Evropská ekonomika postupně ožívá, ale k udržení růstu bude vyžadovat rozhodnější hospodářskopolitická opatření. Dědictví finanční krize je tu stále cítit.
To je hlavní poselství analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou v pátek zveřejnil generální tajemník organizace Angel Gurría. „Jak na tom Evropa je? V porovnání s dubnem 2014, kdy jsme vydali poslední zprávu, jsou zde důvody k optimismu,“ uvedl Gurría studii OECD. Hospodářský růst se postupně zvedá a projevuje se ve všech zemích Evropské unie. Napětí na finančních trzích se zmírnilo, a to díky dohodě na prodloužení finanční pomoci Řecku. Nezaměstnanost se stabilně snižuje, i když je v mnoha zemích stále velmi vysoká.
Neusnout na vavřínech
Tento pozitivní vývoj se opírá hlavně o domácí faktory, není zde tolik patrný vliv sílící globální ekonomiky. Zahraniční poptávka spíše růst evropské ekonomiky brzdí. Tento vliv byl však kompenzován nízkými cenami ropy. Pro ekonomiku celé Evopské unie je pak klíčová uvolněná monetární politika Evropské centrální banky. Dokonce už ani fiskální politika není tím, co by na hospodářský růst působilo negativně, na rozdíl od minulosti, kdy jednotlivé státy upřednostňovaly konsolidaci veřejných rozpočtů.
„Přese všechno pozitivní není možné usnout na vavřínech, protože před Evropou stojí celá řada nových výzev,“ varuje Gurría. Přitom zmiňuje především uprchlickou krizi, která bude i nadále vytvářet tlak na evropské společné politiky a zdůrazňovat ducha unijní solidarity. Další těžkou zkouškou bude referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Jestliže se většina Britů vysloví pro vystoupení, bude tím negativně ovlivněn hospodářský růst jak v krátkodobém tak dlouhodobém časovém horizontu.
Zpráva také zmiňuje, že ke zrychlení hospodářského růstu bude třeba silnější hospodářskopolitický impuls. Problémem je zejména slabá investiční aktivita převážně v zemích eurozóny a příliš nízká inflace, která nemotivuje k masivnějším spotřebním výdajům domácností. Proto prý bude třeba, aby monetární expanzivní politika byla doprovázena také expanzí fiskální.
Podle OECD by Evropská centrální banka měla současný kurz monetární politiky držet do té doby, než inflace přesvědčivě zamíří vzhůru ke 2% cíli. „Vlády ale také musí přispět svou troškou do mlýna. Země, které k tomu mají prostor, by měly své veřejné rozpočty využít k podpoře domácí poptávky a hospodářského růstu,“ je přesvědčen Gurría. Fiskální politika by podle šéfa OECD měla být koordinovaná napříč Evropskou unií.
Slabé soukromé investice
Jednou z brzd razantnějšího hospodářského růstu je fragmentace finančního trhu. Celkem běžně se stává, že podobné firmy, jen podnikající v různých zemích, platí ze svých úvěrů různě vysoké úroky díky různým úrokovým sazbám. To však není jediný problém evropského finančního trhu. Tím dalším jsou přetrvávající obavy bank, které stále „straší“ přízraky financování špatných investičních projektů v minulosti. Bankovní systém je tak jednou z hlavních příčin nepříliš fungujícího transmisního mechanismu měnové politiky. S tím máme ostatně poměrně bohaté zkušenosti i u nás.
Přitom investice jsou důležitým motorem hospodářského růstu. V současnosti ale evropskou ekonomiku ovlivňují spíše tak, jako když při jízdě z kopce zařadíte rychlost, ale plynový pedál necháváte v klidu. Firemní investice jsou dnes totiž ve většině evropských zemí pod úrovní roku 2008, kdy do Evropy dorazila finanční krize. Tento problém se týká především Řecka, Itálie, Španělska nebo Portugalska.
Proto OECD doporučuje, aby iniciativu převzal veřejný sektor. Vlády by měly investovat do projektů se silným multiplikačním efektem. Důraz by měl být kladen především na ty, které mají mezinárodní význam, jako například transevropské dopravní a energetické sítě. Aby se vlády vyhnuly rizikům fiskální nerovnováhy, měla by být posílena pravidla pro rozpočtování na více let dopředu.
Doporučujeme koordinaci a deregulaci
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ovšem také zmiňuje přílišnou regulaci, která investiční aktivitě také příliš nepřeje. Podle ní by měla být zmírněna pravidla pro jednotný evropský trh. Zároveň by měla pokročit harmonizace technických a jiných specifikací v síťových odvětvích. OECD rovněž zdůrazňuje potřebu dokončit vybudování jednotného digitálního trhu.
Analýza OECD se v neposlední zaměřuje na evropský pracovní trh. Všímá si, že mobilita pracovní síly má pozitivní vliv na hospodářský růst, ale údaje za poslední dva roky ukazují, že přeshraniční toky pracovní síly v rámci EU ochably. Kromě doznívajících dopadů finanční krize za to mohou stále přetrvávající překážky pracovní migrace. Pracovní trh není prý schopen dostatečně rychle předávat informace od firem k zaměstnancům o tom, jaké profese jsou žádány. Pracovní síla navíc na tyto podněty reaguje pomalu. Proto OECD doporučuje, aby země Evropské unie překážky pracovního trhu odstranily.
„Evropa udělala obrovský pokrok od doby, kdy na ni plně dolehla finanční krize. Přesto se objevuje řada nových výzev, kterým bude muset čelit. Postaví-li se jim členské země Evropské unie koordinovaně, vypořádají se s nimi efektivněji,“ uzavírá generální tajemník OECD Angel Guríía.
-usi-
