systém se sítí. Na ten se ovšem nedá stoprocentně spolehnout, i když je v čase neustále opravován a cizelován.
Na vlastní kůži se o tom přesvědčil v květnu 2015 maďarský pilot – generál Csaba Ugrik. I když jde o jednoho z nejzkušenějších maďarských pilotů, jeho letoun Jas-39 Gripen měl problémy s elektronikou, a Ugrik se i s kolegou z kokpitu katapultovali a neovladatelné letadlo skončilo totálně rozbité v poli. Záchytné zařízení se sítí tehdy procházelo revizí. Není to ovšem jediná revize za poslední dobu, kterou toto speciální zařízení prošlo. Záchytné zařízení funguje v podstatě na principu brzdy která promění kinetickou energii letounu na teplo v kotoučových brzdách, na jejichž setrvačníky jsou namotané pásy držící buďto lano, nebo síť. V případě potíží při přistání protitahem brzdí zadržovaný letoun.
Podle informací Ekonomického deníku hodlá armáda investovat do nové technologie záchytných zařízení. V plánu to má velitelství letectva. Podle informací Ekonomického deníku by se měla cena vyšplhat přes 200 milionů korun. Ministerstvo to sice popírá, ale Ekonomický deník si zjištění o úmyslu pořídit nové záchytné systémy ověřil u několika zdrojů. “Pokud jde o záchytná zařízení veřejná zakázka na nová záchytná zařízení se nyní nepřipravuje,” tvrdí tisková služba ministerstva obrany. Jenže opak je podle zdrojů Ekonomického deníku pravdou. Letos nebo příští rok se plánuje zásadní revitalizace a prodloužení životnosti systému pro dráhu v Čáslavi. V roce 2020 by pak novým záchytným zařízením mělo být podle plánů armádního letectva vybaveno záložní letiště v Pardubicích. Vždy lano a síť na obou koncích dráhy. “Mělo by to oboje vyjít kolem dvou set milionů korun,” sdělil Ekonomickému deníku zdroj blízký ministerstvu obrany, který si přál zůstat v anonymitě.
Problémy se záchytným zařízením v Čáslavi lze zaznamenat už v roce 2011. Média v tomto roce informovala o ministerském materiálu, ze kterého vyplynulo, že armáda chtěla opravit systém, který je součástí tamního záchytného zařízení letadel. Ministerstvo obrany pro opravu systému vybralo firmu Rudolf Selig, která je podle byla „jediným subjektem schopným tuto veřejnou zakázku v požadovaném termínu realizovat,“ stojí ve vládním materiálu.
V letech 2015 – 2016 realizovala tatáž firma Rudolf Selig jako výhradní poskytovatel služeb v oblasti údržby a oprav systémů výrobce jak tvrdí ministerstvo: „technickou údržbu záchytného zařízení v hodnotě 14,7 milionů korun“. Kontrakt proběhl v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. V loňském roce se pak pro Čáslav u této společnosti uskutečnil nákup náhradních dílů a záchytných lan od dodavatele v hodnotě 1,5 milionu korun. Šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu. Na portále Hlídač smluv ze ale nalézt z poslední doby další dvě smlouvy po půl milionu korun. A poslední smlouvu s firmou Rudolf Selig z konce letošního dubna na „opravu modulu komunikace záchytného zařízení“ uzavřelo ministerstvo za necelého jeden a půl milionu korun.
Na letišti v Náměšti nakoupila armáda vloni náhradní díly a záchytná lana od slovenské společnosti OWT za 7,3 milionů korun v jednacím řízení bez uveřejnění. Vloni a letos pak proběhla generální oprava dvou kusů záchytných zařízení tím samým dodavatelem za 36,2 milionů korun, opět v jednací řízení bez uveřejnění. Tento systém by měl bez větších zásahů fungovat dalších 10 let.
Kdo dodá?
Podle informací zevnitř armády se do Pardubic uvažuje o nákupu systému od renomované, původně americké, společnosti Zodiac. Firmu ale v mezičase koupila francouzská společnost Safran a panují nejasnosti o tom, kdo ji v České republice zastupuje.
