Válka na Ukrajině, klimatická krize, zaostávání za Čínou, nedostatečná odolnost proti hybridním hrozbám. To jsou jen některé z problémů, kterým dnes čelí Evropská unie. A na které by měla reagovat. Přesto byl rok 2024 poznamenám zejména volbami a následným sestavováním Evropské komise. Staronová předsedkyně Komise Ursula von der Leyen slíbila pro rok 2025 ambiciózní opatření, která má představit krátce po Novém roce. Čeští europoslanci v anketě odpovídají na to, co by si měla Komise stanovit jako prioritu a které legislativy stojí za to sledovat.
Danuše Nerudová (EPP/STAN)
Co považujete za největší výzvu pro Evropskou komisi v příštím roce?
Evropská komise nemůže počítat s obvyklými sto dny hájení od Evropského parlamentu. Očekáváme okamžitou akci při řešení celé řady klíčových problémů a odstraňování chyb, které se staly v minulém období. Největší výzvou bude nalézt efektivní řešení rostoucích cen energií, které jsou v EU až třikrát vyšší než v USA. Tento problém zásadně ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Jsem ráda, že se nám v EPP podařilo vyjednat s automobilkami opatření, které očekáváme, že Komise zohlední. Další prioritou je vytvoření prostředí, které podpoří ekonomický růst a technologickou nezávislost Evropy. Klíčové bude také zjednodušení regulačního rámce a odstranění zbytečné byrokracie. Komise se zároveň musí zaměřit na další řešení migrace a zvyšování bezpečnosti.
V únoru Komise předloží pracovní plán pro příští rok. Co by v něm podle vás nemělo chybět?
V pracovním plánu by neměla chybět návratová směrnice, která zajistí efektivnější návrat ilegálních migrantů z kontinentu. Zásadní je také předložení návrhu dlouhodobého rozpočtu EU, který se zaměří na klíčové investice, a vytvoření nového Fondu konkurenceschopnosti na podporu inovací a výzkumu. Nakonec hodně očekávám od nového „průmyslový aktu“, zaměřeného na zlepšení regulačního prostředí pro podniky. Komise ale nesmí zklamat naše očekávají. Není čas na malé úpravy, je třeba změnit absolutně náš přístup k inovacím a rozvoji průmysl a inspirovat se v USA. V tomto směru jsem i stoupencem principu, že s jednou novou normou by měly být dvě zrušeny.
Kterého eurokomisaře budete v jeho prvních měsících nejvíce sledovat a proč?
Mohlo by vás zajímat
Osobně plánuji oslovit komisaře Hoekstru (eurokomisař pro klima nulové čisté emise a čistý růst, pozn. red.) ohledně potřebné podpory automobilového průmyslu, který čelí zásadním změnám a výzvám. Dále budu spolupracovat s komisařem Serafinem (eurokomisař pro boj proti podvodům a veřejnou správu, pozn. red.) na hledání příjmů na evropský rozpočet, což je můj úkol v rozpočtovém výboru. Nakonec budu samozřejmě i sledovat práci komisařky Ribery (místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci, pozn. red.), která nebyla přesvědčivá v posledních letech ohledně její podpory či ne vývoje jaderné energie. Sleduji však práci celé Komise, protože očekávám maximální nasazení a konkrétní výsledky. Evropa nyní potřebuje zásadní změny a každé zaváhání by mohlo mít dlouhodobé následky.
Je nějaká klíčová legislativa, kterou nyní řeší či bude v příštím roce řešit některý z Vašich výborů, kterou byste vypíchla jako nejvíce důležitou? A proč?
Jedním z klíčových témat je řešení víceletého finančního rámce, který rozhodne o způsobu financování evropských priorit v nadcházejících letech. Jde například o investice do obrany, klimatických opatření a podpory inovací. Rozpočet musí být spravedlivější a lépe reflektovat potřeby střední a východní Evropy, které mají obrovský potenciál. Dále řeším ve výboru životního prostředí také budoucnost automobilového průmyslu.
Hodně se hovoří o zaostávání Evropy za jinými důležitými hráči z hlediska konkurenceschopnosti, nutnosti postupovat proti klimatické krizi, nutnosti zbrojit, tlaku na evropskou demokracii. Jak důležitý bude příští rok pro zvládnutí těchto krizí? Je skutečně tak klíčový, jak se může zdát?
Rok 2025 bude pro Evropu přelomový. Musíme dokázat, že jsme schopni jednat rychle, efektivně a s ohledem na potřeby občanů. Klíčové bude posílit investice do inovací, modernizace průmyslu a energetické nezávislosti. Pokud ztratíme tempo, riskujeme další zaostávání za USA a Čínou nejen v ekonomice, ale i v technologickém rozvoji. Nesmíme také zapomínat na bezpečnost Evropy a řešení migrace.
Řadu členských států také v příštím roce čekají národní volby. Očekáváte nějaký posun, co do dynamiky evropské politiky?
