Nabídky na bojová vozidla pěchoty nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit, konstatovala komise ministerstva obrany. Armáda posuzovala nabídky BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx. Přestože by se mohlo zdát, že se resort rozhodl tento typ bojových vozidel nenakoupit, opak je pravdou. Dodavatelé dostanou šanci na nápravu nabídek.
Expertní komise před dvěma týdny ukončila posouzení nabídek na dodání 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), které ministerstvo obrany převzalo 1. září 2021 od tří potenciálních dodavatelů. Těmi jsou BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx. V médiích začaly vycházet s články typu: „Nové BVP nebudou. Z největšího nákupu v historii české armády sešlo.“
Přestože je závěr patnáctičlenné komise jednoznačný a jednomyslný – nabídky všech tří uchazečů nejsou na základě předložených odpovědí/podkladů hodnotitelné, protože ani jedna nesplňuje všechny požadavky zadavatele, výběr BVP neskončil.
Identifikované nedostatky se týkají například chybějících či nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem.
„Vzhledem k tomu, že vícekolové jednací řízení na pořízení BVP nebylo ukončeno, nebudeme nikomu jinému než účastnícím se firmám specifikovat nedostatky v jednotlivých nabídkách. V obecné rovině lze souhrnně konstatovat, že identifikované nedostatky se týkají například chybějících či nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
„Žádný z dodavatelů nebyl vyloučen. Nicméně není rozhodnuto o žádných konkrétních krocích ze strany ministerstva obrany ani stanoveny termíny. Bude se analyzovat možný další postup, aby byly připravené podklady pro nové vedení resortu obrany. Rozhodnutí, jak dále, současné vedení činit nebude. Zvolený zadávací postup teoreticky umožňuje pokračovat. Znamenalo by to vyjasnit si s výrobci nedostatky v nabídkách a poté je vyzvat k podání nových nabídek,“ doplnil Pejšek..
Ekonomický deník oslovil i tři potenciální dodavatele.
„Podle našich informací nebylo stávající výběrové řízení na nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty, včetně konečného posouzení všech tří návrhů BAFO (zkratka z anglického Best and Final Offer – pozn. red.) dosud ukončeno. Současná vláda se rozhodla nepřijmout konečné rozhodnutí o výběru a informovala nás o tom. Plně důvěřujeme a věříme, že toto stávající výběrové řízení, které bylo ze strany ministerstva obrany vedeno velmi profesionálně, transparentně a férově, bude pokračovat a bude v nejbližší době ukončeno,“ sdělil Ekonomickému deníku Rafael Moreno z General Dynamics European Land Systems.
„Je třeba zdůraznit, že se nejedná o ukončení zakázky, ale pouze o pozastavení hodnocení předložených nabídek. O dalším postupu se teprve rozhodne. Podle našich informací proběhnou jednání, která by měla nejasnosti vyjasnit. To odpovídá postupu, o kterém jsme hovořili v minulé výzvě. Bez ohledu na to je zatím těžké předvídat, co se bude dít, protože o dalších krocích bude rozhodovat nová ministryně Jana Černochová, a ne dosluhující ministr Lubomíra Metnara, který se rozhodl nepodnikat zásadní kroky, dokud nebude ustaven nový kabinet,“ napsal Ekonomickému deníku Ola Thorén z BAE Systems.
Sedm modifikací
Zakázka za více než 50 miliard korun je největším armádním tendrem v historii české armády. Ministerstvo obrany nevypsalo klasický otevřený tendr, ale oslovilo původně čtyři zbrojovky. O zakázku se aktuálně uchází švédská zbrojovka BAE Systems se strojem CV90, německá zbrojovka Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská zbrojovka GDELS s obrněncem Ascod. Čtvrtý oslovený, německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo kvůli tomu, že jeho „bévépéčko“ by nenaplnilo armádní požadavky.
Firmy musely uspět ve třech skupinách kritérií. Nejdůležitějším je cena a náklady životního cyklu, o vítězi bude rozhodovat z 55 procent. Následují technické parametry, které budou mít vliv na vítěze ze 30 procent. Zbylých 15 procent určí rozsah zapojení českého průmyslu do zakázky. Ministerstvo je s výběrem ve skluzu. Vítěz měl být známý v roce 2019, termín se ale posouval.
