Jen krátce po ukončení připomínkového řízení k vládnímu návrhu na posílení pravomocí antimonopolního úřadu vypršel i termín pro zaslání stanovisek ke „konkurenční” předloze, která vliv Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) naopak osekává. Připravilo ji ministerstvo pro místní rozvoj, a to s ambicemi zrychlit a zjednodušit proces přezkumu zadávání veřejných zakázek. U klíčových resortů nebo institucí ale ministerstvo vedené šéfem Pirátů Ivanem Bartošem příliš pochopení nenašlo.
Resort představil svůj návrh krátce poté, co mu rozhodování antimonopolního úřadu významně komplikovalo a také značně protáhlo výběrové řízení na dodavatele IT systému pro digitální stavební řízení. I proto teď tlačí na zefektivnění celého řízení.
Docílit toho chce zejména zrušením odvolacího rozhodnutí, tedy takzvaného rozkladu. O něm v současné době rozhoduje předseda antimonopolního úřadu, nově by se ale tento stupeň měl podle ministerstva zcela odbourat. Strana, která by s verdiktem úřadu nesouhlasila, by se tak nově obracela rovnou na příslušný správní soud.
„Klíčové pravomoci úřadu jsou nyní koncentrovány v rukou jediného člověka – předsedy, který rozhoduje o individuálních kauzách ve druhém stupni správního řízení a má i značný vliv na první stupeň,“ vysvětluje to Bartošův resort.
Navrhuje pak také vznik takzvané Rady pro veřejné zakázky, ze které vy vzešly tříčlenné senáty. V každém by pak byli dva členové rady a jeden nezávislý odborník. Předloha zkracuje i lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí úřadu a zvyšuje soudní poplatky ze tří až na 50 tisíc korun. V případě přezkumu má platit, že pokud soud rozhodne o pokračování pozastavení tendru, bude vázán lhůtou pro rozhodnutí v délce 60, ve složitých případech 90 dnů. Resort tento návrh vysvětluje tím, že v Česku se napadená veřejná zakázka posuzuje až v pěti instancích, což je prý evropská rarita.
Úřad má jasno: Žádná data, jen úvahy
Například pro samotný antimonopolní úřad ale dokument z „místního rozvoje” zapůsobil podle všeho doslova jako červený hadr na býka. Klíčová instituce pro oblasti hospodářské soutěže a veřejných zakázek pod vedením Petra Mlsny se proti němu vyhradila v celé jeho šíři, a to až nezvykle ostře.
„Novela si klade částečně za cíl vyřešení problémů, které reálně neexistují nebo se vyskytují okrajově nebo hypoteticky a nepředstavují systémový problém. Jako až absurdní a zavádějící se pak jeví konstatování předkladatele, kterými podsouvá, že nastavený přezkum veřejných zakázek brání využívání moderních či sofistikovanějších přístupů k zadávání veřejných zakázek,” konstatuje úřad ve svých více než sedmdesátistránkových připomínkách.
Představa ministerstva, že návrh skutečně zrychlí a zefektivní celé řízení, není podle úřadu podložena jakýmikoliv věrohodnými a validními daty. „Naopak, je založena na zkratkovitých a nepodložených závěrech, obecných úvahách, které nevychází z nezaujatě, objektivně a dostatečně úplně a správně analyzované stávající situace,” poukazuje úřad.
Mlsnovi podřízení ministerstvu vyčítají, že s úřadem návrh nekonzultovalo a odmítalo prý jakoukoliv diskuzi: „Je rovněž třeba zdůraznit, že byť předkladatel uvádí řadu jednání se zástupci ÚOHS v roce 2024, tato jednání nepředstavovala diskusi v pravém slova smyslu a v žádném případě pak snahu objektivně zhodnotit stav věci a hledat řešení pro co nejefektivnější nastavení přezkumu zadávání veřejných zakázek.”
Podle úřadu se jednalo vždy spíše o jednostranný popis návrhu, přičemž ministerští úředníci prý většinu času věnovali problematice sporného řízení a tomu, jak by mělo do budoucna vypadat. Potíž je podle ÚOHS v tom, že samo ministerstvo nemá v tomto směru jasno.
„Předkladatel není schopen reagovat na dotazy s popisem konkrétních situací, jak bude řízení vedeno. Přitom proces způsob vedení řízení je nutně základním kamenem přezkumu veřejných zakázek, o kterém by měl mít předkladatel jasno, a měl by být schopen jednoznačně popsat, jak má řízení v různých typových situacích probíhat,” konstatuje úřad.
Kdo návrh vlastně psal?
