Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v rámci svých informačních listů první díl průvodce zadáváním veřejných zakázek, který je určen zejména pro začínající či nepříliš zkušené zadavatele, ale také pro studenty či širší veřejnost.
„Zvládnu to sám, nebo potřebuji pomoc někoho jiného?“ Tuto otázku si často kladou zadavatelé veřejných zakázek, čerství starostové, či úředníci. Stejně tak i uchazeči o veřejné kontrakty. Přesně tomuto typu lidí jsou určeny úzce specializované, nově vydávané, informační listy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
„S ohledem na stále se opakující základní pochybení zadavatelů při zadávání veřejných zakázek se Úřad prostřednictvím tohoto informačního listu a na něj navazujících dílů pokusí nejen zadavatelům přiblížit význam a účel jednotlivých základních a klíčových institutů zadávání veřejných zakázek i způsob, jakým o nich Úřad coby orgán dozoru uvažuje,“ osvětlil aktuální zacílení informačních listů mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Účelem tohoto průvodce zadavatele, přitom není poskytnutí jednotného návodu jak zadat veřejnou zakázku nebo nahradit činnost metodických orgánů, ale poskytnout začínajícím zadavatelům dostatečné počáteční informace, aby lépe pochopili význam a účel jednotlivých institutů zadávání veřejných zakázek. A především těch zcela základních, čímž by jim měl zároveň pomoci v jejich zadavatelské praxi. Stejně tak, byť z jiného úhlu pohledu, by měly být tyto informační listy přínosem i pro dodavatele, aby si uvědomili, k čemu dané instituty slouží a jaký mají v zadávacím řízení význam. Publikace předpokládá také propojení na již existující metodiky a judikaturu správních soudů.
„První díl průvodce vysvětluje, co je veřejná zakázka a kdo je veřejným zadavatelem a proč je důležité dodržovat při veřejném zadávání zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného přístupu k dodavatelům a přiměřenosti,“ dodává Švanda.
Zadávání veřejných zakázek je oblastí úzce provázanou s činností většiny subjektů působících ve veřejném sektoru a nejen jich. Jelikož je zadávání veřejných zakázek nejčastěji spojeno s vynakládáním veřejných prostředků, má dopad na úroveň hospodářské soutěže a zprostředkovaně tedy i na konkurenceschopnost celé české i evropské ekonomiky, je tento proces právně regulován. Stěžejním právním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek je zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti v roce 2016. A mnozí nezkušení mají s jeho výkladem a právní aplikací problém.
Prostřednictvím tohoto zákona se zákonodárce snažil mimo jiné zjednodušit proces zadávání oproti předchozí právní úpravě, což se projevilo především v tom, že zadavatelé již nejsou svázáni tolika pravidly určujícími detaily postupu v zadávacím řízení jako dříve. Zadavatelé si tudíž mohou do určité míry průběh procesu zadávání určovat sami. Ubyly jim některé konkrétní zákonem stanovené povinnosti, na druhou stranu s sebou však tato volnější úprava pravidel zadávání logicky přinesla i zvýšenou odpovědnost zadavatele za volbu konkrétního postupu. To, že zákon ve vztahu k určitým fázím zadávacího řízení či k určitým úkonům zadavatele přesně nestanoví, jak má zadavatel postupovat, to-
tiž neznamená, že zadavatel může zadávací proces realizovat zcela podle sebe, aniž by byl něčím omezen. Zadavatel stále nese odpovědnost za soulad svého postupu se zákonem, zejména se základními zásadami zadávání, a především těmito zásadami pak musí svůj postup poměřovat. To mimo jiné znamená, že musí řádně domýšlet všechny důsledky a aspekty jím zvoleného postupu, což pochopitelně vyžaduje náležitou znalost pravidel a zásad procesu zadávání a z nich plynoucích povinností. A právě z těchto důvodů začal vydávat takto přesně cíleně zaměřené informační listy. První díl si lze přečíst celý zde.
-ede-
