Rozhodnutí antimonopolního úřadu o možném prodeji pardubické chemičky Synthesia a mediálních společností Mafra a Londa Agrofertem společnosti Kaprain miliardáře Karla Pražáka je hotovo. Dosud ho ale nelze zveřejnit, protože si ho nepřevzal jeden z účastníků řízení. Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na podzim doputovalo hned několik podnětů, které tuto obchodní operaci napadají a argumentují závažnými důvody. Skutečnost, že úřad rozhodl, Ekonomickému deníku potvrdil jeho mluvčí Martin Švanda.
„Rozhodnutí v této věci bylo vydáno a odesláno účastníkovi řízení 2. 1., dosud však nedošlo k jeho doručení (právní zástupce účastníka řízení se nepřihlásil do datové schránky). O výsledku řízení budeme tiskovou zprávou podrobně informovat ihned po nabytí právní moci rozhodnutí, jak standardně činíme ve všech případech spojení soutěžitelů,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Martin Švanda.
Holding Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše se dohodl na prodeji vydavatelství Mafra, mediální společnosti Londa a chemičky Synthesia s miliardářem Karlem Pražákem začátkem září.
Agrofert, patřící do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, mohla k prodeji mediálních firem Mafra a Londa motivovat mimo jiné nová pravidla, podle nichž od příštího roku nebudou smět vrcholní politici vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se přitom vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je.
Mohlo by vás zajímat
Novým majitelem mediální skupiny Mafra, provozovatele Rádia Impuls firmy Londa a chemičky Synthesia se tedy od začátku září stal byznysmen Karel Pražák, respektive jeho společnost Kaprain. Transakci ale musel schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Někdo z konkurence ale zacítil příležitost a podnětem nejmenovaného stěžovatele tento obchod u antimonopolního úřadu napadl. Argumentem byly vazby Karla Pražáka na podnikatele Petra Sisáka, jehož rodina ovládá společnost Zeveta Bojkovice, zbrojovku, která se taktéž věnuje muniční výrobě. A přibyly i další námitky.
V povzdálí bojkovická munička
Prodávané společnosti dosud ovládaly přes Agrofert svěřenské fondy Andreje Babiše. Bývalý premiér koupil Mafru před deseti lety, když vstupoval do vrcholné politiky.
O obě společnosti byl zájem, o Mafru se už v minulosti ucházel miliardář Pavel Tykač. O Synthesii pak stál zbrojař Michal Strnad a jeho Czechoslovak Group.
Synthesia ale zapadá i do portfolia Karla Pražáka. Do jeho skupiny Kaprain totiž patří například ústecký chemický podnik Spolchemie. A právě akvizici Synthesie Pražák v tiskové tiskové zprávě o transakci s Agrofertem akcentoval.
Když se vysloví jméno chemičky Spolchemie, okamžitě v této souvislosti vytane jméno podnikatele s rozporuplnou pověstí – Petra Sisáka. A že je Sisák poblíž Pražáka je v byznysových kruzích známá věc.
V byznysových kruzích se už nějaký čas objevuje spekulace, že by Karel Pražák mohl být pouze prostředníkem k převodu firem z náruče Agrofertu k dalšímu, skutečnému vlastníkovi.
„Nejmenovaný stěžovatel dává námitku proti spojení společnosti Kaprain se společností Synthesia, napadá akvizici Synthesie podnikatelem Karlem Pražákem. Důvodem jsou jeho byznysové vazby na kontroverzního podnikatele Petra Sisáka, jehož rodina ovládá společnost Zeveta Bojkovice. Zbrojovku, která se věnuje i muniční výrobě. Synthesia je jeden z klíčových podniků pro výrobu dělostřelecké munice v Evropě. Nitrocelulóza vyráběná Synthesií je strategická i pro výrobu dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Není žádoucí, aby se Synthesia dostala pod vliv Petra Sisáka, podnikatele odsouzeného za tunelování a obžalovaného v kauze insolvenčních podvodů,“ zní podle zjištění Ekonomického deníku v podnětu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Pardubická Synthesia totiž vyrábí nejvíce nitrocelulózy v Evropě.
„Můžeme potvrdit, že úřad obdržel námitku subjektu, který působí na vertikálně navazujícím trhu. Podrobnější informace nelze s ohledem na probíhající správní řízení sdělit,“ potvrdil před časem zjištění Ekonomického deníku mluvčí úřadu Martin Švanda.
