Dnes proběhlo u Krajského soudu v Bratislavě jednání ve věci žaloby předsedy hnutí ANO, bývalého českého premiéra a jednoho z nejbohatších Čechů Andreje Babiše. Babiš se domáhal se rozsudku, že byl v dokumentech bývalé československé tajné policie – Státní bezpečnosti (StB) – neoprávněně veden jako její agent s krycím jménem Bureš. Babiš může ještě žalovat ministerstvo vnitra jako nástupce socialistického ministerstva vnitra.
V žalobě proti Ústavu paměti národa na ochranu osobnosti se Babiš domáhal rozhodnutí, že byl jako agent československé tajné policie pod krycím jménem Bureš ve spisech StB neoprávněně evidován.
Babiš na jednání soudů nechodí. U soudu ho zastupovali jeho právníci Vojtěch Agner a Marek Benedik. Naproti nim seděl právník Ústavu paměti národa (ÚPN) Branislav Pecho.
Případ projednával tříčlenný senát, kterému předsedá Juraj Považan.
V dlouholetém a komplikovaném případu se nyní rozhodovalo o tom, koho má Babiš vlastně žalovat. Podle Ústavního soudu ÚPN splnil svou povinnost pouze tehdy, když zveřejnil svazky agentů StB.
Soud nakonec žalobu zamítl a přiznal Babišovi právo na náhradu nákladů řízení. Za subjekt, který může Babiš žalovat, soud označil ministerstvo vnitra jako nástupce socialistického ministerstva vnitra.
Zástupce ÚPN požádal o zastavení řízení, neboť podle Ústavního soudu není ÚPN účastníkem sporu. Babišův právník však požádal o pokračování případu. Přestože uznal, že ÚPN je žalován neoprávněně, chtěl pokračovat, dokud nebudou přesně vědět, koho žalují.
Soud však současný případ zcela zrušil, neboť předpokládal, že v novém případu bude chtít sporná strana provést nové důkazy, a proto by měl být celý případ projednán od začátku.
Babiš se nevzdává
Právník Andreje Babiše uvedl, že jeho klient bude nadále hájit svá práva. Pravděpodobně se obrátí na Nejvyšší soud a pokusí se využít mimořádný opravný prostředek. Podle jeho advokáta bylo porušeno Babišovo právo na spravedlivý proces, a to i s ohledem na desetiletou délku řízení.
„Žaloba byla podána již v roce 2012 a v souladu s tehdejší judikaturou byla shledána pasivní věcná legitimace Ústavu paměti národa. Pan Babiš se až nyní dozvěděl, že se nejedná o ÚPN. Tuto situaci již posoudil Evropský soud pro lidská práva jako porušení práva na spravedlivý proces. Po konzultaci s naším klientem zvážíme další opravné prostředky,“ uvedl po rozsudku jeho právník Marek Benedik.
Nevěděl, zda podá novou žalobu na ministerstvo vnitra, nebo podá mimořádný opravný prostředek.
„Musíme se poradit s naším klientem, ale pokud se rozhodne odvolání podat, tak ho podá. Poradím mu, aby tak učinil,“ řekl dále Benedik.
Právník ÚPN byl s rozhodnutím soudu spokojen.
„Vítáme rozhodnutí soudu, které potvrdilo naši právní argumentaci. Podle dokumentů, které má ÚPN k dispozici, se domníváme, že pan Babiš byl agentem Státní bezpečnosti. V současné době tedy neexistuje žádné soudní rozhodnutí, které by říkalo, že tomu tak nebylo,“ komentoval rozsudek právník Pecho.
Důvěrník i agent
Andrej Babiš je veden jako důvěrník od roku 1980 a jako agent od roku 1983. Podle archivních spisů byl zařazen na kontrarozvědném oddělení ochrany československého zahraničního obchodu na odboru ochrany hospodářství kontrarozvědky v Bratislavě.
Toto oddělení provádělo především dohled nad zastupitelskými organizacemi zahraničního obchodu v Bratislavě a sledování činnosti zahraničních zpravodajských služeb v československém zahraničním obchodě. Podle několika spisů měla plnit úkoly a poskytovat informace o osobách z prostředí zahraničního obchodu.
Babiš však tvrdí, že s StB nespolupracoval a od roku 2012 se domáhá ochrany své osobnosti soudní cestou.
V roce 2014 Okresní soud Bratislava II rozhodl, že Babiš byl ve svazcích veden neoprávněně. Rozsudek potvrdil v roce 2015 i Krajský soud v Bratislavě. Nejvyšší soud v roce 2017 zamítl dovolání Ústavu paměti národa, ale Ústavní soud ještě téhož roku rozsudky zrušil.
Zároveň však rozhodl, že slovenský Ústav paměti národa, který spravuje dokumenty po StB, nemůže být žalovaným ve výše uvedených sporech. Soud však nespecifikoval, koho v takových případech žalovat, a vrátil věc Krajskému soudu v Bratislavě.
Krajský soud následně v lednu 2018 Babišovu žalobu zamítl a v květnu 2018 rozsudek potvrdil i Nejvyšší soud.
Po Babišově stížnosti opět vrátil k Ústavnímu soudu. Tentokrát však rozhodl v Babišův prospěch. Krajský soud se údajně nezabýval otázkou, kdo má být žalovaným namísto ÚPN. Nejvyššímu soudu bylo zase vytýkáno, že věc řádně neprojednal.
(hrb)