Národní volby v řadě členských států mohou zvýšit polarizaci, protože témata, jako je migrace, energetická politika a bezpečnost, zůstávají velmi citlivá. Na druhou stranu mohou volby přinést větší tlak na konkrétní výsledky, což by mohlo Evropu posunout správným směrem. O to zásadnější pro mě je pokračovat v aktivní práci v Evropském parlamentu. Odmítám narozdíl od řady kolegů lacinou kritiku na zlý Brusel, úspěch České republiky chci v Evropském parlamentu odpracovat.
Ondřej Krutílek (ECR/ODS)
Co považujete za největší výzvu pro Evropskou komisi do příštího roku?
Evropská komise musí prokázat, že deklarovaný větší důraz na konkurenceschopnost není jen mlácením prázdné slámy.
V únoru Komise předloží pracovní plán pro příští rok. Co by v něm podle vás nemělo chybět?
Revizi nařízení o emisích CO2 z aut potřebujeme co nejdříve v příštím roce. Tuto legislativu je potřeba předělat, aby se v současné složité situaci odlehčilo evropským automobilkám.
Kterého eurokomisaře budete v jeho prvních měsících nejvíce sledovat a proč?
Navážu na předchozí odpověď. Určitě komisaře Hoekstru, Tzitzikostase (eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch, pozn. red.) a Riberu, kteří mohou automobilovému průmyslu v EU buď pomoci, nebo mu zasadit další ránu, a pevně doufám v první scénář. Urgentně je potřeba řešit otázku pokut, které hrozí od příštího roku za neplnění emisních cílů, ale pak jsou tady další věci do budoucna, včetně nesmyslného zákazu spalovacích motorů.
Je nějaká klíčová legislativa, kterou nyní řeší či bude v příštím roce řešit některý z Vašich výborů, kterou byste vypíchl jako nejvíce důležitou? A proč?
Mým hlavním výborem pro průmysl, energetiku a výzkum ITRE bude netrpělivě očekávaná Dohoda o čistém průmyslu. To by měl být hlavní plán pro chytřejší cestu k dekarbonizaci průmyslu a energetiky a navazovat bude řada legislativních návrhů k dílčím otázkám. Zmiňoval jsem automobilový průmysl, ale budu se samozřejmě zajímat i o ocelářství a další energeticky náročné sektory.
Hodně se hovoří o zaostávání Evropy za jinými důležitými hráči z hlediska konkurenceschopnosti, nutnosti postupovat proti klimatické krizi, nutnosti zbrojit, tlaku na evropskou demokracii. Jak důležitý bude příští rok pro zvládnutí těchto krizí? Je skutečně tak klíčový, jak se může zdát?
Skutečně vidíme, že se nahromadila řada problémů. Některé byly přiživené vnějšími faktory, ale z velké části byly bohužel způsobené minulými chybnými kroky v rámci EU. Jako příklad mohu uvést vysoké ceny energií, kde jasně doplácíme na neuváženou klimatickou a energetickou politiku. Máme tady novou Komisi, takže je třeba v příštím roce přetavovat slova v rozumné činy.
Řadu členských států také v příštím roce čekají národní volby. Očekáváte nějaký posun, co do dynamiky evropské politiky?
Z evropského pohledu budou bezpochyby nejsledovanější volby v Německu, a věřím, že očekávané vítězství CDU/CSU se pozitivně projeví na rozumnější politice EU směrem k tolik diskutované konkurenceschopnosti a na tvrdším přístupu vůči Rusku.
Tomáš Zdechovský (EPP/KDU-ČSL)
Co považujete za největší výzvu pro Evropskou komisi do příštího roku?
Největší výzvou pro nový tým Evropské komise bude nastartování evropské ekonomiky, posílení konkurenceschopnosti a podpora průmyslu, převážně autoprůmyslu nebo hutnictví. Z mého pohledu se musí změnit přístup ke Green dealu a některá opatření přehodnotit. Bude totiž velmi složité pokračovat v nastavování přísnějších limitů na ochranu planety a zároveň podpora ekonomiky, která už je nyní extrémně přiškrcená.
V únoru Komise předloží pracovní plán pro příští rok. Co by v něm podle vás nemělo chybět?
Změna revize zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, plán na vytvoření jednotného kapitálového trhu, zmírnění návrhů ke Green dealu, propracovaná návratová politika či plán na snížení byrokratických překážek pro evropské firmy a také posílení evropské bezpečnosti.
Kterého eurokomisaře budete v jeho prvních měsících nejvíce sledovat a proč?
Řeknu tři jména: Zaprvé je to český eurokomisař Jozef Síkela, který získal kvalitní portfolio (pro mezinárodní partnerství, pozn. red.), pak to bude Španělka Teresa Ribera, do jejíž kompetencí spadá energetika, a tedy přístup k jádru, a v neposlední řadě to bude Polák Piotr Serafin, který má na starosti rozpočet EU.
Je nějaká klíčová legislativa, kterou nyní řeší či bude v příštím roce řešit některý z Vašich výborů, kterou byste vypíchl jako nejvíce důležitou? A proč?
