Spolehlivý partner, který respektuje naše pravidla a hodnoty. To jsou hlavní argumenty pro užší vojenskou spolupráci s bohatým Islandem, který leží v severním Atlantiku. Kvůli americkému zájmu o Grónsko se daleký sever stává žhavým místem geopolitického soupeření.

Klíčem k přežití evropského kontinentu má být rozšiřování sítě důvěryhodných partnerů. Jednou z klíčových dohod je uzavření bezpečnostní smlouvy s Islandem. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dohodu spojuje i s krizí na Blízkém výhodě a uzavřením Hormuzského průlivu, který šponuje ceny ropy a plynu o desítky procent výše. Energetický šok totiž přihrává miliardy dolarů navíc Putinovu Rusku na válčení na Ukrajině.

Island v Unii je dobrá věc

„Island se připojí k obranným plánům EU, protože mezinárodní právo nefunguje,“ oznámila Kallasová poslancům zahraničního výboru Evropského parlamentu před podpisem dohody. Evropský kontinent se podle ní musí spojit s dalšími demokratickými státy proti autoritářským a „darebáckým“ státům. Myslela tím Rusko a Írán.

Reykjavík
Island zaujímá strategickou polohu v severním Atlantiku. Leží asi 700 kilometrů východně od Grónska. Ilustrační foto: Pixabay

Brusel bude s napětím sledovat referendum o přistoupení Islandu k evropskému bloku, které se má konat 29. srpna. „Země chce vstoupit do EU. A to je dobrá věc,“ řekla Kallasová. Ostrov, kde žije 400 tisíc obyvatel, je už členem Severoatlantické aliance (NATO).

Islandský nominální HDP na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Pro tento rok jej Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadl na 108 591 dolarů (2,3 milionu korun). Pro srovnání, pro Česko MMF odhaduje 38 383 dolarů (814 tisíc korun). Průměr zemí EU je 46 805 dolarů (992 tisíc korun).

Protiváha americkému vlivu

Pokud by Island vstoupil i do Unie, byl by evropskou protiváhou k americkému vlivu a požadavkům Bílého domu na připojení Grónska. Největší ostrov světa, i když má značnou autonomii, patří dánskému království. Formálně ale členem Unie není.

Kallasová vojenskou dohodu s Islandem označila za důkaz toho, že evropské hodnoty a právní závazky jsou i pro Reykjavík důležité. Island zaujímá strategicky důležitou polohu v severním Atlantiku, leží asi 700 kilometrů východně od Grónska. Nemá ale vlastní armádu, spoléhá se na své členství v NATO a bilaterální obrannou dohodu s USA z roku 1951.

Námořní dohled a kybernetická bezpečnost

Brusel doufá, že Island bude pevněji spolupracovat s Unií v oblasti kybernetické bezpečnosti a také námořního dohledu. S užší vojenskou spoluprací počítá také evropská strategie pro obranné schopnosti evropského bloku, se kterou souhlasili minulý týden evropští poslanci.

Jedná se o oblasti v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. Kromě sedmadvacítky se spolupráce na zbrojních projektech týká i Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, ale také napadené Ukrajiny. Cílem je efektivnější využívání prostředků na obranu.

Mohlo by vás zajímat

Suverenita zemí v ohrožení?

„Obranná spolupráce musí respektovat suverenitu členských států a jejich národní obrany a zahraniční politiky. Podporujeme bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy tam, kde to posiluje bezpečnost Evropy. Ale nesmí to být na úkor států,“ řekla česká europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová zvolená za ANO, jež je členem frakce Patrioti pro Evropu (PfE). Obává se toho, že se tím otevírá možnost převodu národních pravomocí do rukou Bruselu.

Poslanec Jan Farský zvolený za STAN, který je členem nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), si postěžoval na to, že současná Evropa nepostupuje v obranné oblasti jednotně a je příliš roztříštěná.

Evropský West Point

„Investice do obrany jsou velkou příležitostí pro celou Evropu. Pokud budeme do obrany investovat chytře, posílíme evropské technologie, výzkum a vývoj, infrastrukturu,“ míní Farský. Evropa by podle něj měla vybudovat obdobu amerického West Pointu, prestižní vojenské školy pro výcvik důstojníků.

Česká vláda Andreje Babiše (ANO) pro tento rok počítá s rozpočtem na obranné výdaje ve výši 184,7 miliardy korun, což odpovídá zhruba 2,1 procenta HDP. Reálně ale můžou podle Národní rozpočtové rady dosáhnout jen 1,73 %. To kritizoval už americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick, ale také velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker.

Kabinet si vysloužil také pokárání prezidenta Petra Pavla. Prezident považuje navržené obranné výdaje vzhledem ke geopolitické situaci za příliš nízké. Pro Česko to znamená riziko nesplnění závazku vůči NATO i národního zákona o dvou procentech HDP na obranu.