Ropa zažívá cenovou jízdu směrem dolů a nezdá se, že by se měl pád v dohledné době zastavit. Některé odhady dokonce hovoří i o tom, že ceny klesnou na 10 dolarů za barel.
Když Paul Hodges, který dlouhodobě analyzuje ceny ropy, před rokem tvrdil, že cena ropy poklesne pod 25 dolarů, všichni se mu vysmívali. V květnu minulého roku totiž ještě cena ropy vzrostla a spíše se objevovaly takové predikce, že se její cena vrátí k 80 či 100 dolarů za barel. Důvodem byl především solidní hospodářský růst ve Spojených státech, země EU se taktéž hospodářsky stabilizovaly.
Ropa pod 30 dolary
Nyní je vše jinak a nedávno ceny ropy poklesly pod 30 dolarů za barel. Ropa Brent se na světových trzích prodává za 28,80 dolarů. A predikce hovoří o dalším masivním poklesu ceny. V minulém týdnu například banka Morgan Stanley prohlásila, že silný dolar může způsobit snížení cen ropy až ke 20 dolarům za barel.
Predikcím analytikům se na jedné straně můžeme vysmívat: Vzpomeňme například na predikci Morgan Stanley z roku 2008, podle které cena ropy měla překonat 150 dolarů za barel a dostat se až k 200 dolarům. Cena ropy však nikdy hranici 150 dolarů nepřekonala a banka za tuto predikci byla terčem silné kritiky. Objevovaly se komentáře, že se banka snažila za každou cenu dostat do médií.
Analytici: ropa půjde dolů
Na druhé straně jsou však ze strany dalších finančních institucí ještě radikálnější prognózy. Royal Bank of Scotland dokonce oznámila, že cena ropy může jít dolů až na 16 dolarů za barel s tím, že bance současná situace připomíná stav před zhroucením Lehman Brothers v roce 2008 a počátkem hospodářské krize. Britská banka Standard Chartered sice tak černé scénáře nemá, předpovídá však, že cena ropy může poklesnout až k 10 dolarům za barel.
Pokud opustíme prognózy, tak skutečně neexistují důvody, proč by ropa neměla zůstat na současných cenách. Zpomalení čínské ekonomiky se ukazuje jako výrazné, zasažená je nejen ropa, ale také další hlavní komodity, které mohutná čínská ekonomika potřebuje.
OPEC snižovat těžbu nechce, bojí se ztráty podílu
Kartel OPEC však na pokles cen nezareagoval snižováním těžby, ale těžbu udržuje stabilní. Kartelu se totiž snížil podíl na světovém trhu těžby ropy na přibližně 30 %, zatímco v roce 1970 to bylo 50 %. Další snižování těžby by vedlo k dalšímu poklesu podílu na celkové těžbě, z kartelu OPEC by se tak stala zcela nevýznamná organizace. V 70. a 80. letech přitom tuto organizaci respektoval celý svět – právě kvůli schopnosti snižovat či zvyšovat těžbu a podle toho ovlivnit výrazně cenu a popřípadě způsobit nějaký ten ropný šok. Ropa se stala také politickým nástrojem především při boji s Izraelem.
Na jednotlivé ropné šoky se podívejte v článku: OBRÁCENÝ ROPNÝ ŠOK NEPOTRVÁ VĚČNĚ. STEJNĚ JAKO TY ZE ´SEDMDESÁTEK´
Do cen ropy se promítlo i zrušení sankcí vůči Íránu, země chce výrazně zvýšit těžbu. Produkce by měla v nejbližší době vzrůst o půl milionu barelů denně a v dohledné době až o 1 milion. Současné diplomatické přestřelky mezi Íránem a Saúdskou Arábií se můžou projevit v tom, že Írán nebude chtít svou těžbu konzultovat s kartelem a bude se snažit získat tržní podíl, který v minulosti vinou sankcí ztratil. Trh tak bude i nadále zaplaven levnou ropou a další pokles cen je velmi pravděpodobný.
Arsen Lazarevič