„Zákonem je dána lhůta na rozhodnutí o návrhu na povolení spojení soutěžitelů o délce 30 dnů. Tato lhůta se navíc přerušuje, pokud si úřad potřebuje vyžádat doplňující informace. V případě, že úřad získá podezření, že by spojení mohlo znamenat riziko pro hospodářskou soutěž na dotčených trzích, může prodloužit řízení až o další 4 měsíce (tzv. převedení řízení do 2. fáze), během nichž může okolnosti a dopady spojení podrobně přezkoumat,“ doplnil Martin Švanda.
Narušení rovnováhy na trhu s nitrocelulózou?
Jak již Ekonomický deník výše naznačil, meritem stížnosti k antimonopolnímu úřadu je výroba nitrocelulózy, v níž je Synthesia evropským lídrem. Vojenská (často označovaná též jako energetická) nitrocelulóza, konkrétně její podskupina označovaná jako nitrocelulóza pro výrobu propelentů, je základní surovinou k vývoji a výrobě vojenské munice.
Nitrocelulóza pro výrobu propelentů je základní surovinou pro výrobu bezdýmných prachů a dalších propelentů nejen pro potřeby obranného průmyslu, ale z velké části také pro použití při výrobě lovecké, sportovní a jiné munice pro civilní účely.
Vojenskou nitrocelulózu není možné nahradit jinou látkou (materiálem), přičemž její výrobní kapacity jsou na území České republiky zcela monopolizované a v rámci Evropské unie značně omezené.
Podnikatelská činnost všech soutěžitelů působících na poli výroby a fakticky i prodeje vojenské munice je tak zcela navázána na dostupnost vojenské nitrocelulózy a existenci fungujícího trhu jejího prodeje.
„Jakékoliv narušení existující křehké rovnováhy na trhu výroby a prodeje vojenské nitrocelulózy, a to například v důsledku rozhodnutí některého z jejích výrobců nepostupovat při jejím prodeji tržně, ale preferovat jiné své podnikatelské, případně ostatní zájmy, může vést nejen k ohrožení existence některých konkrétních výrobců vojenské munice (munice obecně), ale rovněž k narušení celého nebo části navazujícího trhu výroby a prodeje vojenské (resp. i civilní) munice,“ má stát v odůvodnění stížnosti, o jejíž text Ekonomický deník Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neúspěšně požádal.
Společnost Synthesia, a.s. jakožto jeden ze spojujících se soutěžitelů je jediným českým výrobcem vojenské nitrocelulózy a současně předním výrobcem evropským.
Výrobci nitrocelulózy v Evropě
| Název | Přibližná výrobní kapacita (tun/rok) | Z toho pro vlastní potřebu (tun/rok) | |
| 1 | Synthesia, a.s. Semtín 103, 530 02 Pardubice, Česká republika | 9 000 | N/A |
| 2 | MANUCO Boulevard Charles Garaud 24100 Bergerac, Francie | 7 000 | N/A |
| 3 | Milan Blagojević – Namenska AD mr Radosa Milovanovica 2A, 32240 Lucani, Srbsko | 6 000 | 3 000 |
| 4 | Nitrochemie Wimmis AG Niesenstraße 44, 3752 Wimmis, Švýcarsko | 2 500 | 2 500 |
| 5 | Nammo Vihtavuori Oy Ruutitehtaantie 80, 41330 Vihtavuori, Finsko | 2 000 | 2 000 maximálně drobný prodej |
| 6 | Arsenal 2000 JSCo 00 Rozova Dolina Str., 6100 Kazanlak, Bulharsko | 2 000 | 2 000 |
| 7 | Rheinmetall Expal Munitions, S.A.U. Av. del Partenón, 16, 5th Floor, 28042 Madrid, Španělsko | 1 000 | 1 000 |
Zdroj: Odhad struktury trhu s vojenskou nitrocelulózou na území Evropské unie
Z výroční zprávy Synthesie za loňský rok vyplývá, že prodej společnosti za tento rok dosáhl výše 4, 8 miliard korun, kdy prodej v oblasti nitrocelulózy činil 42,4 procent celkových tržeb tomto období. Celkové tržby prodej nitrocelulózy tak v roce 2022 dosáhly přes 2 miliardy.
Jak bylo uvedeno výše, je trh výroby vojenské nitrocelulózy značně omezen, a to jednak z historických důvodů, zejména však s ohledem na vysokou náročnost procesu její výroby, která nemůže být bez dalšího nově zahájena bez rozsáhlých investic a vysokého know-how.
Výrobní kapacity jednotlivých výrobců vojenské nitrocelulózy jsou z povahy věci kapacitně omezeny. Prakticky veškeré výrobní kapacity výrobců vojenské nitrocelulózy jsou současně i plně rozebrány namlouvanými odběrateli. V praxi tedy není realizovatelné, aby případný výpadek dodávek od jednoho výrobce vojenské nitrocelulózy, ať už způsobený provozními důvody nebo rozhodnutím výrobce o omezení, přerušení či zastavení dodávek, byl operativně nahrazen dodávkami od výrobce jiného.
