Snížení státního dluhu a objemu placených úroku ze státního dluhu tak de facto bylo vykoupeno snížením finančních rezerv státu. Jde pouze o účetní trik.
Ministerstvo financí se na svých webových stránkách chlubí tím, že přebytek státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku dosáhl výše 19,9 miliard korun, což je druhý nejlepší výsledek v historii ČR. Je skutečně zlato všechno, co se třpytí? Přinášíme podrobnější pohled na plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku, na základě informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2015, zveřejněné ministerstvem financí.
Státní rozpočet na letošní rok byl schválen se schodkem 100 miliard korun. Rozpočet na rok 2014 měl plánovaný deficit 112 miliard, avšak skutečnost byla taková, že skončil se schodkem pouhých 77 miliard korun. První otázkou tedy je, proč byl vůbec na rok 2015 plánován 100miliardový deficit, když se pro letošní rok předpokládá rychlejší hospodářský růst, než v roce 2014.
Státní rozpočet není příliš odlišný od běžného rodinného rozpočtu každé domácnosti. I domácnost má své příjmy, své výdaje a vytváří buď úspory (přebytek rozpočtu), nebo žije na dluh (deficit rozpočtu). Žití na dluh je v racionálně chovající se domácnosti přípustné tehdy, když například pořizuje nějakou investici (například bydlení) a momentálně nemá akumulované dostatečné finanční zdroje na nákup takové investice. Pak jí nezbývá nic jiného, než si na investici vypůjčit. Domácnost se ale rozhodně nechová racionálně tehdy, když se svými příjmy není schopna vyjít a musí si půjčovat na pokrytí svých běžných výdajů (rozuměj projídání). Za zcela scestné lze pak považovat takové chování, kdy domácnosti rostou příjmy a ona přesto plánuje zvyšovat své zadlužení, namísto toho, aby své dodatečné příjmy vyšetřila na snížení svého zadlužení. Z tohoto hlediska je tedy plánování vyššího schodku státního rozpočtu za současného rychlejšího hospodářského růstu naprosto scestné.
Podívejme se nyní detailněji na průběh plnění příjmů státního rozpočtu za první čtvrtletí tohoto roku. Aby měl tento pohled smysl, je třeba plnění za první čtvrtletí roku 2015 porovnávat s plněním za první čtvrtletí předchozích období, tedy přinejmenším předchozího roku. Za první tři měsíce roku 2014 činily daňové příjmy 156,6 miliard korun, za stejné období roku 2015 však jen 136,8 miliard. Meziroční propad příjmů tedy činí téměř 20 miliard korun. Na tomto poklesu má největší podíl propad výběru spotřební daně (-13 miliard) a DPH (-8,6 miliardy). Ministerstvo financí vysvětluje propad příjmů ze spotřební daně tím, že plátci byli předzásobeni kolky na tabákové výrobky před zvýšením sazeb spotřební daně od 1.1.2014, a proto se jich počátkem roku 2015 prodalo méně. V materiálu ministerstva financí se však již nedočteme, že výběr spotřební daně za první čtvrtletí roku 2013, tedy v období hospodářského poklesu (!), byl o 7 miliard vyšší než ve stejném období letošního roku. Tuto skutečnost se naštěstí dozvíme na stránkách České národní banky. Propad výběru DPH ministerstvo financí vysvětluje „vlivem zadržených nadměrných odpočtů s pozitivním vlivem na inkaso daně v počátku roku 2014“. Tento argument však neobstojí v konfrontaci s plněním DPH za první čtvrtletí roku 2013, kdy se na této dani vybralo o 1 miliardu více než ve stejném období roku 2015.
Usuzujeme, že pravým důvodem nižšího inkasa DPH je zavedení třetí sazby DPH ve výši 10 % na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu od počátku letošního roku. Jediné pozitivum je meziročně vyšší inkaso odvodů na sociální zabezpečení o necelých 5 miliard korun, což se dá vysvětlit rychlejším hospodářským růstem, respektive poklesem nezaměstnanosti. Jestliže pracuje více lidí, více lidí odvádí platby do sociálního systému. Pokles nezaměstnanosti se pozitivně projevuje i na výdajové stránce. Méně nezaměstnaných znamená méně lidí závislých na dávkách ze sociálního systému. Pokles nezaměstnanosti tedy působí na saldo státního rozpočtu pozitivně hned dvěma kanály.
Na výdajové straně státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku vidíme nárůst o 14 miliard korun. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely neinvestiční transfery státním fondům (+4 miliardy), z čehož téměř 100% podíl připadalo na Státní zemědělský a intervenční fond. Dále se pak navýšily sociální transfery (+3 miliardy), z čehož téměř 2,5 miliardy tvořil nárůst výplat dávek důchodového pojištění. Naopak dávky v nezaměstnanosti podle výše uvedeného předpokladu mírně poklesly, a to o 300 milionů korun. Také se snížil objem vyplacených úroků ze státního dluhu, a to o necelé 2 miliardy korun.
Státní dluh se za první čtvrtletí letošního roku snížil o 600 milionů korun. V absolutní hodnotě dosáhl ke konci března 2015 výše 1,66 bilionu korun, což v poměru k HDP představuje úroveň necelých 41 %. Snížení státního dluhu je ovšem třeba dát to kontextu s řízením likvidity ve státní pokladně. Zde na tzv. umořovacím účtu v rámci státních finančních aktiv došlo k poklesu finančních prostředků o cca 40,5 miliardy korun, celkově se pak prostředky státní pokladny snížily o téměř 56 miliard korun.
Snížení státního dluhu a objemu placených úroku ze státního dluhu tak de facto bylo vykoupeno snížením finančních rezerv státu. Jde vlastně pouze o účetní trik, který silně kritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Za jeho působení došlo k nárůstu této finanční rezervy v letech 2011 a 2012 až na 360 miliard korun. Kalousek argumentoval tím, že hrozilo riziko dluhové krize, kdy by si stát musel půjčovat za vysoké úroky. Poté, co toto riziko polevilo, byla finanční rezerva Kalouskem snížena o 110 miliard korun. Současný ministr financí Babiš tedy neudělal nic jiného. Rozdíl je v tom, že bývalý ministr financí svůj krok nedokázal svůj krok tak dobře marketingově prodat.
Celkově lze plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí roku 2015 hodnotit s jistými rozpaky. Mnohé údaje nasvědčují tomu, že vláda s našimi penězi příliš hospodárně nenakládá. Na letošní rok byl naplánován schodek státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun, ačkoli schodek v předchozím roce byl téměř o čtvrtinu nižší. Na příští rok vláda plánuje schodek snížit na 70 miliard, což je poměrně málo ambiciózní vzhledem k tomu, že se očekává zrychlení hospodářského růstu. Vláda by tedy mohla příznivého ekonomického vývoje využít k tomu, aby schodek snižovala razantněji a ve výhledu 2-3 let byla schopna saldo státních financí vyrovnat.
Petr Musil