Armáda si vyžádala 210 nových pásových obrněnců v sedmi různých modifikacích. Většina z nich bude sloužit jako standardní „bévépéčka“. Mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další požadované verze jsou velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a dělostřelecká pozorovatelna.
Ministerstvo obrany kvůli finančním dopadům pandemie Covid-19 před rokem změnilo harmonogram dodávek a plateb. Dodávky by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky a měly by probíhat v letech 2023-27. Upravený finanční model prodlužuje financování na 7 let, konkrétně roky 2022-28. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase sníží zatížení rozpočtu ministerstva obrany splátkami v jednotlivých letech.
„Pro naši armádu a obranyschopnost České republiky je nahrazení zastaralých sovětských bojových vozidel pěchoty klíčovým projektem. Pokračujeme v něm, přestože nás podobně jako celou společnost limituje koronavirová situace. Od začátku postupujeme maximálně transparentně, proto jsem dnes vládu informoval o aktuálním stavu,“ uvedl před časem ministr obrany Lubomír Metnar.
Zkoušky v terénu
Vojskové zkoušky probíhaly od konce dubna do 6. června 2021 v několika lokalitách. Jejich cílem bylo otestovat, jak vozidla CV90, Lynx a Ascod splňují parametry požadované armádou.
Projekt pořízení 210 nových bojových vozidel pěchoty je klíčový nejen kvůli přezbrojení 7. mechanizované brigády, ale také kvůli splnění našeho závazku vůči spojencům v NATO. Zkoušky funkčních vzorků probíhaly ve Vyškově a na Libavé, které testovali vybraní vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Prověrky tří vozidel účastnících se tendru se zaměřily především na udržitelnost bojové činnosti.
Náročné šestitýdenní zkoušky vozidel Ascod, CV90 a Lynx měly prověřit téměř tři desítky zadaných požadavků. Otestována byla balistická a protiminová ochrana, ochrana proti IED (improvizovaná výbušná zařízení), aktivní ochrana či pohyblivost vozidel.
„Na letišti v Přerově a ve vojenském výcvikovém prostoru Březina byla primárně měřena rychlost přesunu na různých površích, zaznamenávala se například i maximální rychlost vozidel,“ uvedl plukovník Ctirad Gazda, vedoucí oddělení projektu pořízení BVP sekce vyzbrojování a akvizic MO.
„Už známe dynamiku vozidel a i další parametry, včetně prověrky udržitelnosti bojové činnosti, jejíž součástí byla i evakuace raněných,“ dodal Gazda s tím, že zkoumána už byla i kompatibilita se systémy zavedenými v české armádě.
„Nová vozidla, ať už to bude kterékoli ze zkoušených, bojovníky spolehlivě dovezou, kam bude třeba, a budou schopna plnohodnotně vést bojovou činnost. Potřebujeme moderní techniku,“ uvedl jeden z příslušníků 72. mechanizovaného praporu, rotmistr Martin V.
Ten, stejně jako ostatní, schopnosti nové techniky kvitují. Posun v řádu desítek let oproti zastaralé, byť modernizované, sovětské technice je skutečně znát a jen s moderní technikou lze udržet krok nejen s dobou, ale i se spojenci.Dnes jsme se s kolegy z výboru pro obranu mohli s ´bevky´ seznámit naživo a v akci. ASCOD, CV90 i Lynx jsou nepochybně stroje, z nichž kterýkoliv bude pro naši armádu zásadním modernizačním skokem kupředu. Přeji vojákům, aby tento nákup byl co nejdřív úspěšně dokončen a rozjely se dodávky. Naše armáda nová BVP potřebuje, a to co nejdříve, jinak přijdeme o klíčový prvek naší obranyschopnosti,“ uvedla na sociální síti předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Bévépéčka, bevka
BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 % určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.
BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).
BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.
Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno.
Jan Hrbáček