Ten pak vypočítává, že ministerstvo vůbec nevzalo v potaz celkovou agendu, kterou ÚOHS zpracovává, a zcela prý opomíjí například vyřizování různých podnětů nebo kontrol a řízení zahájených z moci úřední. Přitom se jedná objemově o daleko větší část celkové agendy.
„Je vůbec takový postup akceptovatelný při návrhu takto objemné reformy, když předkladatel si selektivně vybírá pouze určité segmenty, které se hodí do předkládaných materiálů, a další zcela ignoruje, ačkoliv mají výrazný podíl na činnosti ÚOHS v oblasti veřejných zakázek jako celku?” pokládá řečnickou otázku úřad.
Kromě údajného ignorování konstruktivních připomínek pak úřad také výslovně uvádí podezření, že návrh ve skutečnosti nemusel vůbec vznikat na samotném ministerstvu. „Je otázkou, do jaké míry je jednání předkladatele ovlivněno tím, že de facto téměř celý proces návrhu reformy outsourcoval, a tato byla připravena advokáty. Lze tak mít vážné pochybnosti, že předkladatel vůbec měl ochotu o čemkoliv diskutovat a hledat možná variantní řešení,” konstatuje ÚOHS a zmiňuje přitom konkrétně například renomovanou právní kancelář Havel & Partners.
„Úřad tedy sděluje zásadní nesouhlas s navrhovaným způsobem reformy a požaduje vypuštění všech ustanovení, které provádějí jednotlivé pilíře do legislativního textu. Současně opakovaně akcentuje, že je připraven podílet se na smysluplném návrhu řešení, který bude představovat evoluci v přezkumu veřejných zakázek, nikoliv však nepromyšlené revoluci, jak je zjevné z dále uplatněných konkrétních připomínek,” uzavírá ÚOHS.
Proti také ministerstvo financí
Ze znění jednotlivých připomínek přitom vyplývá, že zastání našel například u vlivného ministerstva financí vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou. I to totiž představu místního rozvoje odmítlo. „Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s předloženým materiálem a požaduje jeho přepracování, a to z důvodu jeho nedostačující kvality. Navrhovaná právní úprava představuje v případě nedomyšlené realizace výrazné riziko paralýzy přezkumu a obecně i zadávání veřejných zakázek v České republice, minimálně po přechodné období v řádu několika let,” uvádí správce státní kasy.
Návrh reformy podle něj stojí na koncepci neziskových organizací, která již byla jednou odborně odmítnuta, a to v roce 2020 pracovní skupinou zřízenou při Úřadu vlády. Ministerstvo kromě toho připomíná, že i nyní zaznívají k návrhu z odborné veřejnosti mnohé odmítavé hlasy. „Kritika směřuje především k absenci jakékoli bazální analýzy potřebnosti a hrozících dopadů reformy. Proces zadávání veřejných zakázek a jeho přezkumu již nyní trpí přehnaným právním formalismem, ve kterém se malí zadavatelé obtížně orientují,” uvádějí ministerští úředníci.
Reforma tak, jak je Bartošovými lidmi nalinkovaná, podle nich jen prohloubí například i při banálních veřejných zakázkách typu opravy obecního chodníku potřebu právního zastoupení. „Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zadávání veřejných zakázek zjednodušovat, nikoliv nově komplikovat prvky, které dále kladou zvýšené nároky na účastníky řízení, včetně malých obcí. Je otázkou, zda malí zadavatelé budou navrhované správní řízení zvládat a zda nedojde ke zvýšení nákladů v důsledku nutnosti využívat služeb právních kanceláří,” poznamenává Stanjurův resort.
Se snahou omezovat pravomoci antimonopolního úřadu pak ministerstvo podle svého stanoviska „koncepčně nesouhlasí”. Resort také odmítl interpretaci MMR, podle které je návrh výsledkem širší vládní shody.
„Programové prohlášení vlády uvádělo, že má být dosaženo efektivnějšího, potažmo rychlejšího, přezkumu veřejných zakázek. Nebylo však definováno, že tomu tak musí být prostřednictvím jednostupňovosti rozhodování v prostředí ÚOHS, který je ústředním orgánem státní správy. Předkládaným materiálem se přezkum veřejných zakázek navrhuje téměř zcela vyjmout ze standardní struktury správního rozhodování, ačkoli se nadále bude jednat o klasické správní řízení,” připomíná mimo jiné ministerstvo financí.
Podobně se pak vyjádřila i Hospodářská komora. Ta připomíná, že dvoustupňovost je standardem českého práva, který zajišťuje možnou cestou k nápravě a odstranění vad, které se mohou v řízení před správním orgánem prvního stupně objevit.
