Americký soud pro mezinárodní obchod zablokoval vysoká reciproční cla, která prezident Donald Trump v dubnu jednostranně uvalil prakticky na celý zbytek světa. Trumpova administrativa se proti rozhodnutí okamžitě odvolala, takže zrušení cel zatím není účinné. Poslední slovo v případu by mohl mít Nejvyšší soud, uvedla americká byznysově zpravodajská televizní stanice CNBC.
Ve svém rozhodnutí tříčlenný senát Soudu pro mezinárodní obchod uvedl, že zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), který Trump použil k uvalení cel, neopravňuje prezidenta k uvalení univerzálních cel na dovoz. „Celosvětové a odvetné celní nařízení překračují jakoukoli pravomoc udělenou prezidentovi zákonem IEEPA k regulaci dovozu prostřednictvím cel,“ napsali soudci.
Obejít Kongres není fér
Soudci též uvedli, že specifická cla pro Kanadu, Mexiko a Čínu uvalená kvůli pašování drog do USA „selhávají, protože se nezabývají hrozbami uvedenými v těchto nařízeních.“ Zavedení plošných cel obvykle vyžaduje schválení Kongresem. Trump se však rozhodl obejít Kongres a vyhlásit ekonomickou nouzovou situaci podle IEEPA. Pod touto záminkou použil (či spíše zneužil) zákon z roku 1977 a vyloučil tím Kongres z rozhodování.
Soudci nejen nařídili trvalé zastavení cel, ale také zakázali jakékoli jejich budoucí úpravy. Trumpova administrativa dostala 10 dní na provedení nezbytných změn dle požadavku soudu. Cla na konkrétní produkty, jako jsou hliník a ocel, nejsou rozhodnutím soudu dotčena, protože prezident k jejich odůvodnění použil jiný zákon.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai ve svém prohlášení k rozhodnutí uvedl: „Nereciproční zacházení cizích zemí se Spojenými státy podnítilo historický a přetrvávající obchodní deficit Ameriky. Tyto deficity vytvořily národní nouzovou situaci, která zdecimovala americké podniky, nechala naše pracovníky bez práce a oslabila naši obrannou průmyslovou základnu. To jsou fakta, která soud nezpochybnil.“
Mohlo by vás zajímat
Clo 20 procent na dovoz z EU
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA z mnoha zemí světa. Řadě států zavedl vyšší cla, v případě EU to bylo 20 procent, u Číny až 145 procent. Finanční trhy na to reagovaly prudkým propadem a ekonomové varovali před celosvětovými dopady obchodní války. Brzy poté však Trump platnost cel odložil, aby umožnil vyjednat obchodní dohody.
Trump před týdnem uvedl, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. O pár dní později souhlasil s odložením platnosti cla do 9. července, aby získal víc času na vyjednávání s Evropskou komisí.
