INZERCE

Letoun Gripen při hromadném odpalu klamných cílů. Foto: SAAB AB

Armáda kupuje klamné cíle pro letadla za 100 milionů korun

Česká armáda nakupuje od Agentury NATO pro podporu a pořizování 46 200 kusů klamných cílů. Nákup bude stát přes 100 milionů korun. Klamné cíle jsou určeny pro pro leteckou a vrtulníkovou techniku. Klamné cíle jsou poslední ochranou v případě útoku řízené střely. Pilot (nebo systém) odpaluje klamné cíle a přitom provádí razantní úhybné manévry v naději, že raketa bude sledovat klamné cíle a ne letadlo.

Ministerstvo obrany si u Agentury NATO pro podporu a pořizování (NSPA) objednává klamné cíle typu DSTL 22 a DSTL 73, plus klasické infračervené klamné cíle PW 118 Mk3 Type1 v celkovém počtu 46 200 kusů.

Nákup státní kasu vyjde na 4 083 561 eur, tedy téměř 105 milionů korun. Smlouva byla zveřejněna v registru 3. září.

Klamné cíle slouží jako obranný prostředek letadel před protiletadlovými řízenými střelami protivníka.

Ve všech třech případech jde o nákup klamných cílů typu FLARE, které slouží primárně jako tzv. protiopatření, využívané letouny a vrtulníky proti řízeným střelám s infračerveným naváděním.

Faksimile objednávky klamných cílů pro českou armádu. Foto: Jan Hrbáček

Klamný cíl se skládá z hliníkové nábojnice čtvercového, obdélníkového nebo kruhového průřezu, uvnitř které je zabudován pyrotechnický generátor požadované vlnové délky a pyrotechnický bezpečnostní zážehový systém. Součástí náboje je příslušný elektrický zápalkový šroub a ústí samotného náboje uzavírá červená ochranná krytka.

Při vypuštění klamných cílů hraje výraznou roli chování pilota a jeho znalosti zejména únikové taktiky. Tepelně naváděné protiletadlové střely jsou vystřelovány na relativně krátkou vzdálenost, resp. krátkou z pohledu rychlosti střely a cíle, proto je nezbytné, aby pilot dokázal fléry vypustit a okamžitě opustil prostor, ve kterém jsou tyto světlice. To je jediná šance, jak dokáže strhnout pozornost střely ze svého proudového motoru, který vydává enormní teplo, na právě uvedené klamné cíle.

Letouny české armády jsou na zahraničních misích (v rámci společného plnění aliančních úkolů) i v rámci vzdušné hotovosti v České republice vybaveny standardní výzbrojí, jako jsou např. řízené střely, vestavěný kanón a právě klamné cíle infračerveného spektra tzv. fléry. Klamné cíle v minulosti používala také např. naše vrtulníková jednotka (na strojích Mi-171Š) na zahraniční misi v Afghánistánu.

Vrtulník Mi-171ŠM jednotky Task Force Hippo odpaluje salvu flér během letu nad Afghánistánem. Foto: TF HIPPO

Klamný cíl PW 118 Mk3 Type1 je klasickou pyrotechnickou flérou, jehož chemickou náplní je hořlavá směs na bázi hořčíku, hořící při vysoké teplotě a sloužící jako protiopatření proti starším samonaváděcím střelám 1. generace.

Klamné cíle DSTL 22 a DSTL 73 představují pokročilejší fléry tzv. aerodynamického, respektive spektrálního typu, určené k oklamání střel novější generace.

K oklamání moderních střel se sofistikovanějším systémem navádění je tak nutné použít tzv. koktejl různých typů flér, odpalovaných v určité sekvenci, které mohou za určitých okolností zmást i nejmodernější střely.

Klamný cíl DSTL 22 aerodynamického typu je používán k oklamání střel, jejichž obrazový snímač porovnává rychlost a trajektorii obou zdrojů tepla, tedy skutečného cíle a klamné fléry. Tento typ klamného cíle je za letu stabilizován pomocí malých odpružených ploutviček, které se po vystřelení z výmetnice rozevřou a díky aerodynamicky tvarovanému náboji je redukován i jeho odpor, čímž nedochází k takovému rozdílu rychlostí mezi nosičem a klamnou flérou.

Spektrální klamný cíl DSTL 73 se naopak využívá k oklamání raket, jejichž snímač porovnává vyzařování cíle a fléry. Tento typ klamného cíle má schopnost přizpůsobit hoření fléry tak, aby odpovídala charakteristikám nosiče, jenž má chránit. Toho bylo dosaženo úpravou chemického složení náplně klasické fléry.

Všechny tři typy klamných cílů jsou certifikovány pro použití na letecké a vrtulníkové technice vzdušných sil české armády.

V případě vrtulníkového letectva byly až donedávna na strojích Mi-24V, Mi-17 či Mi-171Š instalovány výhradně ruské kazety ASO-2V pro klamné cíle PPI-26 kruhového průřezu.

Pasivní ochranou na bázi klamných cílů typu FLARE disponuje i dopravní letectvo ze kbelské základny. Její transportní letouny CASA C-295M jsou totiž vybaveny systémem vlastní ochrany DAS, jehož nedílnou součástí jsou výmetnice klamných cílů typu AN/ALE-47 od společnosti BAE Systems. 

Jan Hrbáček