„Předkládaný model a argumenty pro zrychlení přezkumu prostřednictvím jednostupňového rozhodování pak nezohledňují možné negativní důsledky v podobě snížené důvěry účastníků řízení v ochranu jejich práv před správním orgánem a současně případný větší nápad na soud,” uvádějí zástupci komory.
A stejně argumentuje například i Unie zaměstnavatelských svazů, která se stejně jako komora pozastavila i nad snahou zavádět v podobě senátů princip kolektivního rozhodování, který podle unie naopak v českém právním systému typické není.
Průmyslníci souhlasí, ale s výhradami
Naopak Svaz průmyslu a dopravy návrh na zrušení druhého stupně rozhodování i důraz na kolektivitu rozhodování podle svých připomínek kvituje.
„Vítáme jednoinstančnost návrhového řízení za situace, kdy přezkum rozhodnutí je možný pouze na základě správní žaloby. Dle názoru členské základny je potřebné, aby se řízení zrychlilo a zefektivnilo, kolektivní princip rozhodování je také krokem dobrým směrem, který povede k předvídatelnějšímu rozhodování,” uvádí svaz.
Vyslovil se ale zároveň proti zvažované radě pro veřejné zakázky: „Dle našeho názoru pro navrhované dělení kompetencí mezi ÚOHS a Radou pro veřejné zakázky není důvod a spíše bychom se přikláněli k podřízení veškerých rozhodovacích procesů jednomu nebo druhému tělesu.”
Podobnou připomínku pak uplatnilo také Sdružení místních samospráv sdružující více než 2500 obcí zejména menší a střední velikosti. Případnou radu pro veřejné zakázky přitom označilo za „jakýsi kvazisoudní orgán”. Vnímáme potřebu rychlejšího prvostupňového rozhodování při přezkumu veřejných zakázek. Nejsme si ovšem jisti, zda jej zajistí navrhované zřízení Rady pro veřejné zakázky. “Vnímáme potřebu rychlejšího prvostupňového rozhodování při přezkumu veřejných zakázek. Nejsme si ovšem jisti, zda jej zajistí navrhované zřízení Rady pro veřejné zakázky,” konstatuje sdružení s tím, že koncepce senátů složených ze dvou stálých členů a jednoho ad hoc člena, a pléna doplněného o místopředsedu ÚOHS, by přineslo rozmělnění odpovědnosti za rozhodování.
Samotný záměr zrychlit a zjednodušit přezkum veřejných zakázek a eliminovat tak ztráty z oddalování jejich realizace nicméně sdružení uvítalo.
V souvislosti s možnou reformou oblasti veřejných zakázek pak sdružení navrhlo posun finančního limitu pro takzvané zakázky malého rozsahu, od kterého je pro zadavatele povinností vypisovat otevřené výběrové řízení. Dosud je tato hranice na úrovni dvou milionů korun, sdružení ale připomíná, že se nezměnila už téměř dvacet let.
„Sdružení dlouhodobě upozorňuje na problematiku příliš nízkých limitů stanovených pro veřejné zakázky malého rozsahu. Od roku 2006, kdy byla současná výše limitů zavedena, došlo k výraznému navýšení cenové hladiny – meziročně průměrně o 3,45 procent, za celé období tedy přibližně o 78 procent. U některých komodit – typicky stavební materiál – je nárůst ještě výraznější,” upozorňuje sdružení.
Neúměrně nízká reálná výše limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu přináší podle něj výraznou administrativní zátěž zadavatelům i dodavatelům a tím vytváří i prostor pro nejrůznější pochybení. „Zvýšení limitů přinese snížení této administrativní zátěže a především snížení počtu veřejných zakázek přezkoumávaných u ÚOHS, což přispěje k naplnění hlavního cíle návrhu – zrychlení přezkumu veřejných zakázek,” dodává k tomu sdružení.
Rozsekne to vláda
„Konkurenční” návrh toho, jak upravit pravomoci antimonopolního úřadu, předložil už dříve úřad vlády, a to na základě iniciativy samotného ÚOHS.
Vládní materiál jde přitom naprosto opačnou cestou – pro úřad totiž počítá mimo jiné s novými kompetencemi, mezi kterými by mohlo být například právo na preventivní inspekce ve firmách, přístup k lokalizačním údajům telefonních operátorů nebo finanční odměny pro zaměstnance firem, pokud upozorní na chystanou kartelovou dohodu. Právě zesíleném boje proti temto dohodám je návrh motivovaný.
Oba protichůdné návrhy dostane kabinet v brzké době na stůl a výsledná podoba klíčové úpravy regulace byznysového prostředí není vůbec jasná. Širokou podporu totiž nemá ani jeden z materiálů.
Tomáš Svoboda
