České republice se dařilo zvyšovat bezpečnost provozu a snižovat počet obětí dopravních nehod rychleji, než je evropský průměr. Přesto ale čísla nedosahují hodnot, které si do roku 2030 vytyčila Evropská unie. Země se přitom musí vypořádat jak s houstnoucí dopravou, tak třeba s nárůstem nepozorných řidičů, kteří se místo volantu věnují mobilním telefonům.
Příčiny nehod jsou podle vedoucího oddělení BESIP Tomáše Neřolda přitom pořád stejné, nepřiměřená rychlost, alkohol a návykové látky. Roste ale počet nehod kvůli rozptýleným řidičům. „Lidé se dívají do mobilu, do navigace a podobně,“ upozornil.
Intenzita dopravy stoupá
K výraznému snížení počtu obětí dopravních nehod v posledních letech došlo i přesto, že se automobilová doprava zahušťuje. Průměrná dopravní intenzita na českých dálnicích podle BESIPu narostla mezi lety 2020 a 2025 o 12 procent, na nejvytíženějších úsecích dálnic dokonce o třetinu.
V loňském roce zemřelo v Česku na následky dopravních nehod 43 lidí na milion obyvatel. Stejná čísla vykázala i EU jako celek. Podle předběžných údajů Evropské komise zemřelo na silnicích EU přibližně 19 400 lidí, jde o meziroční snížení o 3 procenta. Při srovnání s referenčním obdobím let 2017 až 2019 došlo v celé EU k poklesu počtu usmrcených o 16 procent, což je podle BESIPu výrazně méně než předpokládaných téměř 30 procent.
Podle plánů EU by se měl počet úmrtí a vážných zranění na silnicích snížit do roku 2030 o polovinu. Cíl si EU stanovila v roce 2018. Podle senátora Jana Paparegy (Lepší Sever) není milník příliš realistický. Vláda by ale měla podle něj vyhodnotit konkrétní opatření.
Odlišné startovní pozice
Mezi evropskými zeměmi jsou velké rozdíly. Česká republika si podle Neřolda stojí relativně dobře. Počet dopravních nehod snížila o 23 procent. Lépe se vedlo například Polsku (42 procent), které ale mělo podle Neřolda jinou startovací pozici. Uvedl to minulý týden na jednání sněmovního podvýboru pro energetiku a dopravu. Mezi premianty v nízkém počtu obětí dopravních nehod patří Švédsko, Dánsko a Estonsko. Švédsko a Dánsko loni zaznamenaly 20 a 23 úmrtí na milion obyvatel.
Prostor pro zlepšení situace v Česku ale stále je. Podle Neřolda je potřeba se soustředit na zlepšení infrastruktury, zaměřit se na výstavbu obchvatů měst, úpravu lokalit, kde dochází k těžkým nehodám, a na území měst a obcí zapracovat na dodržování maximální rychlosti. Pomoci může úsekové měření nebo policejní dohled.
„Ve městech a obcích určitě zvýšit bezpečnost pro zranitelné, tedy pro chodce a cyklisty, zlepšit stav přechodů, jejich bezpečnostní prohlídky, oddělit cyklostezky pro cyklisty a vytvořit prostředí, které je bezpečné pro pohyb ve městě,“ poznamenal Neřold. Pomoci by podle něj mohly i systémy pro automatizovaná vozidla.