Vedle klasické finanční kontroly evropských institucí a agentur se budu zabývat i víceletým finančním rámcem či opatřeními proto praní špinavých peněz a na boj s organizovaným zločinem. Ve výboru LIBE (výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, pozn. red.) očekávám další legislativu řešící migraci, konkrétně debaty nad návratovou politikou, kterou by měla Komise předložit v následujících týdnech.
Hodně se hovoří o zaostávání Evropy za jinými důležitými hráči z hlediska konkurenceschopnosti, nutnosti postupovat proti klimatické krizi, nutnosti zbrojit, tlaku na evropskou demokracii. Jak důležitý bude příští rok pro zvládnutí těchto krizí? Je skutečně tak klíčový, jak se může zdát?
Evropa výrazně zaostává a musí zabrat, opatření proto musí přijít co nejdřív. Máme tady Draghiho zprávu, která jasně popisuje problémy a zároveň nabízí řešení. Tlak bude ale i na členských státech, aby se toho pod tíhou mnoha posledních krizí nebály. Změna musí být rychlá a radikální. Potřebujeme zařadit vyšší rychlostní stupeň.
Řadu členských států také v příštím roce čekají národní volby. Očekáváte nějaký posun, co do dynamiky politiky v Evropě?
Očekávám větší příklon voličů k pravicovějším stranám a také k těm antisystémovým, které nebyly součástí těchto vlád. Pevně ale věřím, že v České republice opět zvítězí koalice SPOLU. Současné průzkumy ukazují stejná čísla, jako tomu bylo touto dobou před posledními volbami. Obecně ale očekávám horší výsledky pro zelené a liberální strany.
Luděk Niedermayer (EPP/TOP 09)
Co považujete za největší výzvu pro Evropskou komisi do příštího roku?
Pokud dám stranou již bohužel několik let trvající ruskou agresi na Ukrajině, která pro nás znamená velké bezpečnostní riziko a soustředím se na „výzvy nové“, pak je významným rizikem možnost, že nový americký president Trump naplní své sliby a zavede vysoká cla na zboží dovezené na americký trh. Jeden z prioritních úkolů Komise musí být snaha dopady tohoto kroku na evropskou ekonomiku co nejvíce snížit. V obecnější rovině musí samozřejmě Komise s nástupem nové americké administrativy reflektovat změny, co nastanou v zahraniční politice.
Velkou výzvou bude i zpracovat jasné kroky, resp. návrhy na zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Cesta k ní vede hlavně přes zlepšení fungování jednotného trhu i kapitálových trhů, snížení byrokracie, co nejlevnější ceny elektrické energie nebo dobře cílenou podporu transformace firem při dekarbonizaci.
V únoru Komise předloží pracovní plán pro příští rok. Co by v něm podle Vás nemělo chybět?
Z mého pohledu hlavně konkrétní návrhy na posílení evropské konkurenceschopnosti. Zprávy ekonomů Draghiho a Letty nastínily mnoho návrhů na zlepšení. Je ale potřeba stanovit priority, jak o nich píšu výše.
Kterého eurokomisaře budete v jeho prvních měsísích nejvíce sledovat a proč?
Zvýšení evropské konkurenceschopnosti musí jít ruku v ruce s opatřeními na ochranu klimatu. Proto budu mimo jiné podrobně sledovat práci pana Hoekstry, komisaře pro klima. Z pohledu svého zaměření na agendu Hospodářského a měnového výboru mě samozřejmě budou zajímat kroky komisařky Albuquerque.
Je nějaká klíčová legislativa, kterou nyní řeší či bude v příštím roce řešit některý z Vašich výborů, kterou byste vypíchl jako nejvíce důležitou? A proč?
Z nových iniciativ, které čekám, půjde o posílení konkurenceschopnosti EU, zejména o posílení Unie kapitálových trhů. A pak také například o „průmyslovou část zelené dohody“, která by měla usnadnit transformaci firem.
Ze stávajících mě osobně čeká nesnadné jednání o podobě tzv. Rámce krizového řízení bank a pojištění vkladů (CMDI). Ten má za cíl nastavit lepší řešení pro případy pádů středně velkých bank tak, aby méně postihly ekonomiku, klienty a náklady neplatili daňoví poplatníci.
Hodně se hovoří o zaostávání Evropy za jinými důležitými hráči z hlediska konkurenceschopnosti, nutnosti postupovat proti klimatické krizi, nutnosti zbrojit, tlaku na evropskou demokracii Jak důležitý bude příští rok pro zvládnutí těchto krizí? Je skutečně tak klíčový, jak se může zdát?
V mnohých oblastech Evropa zaspala. Měla by proto nyní držet cíle, na kterých se členské země shodly. Týká se to naplnění uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo investování alespoň 2 % HDP do obrany ročně. Příští rok tomuto musí jít naproti, rozhodně ne proti tomu.
Řadu členských států také v příštím roce čekají národní volby. Očekáváte nějaký posun, co do dynamiky politiky v Evropě?
Věřím, že v klíčových oblastech nedojde k zásadním změnám, spíše ladění dnešních politik a samozřejmě, reakce na to, co příští měsíce přinesou.
