Střet mezi Applem a americkou vládou je učebnicovým příkladem problému určit, kde je hranice mezi soukromím a bezpečností a co má mít vlastně přednost.
Faye Falmová, přispěvatelka názorové části portálu agentury Bloomberg, vysvětluje okolnosti střetu mezi Applem a americkou vládou. Zdůrazňuje, že diskuse, zda má Apple zpřístupnit iPhone střelce ze San Bernardina, je velmi citlivou otázkou, plnou emocí. Hraje se v ní se strachem z terorismu, obavami z vládního špiclování a také s nebezpečím ztráty důvěry v korporace a jejich schopnost ochránit soukromí svých zákazníků.
Může se zdát, že Apple dělá zbytečné drahoty se zpřístupněním jednoho iPhonu, jenže problém je poněkud širší. Nejde pouze o ten jeden jediný iPhone Syeda Rizwana Farooka. Apple argumentuje tím, že pokud by zpřístupnil data byť jen jediného svého telefonu, zpřístupnil by prakticky data všech uživatelů smartphonů s nakousnutým jablkem ve znaku.
A tak se dostáváme na klasický tenký led. Kde a jak stanovíme hranici mezi nárokem na soukromí a zajištěním bezpečnosti. Apple si na ochraně soukromí svých zákazníků velmi zakládá. Prakticky je to jeden z nezanedbatelných důvodů, proč jsou iPhony tak populární. Není tedy divu, že se Apple prolomení bariéry brání.
Nabízí se pochopitelně možnost, že by vláda použila hrubou sílu a pro přístup do dotčeného iPhonu vyzkoušela všechny možné kombinace 6místného hesla. Problém je ale v tom, že na to má nejvýše 10 pokusů a pokud je vyčerpá, data z telefonu nenávratně zmizí. Nalezení správné kombinace samo o sobě není technicky náročné. Na vyzkoušení milionu kombinací stačí výkonnějšímu počítači přibližně čtvrthodinka.
Skutečnost, že na nalezení přístupového hesla máte u iPhonu jen deset pokusů, dává jeho uživatelům pocit bezpečí, a tím pádem jsou ochotni do svých „jablek“ bezstarostně ukládat citlivé informace.
Diskuse se také točí kolem skutečnosti, že iPhony doposud nemají tak zvaná zadní vrátka. Tedy možnost, kdy se tvůrce systému může v ojedinělých a odůvodněných případech dostat k datům jiným, než standardním způsobem.
„Zadní vrátka je taková úmyslně vytvořená slabost systému, která umožňuje dostat se dovnitř těm, kteří vědí,“ vysvětluje Steven Wicker, počítačový specialista Cornellovy univerzity v New Yorku. „Po týmu společnosti Applu se žádá, aby taková zadní vrátka, tedy nástroj k potenciálnímu vniknutí do kteréhokoli iPhonu,“ dodává.
Wickera doplňuje Indrajit Ray, který zastává podobnou pozici na Státní univerzitě v Coloradu. „Představte si, že by se FBI chtěla dostat do jedné ze skříněk, ale jen kdo ty skříňky vyrobil, ví, jak se do nich dostat. Může výrobce zámků vytvořit klíč jen pro jednu skříňku, zatímco pro ty ostatní by se nedal použít?“ klade si řečnickou otázku Ray.
Pro kohokoli, kdo není uvnitř Applu, je těžké posoudit, zda je vůbec možné, aby Apple vytvořil takový speciální jednorázový a unikátní klíč. Debata tím dostává nový rozměr. Na jedné straně existují softwaroví specialisté, kteří jsou přesvědčeni, že to jde, jiní ale tvrdí, že nikoli.
Tak či tak, aktuální případ může vytvořit poměrně důležitý precedens. Proto není jednoduché jednoznačně obě strany sporu rozsoudit. Každý z táborů snáší pádné argumenty, jak zastánci, tak odpůrci odemčení iPhonu federální vládě a agentům FBI. Kdo by to byl ještě před pár měsíci tipoval, že zdánlivá banalita, jakou jsou data, uložená v jednom chytrém telefonu, bude zanedlouho určovat hranici mezi soukromím a (národní) bezpečností.
-usi-
