Česká ekonomika si loni vedla lépe, než se původně čekalo. Vzrostla o 1,8 procenta. Hlavní zásluhu na tom měly domácnosti, které více utrácely pod vlivem optimismu z rostoucích mezd a poklesu inflace. Naopak investiční aktivita firem zatím vlnu optimismu nezachytila. Nyní však do hry vstoupil těžký kalibr: enormní cla uvalená na americké dovozy. Ekonomové proto začínají přehodnocovat své prognózy růstu HDP. Hovoří o možném snížení o jeden i více procentních bodů. I přesto by ale česká ekonomika měla zůstat na růstové dráze.

V nejbližších dnech by svou jarní prognózu mělo zveřejnit ostře sledované ministerstvo financí, Česká národní banka pak na začátku května.

„Z nedávného propočtu ministerstva financí lze odvozovat, že včera Trumpem oznámená cla – přičemž EU odpoví obdobně – sníží výkon české ekonomiky celkově o více než procentní bod. I kdyby se tento dopad celý projevil ještě letos, což je nepravděpodobné, pořád by to znamenalo meziroční růst. Pro letošek jsme doposud čekali růst české ekonomiky lehce přes dvě procenta,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše, pokud cla skutečně začnou platit, přímý dopad celních opatření na českou ekonomiku bude sice nižší než u některých sousedních a západoevropských ekonomik, přesto však významný. „Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6–0,8 procenta HDP,“ říká. Výraznější však podle něj mohou být druhotné efekty – zhoršení důvěry a oslabení už tak křehkého investičního sentimentu. Skrze tento kanál může být česká ekonomika mnohem zranitelnější.

Mohlo by vás zajímat

„Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době zásadně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1–1,5 procenta v letech 2025 a 2026,“ dodává Bureš s tím, že stávající odhad Patria Finance počítá s růstem o 2,1 procenta v roce 2025 a 2,3 procenta v roce 2026. Od druhé poloviny roku 2026 by však mohl začít negativní dopad obchodních válek tlumit očekávaný fiskální stimul v sousedním Německu.

ČSOB je zatím s odhady opatrnější. „Negativní dopad do růstu HDP je v tuto chvíli těžké kvantifikovat. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme muset významně přepsat směrem dolů,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

EU dostala 20, Čína 54 procent. Bude to natrvalo?

Americký prezident Donald Trump v noci ze středy na čtvrtek středoevropského času oznámil zavedení 25procentních cel na dovoz všech automobilů vyrobených mimo USA. Od soboty začnou platit 10procentní plošná cla na všechny výrobky a pro všechny země. K tomu se přidává zavedení nových nebo zvýšení stávajících cel pro vybrané státy. Na Čínu byla uvalena dodatečná cla ve výši 34 procent, která se přičítají ke stávajícím, takže celkově činí 54 procent. Evropská unie je zatížena 20 procenty, Japonsko 24 procenty, Korea 25 procenty, Švýcarsko 31 procenty a Vietnam 46 procenty.

Ekonomové z České spořitelny a ČSOB se shodují, že výše cel vychází zhruba jako polovina procentuálního podílu obchodního deficitu USA s danou zemí. „Například deficit USA v obchodu s EU činil loni necelých 40 procent vývozů EU do USA, a proto včera vyhlášené dodatečné clo na dovozy z EU činí 20 procent,“ vysvětluje Michal Skořepa z České spořitelny.

Ekonom zároveň nadhazuje otázku, zda vyhlášené sazby budou trvalé. „Jednak může jít o podklad pro vyjednávání, který se tudíž může změnit, pokud Trump dosáhne u zasažených zemí nějakých ústupků. Vedle toho ale nelze vyloučit ani zásah soudu,“ upozorňuje Skořepa.

Ohlášená cla jsou podle něj právně založena na zákonu International Emergency Economic Powers Act, který je určen pro řešení dopadů nenadálých šoků. Jeho použití tak mohlo dávat smysl například v případě cel na Kanadu a Mexiko kvůli nelegálnímu přílivu fentanylu a pracovní síly do USA, ale v případě plošných cel na většinu světa znamená použití tohoto zákona velmi extenzivní interpretaci, hodnotí Skořepa.

Hospodářský růst podporovaly domácnosti, firmy se držely zpátky

Podle třetího zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu se loni hrubý domácí produkt (HDP) oproti předchozímu roku zvýšil o 1,8 procenta, zatímco první odhad zněl na 1,6 procenta. Rychlejší tempo růstu se promítlo i do vývoje ve čtvrtém loňském kvartále, kdy HDP oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,7 procenta. To posunulo první odhad ČSÚ o 0,2 procentního bodu směrem nahoru.

Zásluhu na tom má zejména spotřeba domácností, která – jak včera v Poslanecké sněmovně potvrdil viceguvernér České národní banky Jan Frait – rostla rychleji, než se očekávalo. Meziročně se podle ČSÚ zvýšila o 3,4 procenta. Za vyššími nákupy stál optimismus, který do domácností dorazil na vlně rostoucích mezd a poklesu inflace. Naproti tomu míra investic firem se meziročně snížila o 1,1 procenta.

Česká národní banka ve své stále platné prognóze odhaduje růst HDP pro letošní rok na dvě procenta, pro příští rok pak na 2,4 procenta. Novou prognózu by měla představit na začátku května.