Jakýkoliv výpadek na straně kteréhokoliv výrobce vojenské nitrocelulózy, bez ohledu na příčiny jeho vzniku, má prakticky bezprostřední dopad na ceny vojenské nitrocelulózy, její dostupnost a v přímé návaznosti na to i na ceny vojenské munice a její dostupnost.
Problémy kvůli Rusku a Ukrajině
Ke specifičnosti výroby a obchodního trhu s nitrocelulózou je třeba připomenout, že řada z výrobců vojenské nitrocelulózy využívá vyrobenou vojenskou nitrocelulózu pro své další potřeby – přímo výrobu vojenské či civilní munice – a fakticky tak na trhu s vojenskou nitrocelulózou nepůsobí.
Autor stížnosti podle neoficiálních informací Ekonomického deníku netvrdí, že by v rámci světového trhu s vojenskou nitrocelulózou neexistovali další výrobci, kteří by mohli mít za jistých okolností volné výrobní kapacity, resp. již vyrobenou vojenskou nitrocelulózu k dodání.
Celosvětový trh s vojenskou nitrocelulózou je ale velmi specifický a je v zásadě nemožné zajistit dodávky vojenské nitrocelulózy od jiných, než evropských výrobců – například z USA nebo Číny. S ohledem na změny v posledních letech a existující vojenské konflikty se tento problém ještě více prohloubil a výrobci ze Spojených států amerických a Číny do Evropské unie prakticky nedodávají.
Kvůli probíhající válce Ruska na Ukrajině zanikla možnost nákupu vojenské nitrocelulózy od tradičních výrobců z Ruské federace, kteří disponovali nebo možná stále disponují výrobní kapacitou ve výši přibližně 25 000 tun ročně.
Kvůli přerušení výroby taktéž zanikla možnost odběru vojenské nitrocelulózy od ukrajinského dodavatele, který před přerušením výroby disponoval výrobní kapacitou ve výš cca 10 000 tun ročně.
V návaznosti na právě uvedené tak nezbývá než konstatovat, že ačkoliv na evropské trhu působí cca 7 výrobců vojenské nitrocelulózy, většina z nich svou produkci využije pro své vlastní potřeby a evropský trh s vojenskou nitrocelulózou je tak fakticky omezen pouze na tři výrobce, a to společnosti Sythesia, MANUCO a Milan Blagojević – Namenska, viz tabulka výše. Společnost Synthesia je největším z nich a současně jediným výrobcem působícím na území České republiky.
Společnost Synthesia byla doposud vlastněna subjekty, které se žádným způsobem neangažovaly na trzích s vojenským materiálem a jejich podnikatelská činnost i obchodní rozhodnutí Synthesie tudíž nebyly zatíženy jinými než obchodními zájmy.
Stěžovatel se podle zjištění Ekonomického deníku obává, že status quo na poli výroby a prodeje vojenské nitrocelulózy může být v důsledku realizace ohlášeného spojení narušen, kdy změna vlastníka společnosti Synthesia může být spojena s významným dopadem jak na stěžovatele, tak i na celý trh s vojenskou nitrocelulózou minimálně na území České republiky.
Přílišná blízkost se Sisákem?
Novým stoprocentním vlastníkem by s měla formálně právně společnost Kaprain Chemical Limited. Skupina Kaprain, do které společnost Kaprain Chemical Limited patří, je dle veřejně dostupných informací vlastněna miliardářem Karlem Pražákem.
„Přestože skupina Kaprain ani Karel Pražák oficiálně nepůsobí na trzích spojených s výrobou a prodejem vojenského materiálu, lze z veřejně dostupných informací jisté propojení skupiny Kaprain a subjektů působících na trzích s vojenským materiálem, dovodit, přičemž tyto vazby mohou být v konečném důsledku důvodem, pro který nebude společnost Synthesia v případě schválení oznámené transakce ze strany ÚOHS, činit čistě obchodní rozhodnutí, ale bude se snažit nepřiměřeně ovlivňovat trh s vojenskou nitrocelulózou. Právě nastíněná obava stěžovatele vychází z veřejně publikovaných informací o vazbě vlastníka skupiny KAPRAIN na podnikatele Petra Sisáka. Zmíněné propojení bylo např. uvedeno v článku zveřejněném na internetových stránkách Ekonomického deníku dne 1. 9. 2023, kde je uvedeno, že ´Stejně tak má však Karel Pražák blízko i k jiným postávám tuzemského byznysu, jako je Petr Sisák… . Pražákova skupina postupně převzala chemičku v minulých letech právě od Sisáka´. Obdobně v článku publikovanému dne 1. 9. 2023 na internetových stránkách periodika E15 je uvedeno ´Kromě Petra Kellnera je Pražák dlouhodobě spojován s kontroverzním podnikatelem Petrem Sisákem´,“ má stát v odůvodnění, které získal Ekonomický deník od několika zdrojů.
