Ministerstvo obrany pokračuje v obnově zbraňových systémů, obzvláště těžké techniky. Armáda má zájem o 77 nových tanků Leopard v pěti variantách. Zatím není jasné, kolik za ně Česká republika zaplatí. Dodávka by mohla proběhnout v letech 2029 až 2032. O rozsahu průmyslové spolupráce se jedná. V běhu je i nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Hodnota zakázky je dle uzavřené akviziční smlouvy ve výši cca 59,7 miliard korun včetně DPH. Rozhoduje se i o tom, jaké stroje nahradí první kolové transportéry Pandur. Obrana už zná uživatelské požadavky, na jejichž základě Sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany zpracovává studii proveditelnosti.
Jednání o projektu Leopard 2A8 nadále probíhají, ministerstvo k němu proto nechce sdělovat bližší podrobnosti ani sumu, za kterou by měly být tanky pořízeny. Spekuluje se o ceně 52 miliard korun.
„Počty pořizovaných tanků, náklady, termíny dodání i rozsah průmyslové spolupráce jsou předmětem jednání a je proto předčasné o nich spekulovat,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Simona Cigánková z ministerstva obrany.
Termíny dodání tanků jsou závislé na výrobních kapacitách výrobce – zbrojovky KNDS. Ministerstvo obrany aktuálně počítá s dodávkami v letech 2029 až 2032. Partnerem pro jednání je pro resort obrany Bundeswehr.
Mohlo by vás zajímat
Armáda České republiky má zájem o až 77 tanků v pěti variantách.
„Český obranný průmysl bude zapojen, konkrétní podmínky jsou předmětem vyjednávání,“ doplnila k otázkám Ekonomického deníku Simona Cigánková.
Se Švédy se už řeší procesní záležitosti kolem BVP CV90
O notný krok dále je plánovaný nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90 ze Švédska. Ladí se poslední kroky. První CV90 by česká armáda měla dostat v posledním čtvrtletí roku 2026. Armáda má zájem o sedm verzí pásových vozidel, celkem pak o 246 vozidel: PBVP (bojová) 141 kusů, PBV-V (velitelská) 31 kusů, PBV-Pz (průzkumná) 18 kusů, POV-Ž (ženijní) 13 kusů, POV-DP (dělostřelecká pozorovatelna) 12 kusů, POV-V (vyprošťovací) 15 kusů a POV-Zdr (zdravotnická) 16 kusů.
Se švédským výrobcem, firmou BAE Systems Hägglunds AB, řeší současné době ministerstvo obrany procesní záležitosti; za resort obrany jednají s dodavatelem zástupci Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva. Při technických jednáních dle akviziční smlouvy jsou samozřejmě přítomni armádní odborníci uživatele.
Hodnota zakázky činí podle uzavřené akviziční smlouvy cca 59,7 miliard korun včetně DPH.
Zapojení českých firem bylo jednou z podstatných součástí vyjednávání o uzavření smlouvy. „Dodavatel se v uzavřené akviziční smlouvě zavázal, že v rámci této zakázky bude zapojení českého obranného průmyslu alespoň 40 procent z hodnoty kontraktu,“ tvrdí resort Jany Černochové (ODS).
S pěti hlavními dodavateli z řad českého průmyslu (státní podnik VOP CZ, Excalibur Army, VR Group, Ray Service a Meopta – optika) společnost BAE Systems uzavřela smlouvy před podpisem smlouvy s ministerstvem obrany.
BAE pak dále uzavřela smlouvy i s dalšími partnery. Konkrétně jde např. o firmy Pramacom – HT a OPTOKON, které dodají části komunikačního systému a systému C4I, společnost URC Systems, zaměřenou na vývoj a výrobu systému rušiček, společnost DELINFO, která dodá software pro integraci OTS VŘ (operačně – taktický systém velení a řízení) a společnosti Lasercentrum, Agados, ACE-TECH, Drahoš a ZAKO Turčín, které budou vyrábět mechanické díly typu build-to-print.
Společnost BAE rovněž uzavřela smluvní vztahy se společnostmi MPI, EVPÚ Defence, VMV, MS ProTech, SVOS a Charvát Group.
Jaká technika nahradí první Pandury?
Ekonomický deník v listopadu jako první české médium zveřejnil informaci, že armáda už nechce první transportéry Pandur. A důvod, proč už je dnes armáda už moc nechce? Složitá modernizace. Modernizaci starších Pandurů totiž dle předsedy sněmovního podvýboru pro akvizice ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR Karla Krejzy (ODS) nelze provést na balistickou ochranu STANAG 3 a 4. Proto se zvažuje nákup nové techniky.
Za účelem náhrady BVP Pandur byly zatím identifikovány uživatelské požadavky, na jejichž základě je v současné době zpracovávána Sekcí průmyslové spolupráce ministerstva obrany studie proveditelnosti.
Podle původních interních informací z resortu ministerstvo nepočítalo s jinou alternativou, ale s dodávkami dalších Pandurů v druhé půlce roku 2026. Situace se ale změnila.
„Náčelník Generálního štábu Karel Řehka na výboru pro obranu řekl, že transportéry Pandur mají nulovou možnost modernizace balistické ochrany. Jasně z toho vyplynulo, že Pandury už nechce, a že chtějí něco jiného, typ ale neřekl. Ministerstvo obrany se v tomto ohledu s Karlem Řehkou rozchází. Vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva Lubora Koudelku málem omývali, když to Řehka na výboru řekl,“ prozradil jeden ze zdrojů Ekonomického deníku část děje za zavřenými dveřmi výboru.
V ozbrojených kruzích přitom už nějaký čas rezonuje informace, že se armáda na rozdíl od ministerstva poohlíží po finských kolových transportérech Patria.
„V současné době nejsou známy konkrétní produkty konkrétních výrobců, které naplňují uživatelské požadavky. Toto bude předmětem výsledků studie proveditelnosti,“ vysvětluje Simona Cigánková z ministerstva obrany.
Pro svoji armádu vybralo v roce 2022 finská kolová bojová vozidla Patria AMVXP místo transportérů Pandur II například Slovensko. Pandury přitom přes tehdy nově vzniklou státní Agenturu pro mezivládní obrannou spolupráci Česká republika našim východním sousedům nabízela.
Zde by mohlo dojít ke střetu dvou velkých českých zbrojovek. Exkluzivní práva na vývoj, výrobu, prodej a komplexní zajištění životního cyklu obrněných vozidel Pandur II 8×8 má Czechoslovak Group Michala Strnada. Finskou Patrii v České republice pak zastupuje STV Group Martina Drdy.
„Volba zadávacího řízení bude v gesci určeného akvizičního pracoviště až poté, co bude odevzdána schválená specifikace nabývaného majetku,“ doplňuje Simona Cigánková.
V současné chvíli jedná s potenciálními dodavateli již zmíněná Sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany. „Ale pouze pro potřeby zpracování studie proveditelnosti,“ dodává Cigánková.
Záměrem ministerstva obrany je zapojení českého obranného průmyslu. Konkrétní podmínky budou předmětem studie proveditelnosti a především vyjednávání s budoucím dodavatelem.