Podle informací Ekonomického deníku může do hry o zakázku vstoupit veřejnosti téměř neznámá česká společnost Glomex Military Supplies. Přestože podle údajů z veřejných rejstříků zaměstnává tato společnost mezi 20 až 24 lidí, získává v armádě léta velice zajímavé kontrakty. Například servisní podporu letounů Airbus za půl miliardy korun, kterou sama neprovádí a vystupuje v ní jako prostředník. Jako ostatně u řady dalších zakázek, jak lze vyčíst z registru smluv. A není jich rozhodně málo. Společnost Glomex Military Supplies s ručením omezeným vlastní akciová firma Glomex Invest, tu pak vlastní držitelé dvou set akcií. Jediným společníkem Glomexu Military Supplies byl až do letošního ledna Štěpán Odvody. Do doby než do eseróčka vstoupila akciovka Glomex Invest.
V obchodním rejstříku lze nalézt pouze zakládací listinu, kde reálné držitele akcií zastupují dva advokáti. „Společnost vydala 200 kusů kmenových akcií, každá o jmenovité hodnotě deset tisíc korun českých, přičemž všechny akcie jsou nezaknihovanými cennými papíry na jméno,“ stojí v notářském zápisu se sbírky listin. Advokáti, kteří před notářem zastupovali skutečné majitele, pak upsali: jeden 199 akcií a druhý jednu.
Podle informací Ekonomického deníku ale společnost Glomex Military Supplies i Glomex Invest nadále fakticky ovládá Štěpán Odvody, který se z ní letos v lednu vypsal jako společník. Společnost má podle informací Ekonomického deníku velmi blízko k některým představitelům armády i resortu obrany.
Pokud ministerstvo obrany zakázky na nákup dvou nových záchytných systému pro letiště v Čáslavi a Pardubice vypíše, strhne se o ni nejspíš lítá bitva. Smlouvu na výhradní zastoupení globálního výrobce záchytných zařízení, původně americké, a dnes Fracouzi vlastněné společnosti Zodiac, má totiž i společnost OWT ze Slovenska, která generálkovala záchytný systém v Náměšti nad Oslavou. Jejím jediným jednatelem je podle slovenského obchodního rejstříku někdejší příslušník armády Robert Mihály. Ve srovnání se společností Glomex Military Supplies ale získala tato firma na ministerstvu obrany nesrovnatelně méně zakázek v mnohem menším objemu plnění.
Jan Hrbáček
Vybrané kontrakty Glomexu s armádou
Červenec 2014 – Oprava speciálních optických přístrojů, rámcová smlouva na období 2014 – 2016, v hodnotě 13,7 mil. Kč, zadáno v jednacím řízení bez uveřejnění kvůli ochraně výhradních práv
Září 2016 – Servisní podpora letounů Airbus v hodnotě 502,6 mil. Kč, zadáno v otevřeném řízení
Srpen 2016 – Zabezpečení podmínek pro letecký transport pacientů na strategické vzdálenosti, MEDEVAC, technické zhodnocení a provedení zástavby jednotek pro pacienta v hodnotě 16, 2 mil. Kč, zadáno v otevřeném řízení
Leden 2017 – Servisní podpora letounů JAK-40 v hodnotě 64,6 mil Kč, zadáno na základě otevřeného řízení
Červen 2017 – Letištní paletový systém pro transportní letouny, nákup v hodnotě 22,15 mil. Kč, zadáno na základě otevřeného řízení
Srpen 2017 – Zvedací plošina pro odbavování dopravních letounů A-319, nákup v hodnotě 10,72 mil. Kč, zadáno na základě otevřeného řízení
Srpen 2017 – Sítě pro přepravu nákladu na vnějším podvěsu vrtulníků, nákup v hodnotě 1,1 mil. Kč, veřejná zakázka malého rozsahu v srpnu 2017;
Březen 2018 – Radlice sněhová (letištní), nákup v hodnotě 1,5 mil. Kč, veřejná zakázka malého rozsahu
Zdroj: Ministerstvo obrany
