Evropská komise slíbila Washingtonu, že země EU budou více nakupovat od amerických zbrojařů. Je tu ale zásadní překážka: Brusel nemá pravomoc členské státy k takovým nákupům donutit. Ačkoliv jde o vstřícné gesto vůči Bílému domu, jeho reálný dopad je nejistý.

Americký prezident Donald Trump se pochlubil, že v rámci dohody o clech Evropané zvýší ve Spojených státech investice o 600 miliard dolarů (12,7 bilionu korun) během následujících tří let. Z velké části se má jednat o nákupy vojenské techniky. „Evropská unie souhlasila s nákupem významného množství amerického vojenského vybavení do roku 2028,“ napsal později Bílý dům.

Závislost na Americe

Samotná EU ale vidí situaci jinak. „Není to něco, co může EU jako veřejný orgán zaručit. Závisí to na záměrech soukromých společností,“ přiznal jeden z vysokých úředníků Komise.

tank Abrams
Americký tank M1 Abrams během cvičení v Polsku. Foto: U.S. Army

Analytici se neshodnou na tom, zda je slib Unie ohledně vojenských výdajů technicky možné splnit. A také, jaké bude mít politické dopady. Jedna věc zůstává jasná. Evropa bude i v následujících letech závislá na Spojených státech, pokud jde o vybrané vojenské vybavení.

Nárůst vojenských výdajů zemí Unie za americkou techniku bude pravděpodobně mnohem nižší, než předpokládá Trump. „Nové závazky k nákupu amerických zbraní bezpochyby přijdou. Je reálné, aby země EU společně utratily asi 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) za americké obranné vybavení,“ odhadl evropský analytik v oblasti obrany Tim Lawrenson.

Polovina stíhaček i raketometů

Evropské armády musí spoléhat na zbraně a vybavení vyrobené v USA zejména v některých segmentech. Přibližně 46 % stíhacích letounů používaných evropskými vzdušnými silami pochází z USA, v případě raketových systémů je tento podíl 42 %.

Ačkoli členské státy EU usilují o rozšíření vlastní vojenské výroby – také kvůli nedávnému cíli NATO vynakládat 5 % HDP na obranu – bude to dlouhý proces. Průmyslová kapacita Evropy je omezená.

Mohlo by vás zajímat

„I kdyby došlo k podstatným investicím do zvýšení výrobní kapacity v evropských zemích, nestačí to k uspokojení poptávky. Navíc existují některé produkty, které EU stejně nemá. Takže se musí dovážet z USA,“ dodal Lawrenson.

Draghi: Vyrábějte zbraně doma

Podle statistik Evropské rady vynaložily členské státy EU v roce 2024 na obranu celkem 326 miliard eur (8 bilionů korun). Ve srovnání s rokem 2020 to představuje nárůst o 65 %. Není zcela jasné, jaká část této částky připadá na import z USA, odhady se pohybují kolem 50 %.

Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní situaci, včetně narušených vztahů se Spojenými státy, jsou hlasy volající po zvýšení výdajů na obranu v Evropě silnější než kdy jindy. Přesun investic do vlastní zbrojní výroby je jedním z 10 klíčových návrhů, které předložil bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi v loňské zprávě Budoucnost evropské konkurenceschopnosti.

Dědictví studené války

Draghi navrhl rychlý odklon od konceptu „nakupovat v USA“, který označil za dědictví druhé světové a studené války. V často citované zprávě ostře kritizuje závislost starého kontinentu na obranných řešeních mimo EU, zejména ze Spojených států.

„Některé americké vojenské produkty nejsou vždy vhodné pro evropské potřeby, protože USA přizpůsobují své vojenské kapacity, aby mohly reagovat na nové hrozby v Tichomoří,“ napsal italský expremiér.

Finance pro evropskou výrobu

EU navíc letos v květnu představila nový finanční nástroj pro zbrojení. Security Action for Europe (SAFE) poskytne úvěry v hodnotě až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Je určen na podporu členských států, které chtějí investovat do obranné průmyslové výroby prostřednictvím společných zakázek. Výrazně ale omezuje zapojení třetích zemí, včetně Spojených států.

Náklady na komponenty pocházející ze zemí mimo EU, Evropský hospodářský prostor a Ukrajinu nesmějí přesáhnout 35 %. Jinými slovy, nákupy zbraní z USA nejsou v rámci programu SAFE zcela vyloučeny, ale mohou představovat relativně malou část z celkového objemu.