Zatímco ve Washingtonu a Tel Avivu padají rozhodnutí o úderech na Írán, evropské vlády hledají společnou reakci – a nedaří se jim to. Jedny státy Spojené státy podporují, jiné jejich postup kritizují a další se snaží zůstat uprostřed. Konflikt tak ukazuje, jak rozdílné postoje má dnes Evropská unie k válce na Blízkém východě.
V první reakci evropské sedmadvacítky na americko-izraelské údery vyzvala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová k maximální zdrženlivosti, ochraně civilistů a plnému respektování mezinárodního práva. Od víkendových prvních útoků ale téma americké války proti Íránu ukázala, že evropský blok je rozdělen zhruba do tří táborů.
Čekání na Trumpův odchod
Španělsko vede blok zemí, které nesouhlasí s útoky. Ministr zahraničí José Manuel Albares prohlásil: „Chceme, aby vojenské akce vždy probíhaly v rámci Charty Organizace spojených národů. Když tohle nevidíme, Španělsko zvyšuje hlas, aby signalizovalo, že to není správná cesta.“
Madrid zakázal americkým letadlům používat základny Rota a Morón. Ministryně obrany Margarita Roblesová byla stejně kategorická a prohlásila, že Španělsko neposkytne „absolutně žádnou“ pomoc, o kterou Washington požádal.
Žádné jiné hlavní město Unie se zatím nevyrovná španělské rétorice, ačkoli opoziční strany v Itálii požadují něco podobného. Italská premiérka Giorgia Meloniová slíbila, že promluví k parlamentu. Její koalice je rozdělena v otázce, zda se má Řím připojit k Madridu.
Nepoučujeme naše partnery
Francie a Německo tvoří opatrné jádro. Paříž, Berlín a Londýn naléhaly na obnovení rozhovorů s Teheránem, odsoudily íránskou odvetu a první americké bomby nekritizovaly. „Nepoučujeme naše partnery o vojenských úderech proti Íránu,“ řekl kancléř Friedrich Merz.
Zelení a sociální demokraté v jeho vládní koalici chtějí před vysláním jakékoli vojenské pomoci hlasování v parlamentu.
Podpora z Pobaltí
Generální tajemník NATO Mark Rutte trval na tom, že v Evropě existuje „široká podpora“ pro válečnou kampaň proti íránským ajatolláhům. Jeho důvěru sdílí i v Pobaltí. Litevský prezident Gitanas Nausėda uvedl, že Litva odsuzuje íránskou odvetu a podporuje spojence. Lotyšsko a Estonsko zastávají stejný názor. Všechny vlády pobaltských republik vnímají tvrdý postup vůči Teheránu jako nepřímý štít pro Ukrajinu.
Polsko sedí na dvou židlích. Vláda vyzývá ke zdrženlivosti a odmítá přímé zapojení do bojů. Prezident Andrzej Nawrocki, Trumpův spojenec, útoky chválí a označuje Írán za „hrozivý“.
Mohlo by vás zajímat
Ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že Varšava o útoku věděla předem. Veřejné mínění se přiklání k umírněnosti. 57 procent dotázaných Poláků podporuje nevojenský postoj vlády, zatímco 31 procent chce otevřenou vojenskou podporu Washingtonu.
Mlčení na Kypru a v Maďarsku
Kypr, zasažený zbloudilými íránskými raketami, zůstává mlčet. Maďarsko udělalo totéž, ačkoli média nakloněná vládě označují válku za „americkou provokaci“. V Bruselu maďarští diplomaté zpomalili práci na nových sankcích proti Íránu, což vedlo nizozemského premiéra Roba Jettena k argumentaci, že je třeba snížit překážky pro jednomyslné schválení.
Tucet vlád – Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko – nevydalo žádná oficiální prohlášení.
Íránský jaderný program je nebezpečím pro Evropu
Česká republika se zúčastnila videohovoru unijních zemí 1. března, ale mlčela. Premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X pouze uvedl, že íránský jaderný program a podpora terorismu jsou nebezpečím pro Česko i celou Evropu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v médiích prohlásil, že existují tři hlavní scénáře vývoje na Blízkém východě. První je optimistický, kdy intenzivní fáze bude krátká a odvetné útoky budou mírnější. Podle druhého scénáře USA zesílí své zapojení. Podle třetí verze Írán rozpoutá v oblasti plnohodnotnou válku a aktivuje Hamás, Hizballáh a jemenské Húsíe, popsal Macinka.
Švédsko, vedené prozatímním kabinetem čekajícím na hlasování o důvěře, také drží jazyk za zuby. Úředníci v těchto hlavních městech soukromě říkají, že si nepřejí rozdmýchávat napětí, které nemohou ovlivnit.
Obavy z ekonomických dopadů
Ekonomické obavy z dlouhodobého konfliktu na Blízkém východě rostou. Ceny ropy a zemního plynu na světových trzích v prvních dnech obchodování vystřelily vzhůru, výnosy z dluhopisů stoupají a roste také pravděpodobnost, že Evropská centrální banka zvýší úrokové sazby. Dlouhodobý nárůst cen ropy a plynu zatíží hlavně slabší jižní ekonomiky Unie a prohloubí fiskální propast mezi severem a jihem.
