Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna a policejní prezident Martin Vondrášek uzavřeli na sklonku minulého roku dohodu o součinnosti, která se vztahuje na vzájemnou spolupráci při odhalování a vyšetřování kartelových dohod. Dohoda také umožňuje zajišťování součinnosti policie při místních šetřeních uskutečňovaných úřadem nebo Evropskou komisí. V neposlední řadě pak tento pakt umožňuje konzultace, vzdělávání a výměnu informací souvisejících s činností obou institucí. Úřad už může půl roku užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení. Je však možné použít jen takové záznamy, které byly pořízeny až poté, co zákon vstoupil v účinnost.
„Policie je pro nás cenným partnerem, který disponuje významnými operativními prostředky, s jejichž pomocí je schopna velice účinně detekovat protisoutěžní jednání. Úřad je zase schopen dodat zkušené odborníky, kteří pomohou s posouzením konkrétního případu, a také může z hlediska správního trestání postihnout právnické osoby, které se dopustily kartelu, v případech, kdy pro trestněprávní stíhání není dostatek důkazů. Nyní bude vzájemná spolupráce ještě efektivnější,“ řekl k aktuální dohodě předseda úřadu Petr Mlsna.
Přínosem pro ÚOHS má být také možnost policejní asistence při místních šetřeních, kterou sice legislativa formálně umožňovala, nicméně až v nyní uzavřené dohodě je detailně popsáno, jak bude tato součinnost v praxi probíhat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uspořádal kvůli tomu na sklonku října seminář pro příslušníky Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ), Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a dalších složek policie.
Seminář, který vedli zástupci ze Sekce hospodářské soutěže, byl zaměřen zejména na kartelové dohody mezi uchazeči o veřejné zakázky (dohody typu bid rigging), jejich detekci a způsoby odhalování a vyšetřování.
Kvůli novým možnostem antimonopolního úřadu řešili účastníci semináře také způsob, jímž bude docházet ze strany orgánů činných v trestním řízení k předávání záznamů z odposlechů telekomunikačního provozu, které může úřad nově využívat ve svých řízeních o kartelových dohodách.
Obě instituce tak pokračují v prohlubování oboustranně prospěšné spolupráce, která je zaměřena na poskytování vzájemné součinnosti v oblasti odhalování protiprávních jednání v oblasti hospodářské soutěže (kartelů), zejména pak na výměnu relevantních informací, zkušeností a poznatků souvisejících se zakázanými protisoutěžními dohodami. Kooperace se odehrává rovněž v oblasti zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, zejména ve formě pořádání společných workshopů, školení, porad či jiných obdobných akcí a na poli vzájemného poskytování odborných konzultací potřebných k plnění úkolů stanovených příslušnými právními předpisy.
Přístup k odposlechům
Úřad je při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, už půl roku oprávněn užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu. Ale i údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení.
Jde o důkazy získaných v souvislosti s vyšetřováním stanovených trestných činů týkajících se výhradně porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
„Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení: a) pro trestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, neb b) pro některý z trestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu,“ stojí v liteře zákona.
Záznamy jsou vyloučeny z možnosti nahlížení do spisu. Je však možné použít jen takové záznamy, které byly pořízeny až poté, co zákon vstoupil v účinnost.
Novela, která vstoupila 29. července v účinnost, má v reakci na evropskou směrnici z roku 2018 posílit postavení antimonopolních úřadů.
Klade si za cíl, aby uplatňování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nevedlo k jinému výsledku než při použití evropského práva. Má i zajistit, aby tyto úřady měly vždy dostatek zdrojů – finančních, lidských i technických.
Možnost využít geolokaci?
Šetření antimonopolního úřadu často hatí nemožnost získat důvěrné údaje z mobilů a notebooků manažerů. Delší dobu se proto rozvíjí úvahy o možné geolokaci telefonů a počítačů účastníků kartelových dohod.
„V této souvislosti je třeba zmínit i typický vyšetřovací nástroj používaný ÚOHS k odhalování nedovolených protisoutěžních praktik, a sice šetření na místě u soutěžitelů. Telekomunikační zařízení (služební mobilní telefony, notebooky apod.) manažerů a dalších pracovníků šetřených subjektů jsou běžným objektem vyšetřování ÚOHS při jím prováděných inspekcích. Znepřístupňování, zatajování a poškozování těchto zařízení se stává nejzávažnější formou maření šetření na místě prováděných ÚOHS, což má fatální dopad na jeho efektivitu a možnost prokázat případné porušení soutěžního zákona,“ popsalo před pár lety problém ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Zatajení například přítomnosti služebního mobilního telefonu šetřenou osobou je ze strany ÚOHS mimořádně obtížně odhalitelné a jde o poměrně efektivní způsob zmaření inspekce a následně vedeného správního řízení o přestupku. Právě možnost ověřit, kde se v průběhu inspekce nacházel např. mobilní telefon, umožní ÚOHS prokázat porušení povinnosti spolupracovat a její maření. Výrazně negativní zkušenosti se zatajováním a poškozováním služebních telefonů u soutěžitelů má ÚOHS ze svých šetření provedených v roce 2019,“ pokračovalo ministerstvo.
Sledování lidí z firem?
Podle ministerstva průmyslu, které v roce 2020 řešilo příslušnou novelu zákona o elektronických komunikacích, neexistovala jiná cesta odhalení praktik firem, než lokace vzájemných kontaktů lidí. Tato úprava ale uzákoněna dosud nebyla.
„V rámci proporčního zvážení zásahu do soukromí a ochrany hospodářské soutěže lze uvést, že o vhodnosti, resp. způsobilosti daného prostředku k dosažení cíle, v tomto případě objasnění protisoutěžního jednání za využití provozních a lokalizačních údajů mobilních telekomunikačních zařízení soutěžitelů a osob za ně jednajících, nelze mít pochyby. Potřebnost nové zákonné úpravy a zavedení této pravomoci lze spatřovat ve skutečnosti, že neexistuje jiný podobně ekvivalentní a současně méně invazivní prostředek k prokázání a následnému odhalování jednání směřujících k uzavírání zakázaných dohod, než je geolokace mobilních telekomunikačních zařízení soutěžitelů i jejich klíčových zaměstnanců (pracovní/služební telefony),“ stálo také v důvodové zprávě ministerstva.
„Je třeba zdůraznit, že veškeré provozní a lokalizační údaje mobilních telekomunikačních zařízení budou využívány výhradně se svolením soudu. Není proto možné, aby docházelo k neomezenému a svévolnému zásahu do soukromí a práv sledovaných osob,“ uzavřela důvodová zpráva nerealizované novely zákona o elektronických komunikacích.
Podle dřívějšího vyjádření antimonopolního úřadu by se toto vyšetřování takřka výhradně týkalo korporací, právnických osob.
„ÚOHS tak sice bude žádat lokalizační údaje služebních mobilních zařízení fyzických osob, které jednají za, či jsou zaměstnanci, daného soutěžitele (právnické osoby), a které využívají tato telekomunikační zařízení v rámci svých pracovních povinností, nicméně na jejich základě bude prokazovat výhradně a pouze porušení povinnosti soutěžitelů vyplývajících ze zákona o ochraně hospodářské soutěže. Shromáždění těchto údajů, proto nebude jakkoliv negativně použitelné vůči konkrétní fyzické osobě,“ stálo v důvodové zprávě doslova.
Jan Hrbáček