„Z veřejně dostupných informací lze dovodit, že Petr Sisák je osobou dlouhodobě působící na poli výroby a prodeje vojenského materiálu, a to dříve osobně, v posledních letech společně se svou rodinou. Uvedené vyplývá např. z článku publikovaném dne 3. 10. 2023 na zpravodajském serveru Seznam zprávy, kde je uvedeno ´Zevetu Bojkovice, firmu z Uherskohradišťska, kde se mimo jiné vyrábí ruční granáty, formálně vlastní pražská podnikatelka Lucie Collins Sisáková (34). Nicméně klíčový vliv je již mnoho let ve zbrojním průmyslu přisuzován jejímu otci – miliardáři Petru Sisákovi, který loni stanul před soudem v kauze kolem zmanipulované insolvence společnosti Via Chem Group. I Zeveta Bojkovice si loni viditelně polepšila. Její tržby dosáhly 129 milionů korun, když v předešlém roce to bylo jen 76 milionů. Čistý zisk byl kolem 16 milionů, přičemž o rok dříve byl zhruba třetinový. Na otázky redakce ohledně výsledků firma nijak nereagovala´. Uvedené potvrzuje i výpis z obchodního rejstříku společnosti ZEVETA Bojkovice,“ má stát v dále v podnětu.
Akciová společnost ZEVETA Bojkovice je holdingovou společností působící dlouhodobě na trhu vývoje, výroby a prodeje vojenského materiálu. Jednou z jejích dceřiných společností je potom společnost ZEVETA AMMUNITION, zaměřená na zbrojní a speciální výrobu. Do výrobního programu společnosti ZEVETA AMMUNITION potom patří mimo jiné výroba univerzálních ručních granátů URG, reaktivních protitankových RPG či termobarických RTG granáty, dýmových DGO a DG granátů, klamných cílů a zásahových výbušek.
„Výše uvedená propojení možného budoucího vlastníka společnosti Synthesia, a.s. jakožto jediného českého a předního evropského výrobce vojenské nitrocelulózy, s vlastníkem významné české zbrojní společnosti, jejíž podstatná část výroby spočívá ve výrobě vojenského materiálu, pro který je vojenská nitrocelulóza nezbytná, vzbuzuje ve stěžovateli obavu z případného narušení trhu z vojenskou nitrocelulózou a na ni navazující trh s vojenským materiálem, zejména vojenskou municí, kdy hrozí, že jednotlivá obchodní rozhodnutí budou vedena ve prospěch spřízněných osob, namísto pokračování v obchodní spolupráci se stávajícími odběrateli. Jak bylo uvedeno výše, trh s vojenskou nitrocelulózou a na něj navazující trh s vojenskou municí jsou na evropské (a v zásadě i světové) úrovni značně omezeny, kdy kapacita jednotlivých výrobců vojenské nitrocelulózy je omezená a do značné míry vyčerpaná. Dostupnost vojenské nitrocelulózy má přitom přímý dopad na výrobní možnosti výrobce vojenské munice, kdy bezdůvodná preference některého výrobce vojenské munice nebo skupiny takových výrobců, založená na osobních vazbách namísto standardních obchodních rozhodnutí, může mít podstatný dopad na trh s vojenskou municí. Stěžovatel má v návaznosti na uvedené za to, že případnou realizací transakce může být ohroženo fungování trhu s vojenskou nitrocelulózou a v návaznosti na to s vojenskou municí. Současně se stěžovatel domnívá, že realizací transakce mohou být negativně ovlivněny stávající obchodní vztahy mezi společností Synthesia, a.s. a jejími odběrateli závislými na její produkci,“ má znít argumentace stížnosti.
Stěžovatel proto antimonopolní úřad v rámci řízení o povolení spojení soutěžitelů detailně posoudil a spojení nepovolil. Či případně uložil v rámci rozhodnutí o povolení spojení povinnosti, které zajistí, že existující smluvní vztahy mezi společnosti Synthesia a jejími odběrateli budou pokračovat za nezměněných podmínek.
Jan Hrbáček
