Evropské země i po více než roce od zahájení války na Ukrajině dovážejí část paliv a surovin z Ruska. To je ta špatná zpráva. Dobrá zní, že platby do Moskvy oproti minulému roku výrazně klesnou, a sice ze 140 miliard na 28,5 miliardy eur. Takový je výsledek studie bruselského analytického centra Bruegel.
V prvním roce po ruské invazi na Ukrajinu, který zahrnuje období od března 2022 do letošního února, zaplatily státy Evropské unie Rusku bezmála 140 miliard eur za dodaná fosilní paliva. Konkrétně Rusové inkasovali 53 miliard eur za ropu, stejnou sumu peněz za zemní plyn a 30 miliard za ropné produkty. Jako „drobné navíc“ vedle toho působí dodávky černého uhlí za 3 miliardy eur.
Mnohé evropské země začaly snižovat nákup paliv z Ruska hned po loňském vpádu agresora na ukrajinské území. Pak už následovala série zákazů přijatých na úrovni Evropské unie. Státy EU přestaly v srpnu dovážet z Ruska uhlí, v prosinci ropu (s výjimkou pro země střední Evropy a Bulharsko) a od letošního února došlo i na ropné produkty.
Co se týká zemního plynu, ztrátu velké části evropského trhu si zavinili Rusové sami – omezováním dodávek a nakonec uzavřením baltského plynovodu Nord Stream na konci srpna 2022. Bez větších omezení naopak dál probíhá dovoz zkapalněného plynu (LNG) z Ruska do západoevropských terminálů.
K tomu můžeme přičíst pokles cen fosilních paliv v posledních šesti měsících či zavedení cenového stropu pro ruskou ropu. Když všechny tyto faktory vzali analytici Bruegelu do úvahy, vyšlo jim, že v období od března 2023 do února 2024 zaplatí země EU za ruská fosilní paliva odhadem 28,5 miliardy eur – což je pětkrát méně než v předchozím období.
V následujících měsících tak podle Bruegelu budou země EU celkem odebírat 630 GWh zemního plynu (přes území Ukrajiny a Turecka) a 385 tisíc barelů ropy denně. Studie počítá se stagnací cen na současné úrovni, což znamená 50 eur za MWh dodaného zemního plynu a 55 eur za barel ruské ropy.
Mohlo by vás zajímat
Bruegel propočítal ještě dva alternativní scénáře. Pokud by se zastavil tok ruského plynu přes Ukrajinu, EU začala omezovat dodávky LNG z Ruska a země střední Evropy spolu s Bulharskem by rychleji nahrazovaly ruskou ropu, platba do Moskvy za paliva během nejbližších 12 měsíců by mohla klesnout až na 13 miliard eur. Pesimistický scénář, který počítá částečným návratem ruské ropy a plynu „do hry“ a opětovným zdražením paliv, vychází na zhruba 68 miliard eur.
Pro srovnání dále Bruegel uvádí, že v roce 2019 zaplatily státy EU Rusku za fosilní paliva 112 miliard eur, v „covidovém“ roce 2020 to bylo 68 miliard eur a v roce 2021 celkem 123 miliard eur.
(dtr)
