Americké ministerstvo energetiky rozdělí 82 milionů dolarů na výzkum jaderné energetiky. Bude podpořeno na 93 projektů.
Ministerstvo energetiky USA podpoří projekty, které posunou inovativní technologie jaderné energetiky blíže komerčnímu využití na trhu. Finanční prostředky budou podle portálu Breakingenergy.com proudit skrze různé výzkumné instituce, včetně univerzit. „Jaderná energie je náš největší zdroj nízkouhlíkové elektřiny, stejně jako klíčový nástroj pro zajištění spolehlivých energetických dodávek a boj proti klimatickým změnám,“ řekl americký ministr energetiky Ernest Moniz.
Univerzity a PPP projekty
Americké ministerstvo energetiky rozdělí skrze univerzity 36 milionů dolarů. Jimi podpoří na 49 výzkumných projektů ve 24 státech. Cílem je udržet vedoucí roli Spojených států v jaderném výzkumu. Ministerstvo tak chce zajistit špičkovým vědcům a studentům podmínky pro vývoj nových jaderných technologií pro civilní využití. K tomu navíc dalších 15 univerzit získá téměř 6 milionů dolarů na výzkum a vývoj jaderných reaktorů, respektive jejich vylepšení.
Další část podpory bude rozdělována skrze program GAIN (Gateway for Accelerated Innovation in Nuclear), který funguje od listopadu loňského roku. Zde mohou odborníci v oboru jaderné energetiky získat finanční prostředky a další pomoc na projekty, které významně zvýší šance pro využití technologických novinek v komerčním provozu. Samozřejmostí je také posílení bezpečnosti, spolehlivosti a ekonomické efektivnosti stávajících jaderných elektráren. Kromě peněz bude GAIN zajišťovat také přístup k široké škále výzkumných kapacit – lidí, zázemí, materiálu a dat.
Ministerstvo energetiky v současné době navíc spolupracuje skrze public private partnership (PPP) projekty se společností Westinghouse a dalšími dvěma výzkumnými institucemi na projektech za téměř 3 miliony dolarů. Výsledkem má být nový komunikační systém mezi jadernými zařízeními.
Americké ministerstvo energetiky podpoří také 6 integrovaných projektů částkou 21 milionů dolarů. Ty zahrnují spolupráci mezi Úřadem pro jadernou energii a Úřadem životního prostředí. Výzkum se bude týkat způsobů uskladnění jaderného odpadu a využití robotických kapacit. Kooperace mezi zmíněnými úřady částečně vychází z osobní iniciativy ministra Monize, jehož cílem je zlepšovat způsoby řešení následků případného radiačního znečištění.
Dalších zhruba 16 milionů dolarů poputuje do vývoje zpracování jaderného paliva a efektivnějšího zpracování jaderného materiálu, včetně zkoumání jeho vlastností. Projekty se mají zaměřit také na hledání nových metod, jak efektivně a bezpečně prodloužit životnost jaderných reaktorů, které jsou již v provozu. Od roku 2009 rozdělilo Ministerstvo energetiky USA přibližně 464 milionů dolarů mezi 113 vysokých škol a univerzit.
Jádro pro USA i Evropu
Jaderná energie hraje v energetickém mixu USA nezanedbatelnou roli. Spojené státy disponují téměř stovkou jaderných reaktorů ve třiceti státech, které provozuje 30 různých elektrárenských společností. Během minulého roky vyrobily 798 terawatthodin elektřiny, což představuje zhruba pětinu celkově vyrobené elektřiny.
Téměř všechny jaderné reaktory pocházejí z období mezi lety 1967 a 1990. Není proto divu, že se americké ministerstvo energetiky nezdráhá vynakládat desítky milionů dolarů ročně na výzkum nových možností v jaderných technologiích. Samotný jaderný sektor přitom do údržby, zdokonalování a výzkumu jaderné energetiky investuje každý rok kolem 7,5 miliardy dolarů. Ačkoli se v budoucnosti počítá se zprovozňováním nových jaderných elektráren, do roku 2021 se tak má stát jen v pěti případech.
O narůstajícím významu jaderné energie vypovídá také vývoj takzvaného kapacitního faktoru, který mapuje využití kapacit stávajících jaderných elektráren. Zatímco začátkem 70. let minulého byly jaderné reaktory využity jen zhruba z 50 procent, v roce 1991 už kapacitní faktor dosáhl hodnoty 70 procent a v roce 2015 se využití blížilo 92 procentům. V poslední době se zdá, že jadernou energetiku čeká renesance také v Evropě. Evropská komise se totiž nechala slyšet, že s jádrem je nutné počítat zejména s ohledem na dosažení cílů loňské klimatické konference.
-usi-
