Místo kontroverzní šéfky povede Energetický regulační úřad kolektivní orgán. To je nejviditelnější, ale nikoliv jediný dopad nového energetického zákona.
Zřízení Rady Energetického regulačního úřadu, ochrana domácností, které naletěly podomním obchodníkům s dodávkami energií, či dočasné vyřešení problémů s věcnými břemeny u zasíťovaných pozemků – to jsou jedny z nejdůležitějších změn, které přináší velká novela Energetického zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna, a nyní čeká na projednání v Senátu. Spolu s ním byla rovněž přijata novela Zákona o podporovaných zdrojích energie, která kupříkladu zavádí možnost podpory pro biostanice.
Změna způsobu platby za obnovitelné zdroje
Dnes platí občané i firmy podle množství spotřebované elektřiny 495 Kč za MWh. Podle novely zákona se bude platit podle velikosti jističe. Konkrétní částky určí svým nařízením vláda. Ovšem občané, kteří mají například na chalupách silné jističe nebo vlekaři, kteří mají silný jistič na zasněžovací zařízení a bojí se, že budou podle nového zákona platit více, neboť spotřebovávají malé množství elektřiny vzhledem k velikosti jističe, mohou být klidní. V zákoně je pojistka, že nikdo nemůže platit více. V případě, že by platba podle velikosti jističe byla vyšší než podle spotřebované elektřiny 495 Kč za MWh, budou tito občané a firmy platit právě podle spotřebované elektřiny. Nový systém tak nezatíží více domácnosti, ale umožní snížit poplatek energeticky náročnému průmyslu, který platí podstatně více než konkurence v Německu. Nový systém je rovněž v souladu s požadavky Evropské komise. Vláda počítá s tím, že energeticky náročnému průmyslu se uleví ročně cca. 4,8 mld. Kč. V případě schválení zákona vláda počítá s tím, že pro energeticky náročný průmysl připraví prozatímní řešení již na druhou polovinu tohoto roku, než bude účinný schvalovaný zákon, aby znevýhodnění průmyslu vůči Německu odstranilo co nejdříve.
Zachování ochrany spotřebitele
Evropská unie tlačila na Českou republiku, aby změnila energetický zákona v paragrafu, který se týká uzavírání smluv mimo obchodní prostory tak, aby bylo možné odstoupit od smlouvy pouze 14 dnů po uzavření smlouvy, jak zní evropská směrnice o ochraně spotřebitele. Nicméně v České republice platí, že je možné odstoupit 14 od začátku dodávky elektrické energie nebo zemního plynu. Tato zvýšená ochrana zákazníka je u nás potřebná vzhledem k mnoha nepoctivým podomním prodejcům, kteří různými fígly dokáží přesvědčit zákazníky o změně dodavatele a někdy se tak dokonce stane, že zákazník má podepsané dvě smlouvy, a přijde se na to až se začátkem dodávky energie. A v tom okamžiku by již zákazník nemohl odstoupit od smlouvy. V Poslanecké sněmovně se podařilo vydiskutovat znění zákona, které ponechává současnou praxi ochrany zákazníka.
Připojení výrobny elektřiny do 10 kW bez licence
Novela zákona přináší výrazné zjednodušení možnosti připojit k distribuční soustavě malou výrobnu elektřiny do 10 kW a to bez licence. Týká se to zejména střešních instalací solárních panelů případně malých kogeneračních jednotek, které vyrábějí společně elektřinu a teplo. Provozovatel takové výrobny elektřiny ovšem nemůže prodávat elektřinu do energetické sítě, to by už bylo považováno za podnikání. Tato změna přinese zlepšení dostupnosti výhod samovýroby elektřiny pro domácnosti a drobné podnikatele.
Zrušení povinnosti zapsat tzv. historická věcná břemena do katastru nemovitostí do roku 2017
V dobách komunistického režimu se v České republice mohutně stavěly elektrické sítě, plynovody a teplovody. Vše získávalo právo na omezení nakládání s pozemkem nikoli jako je tomu dnes zapsáním věcného břemene do katastru nemovitostí, ale přímo ze zákona. Tato praxe byla zrušena v roce 2000, ovšem naprostá většina sítí byla postavena dříve, takže dnes nejsou zapsány v katastru nemovitostí, což může způsobovat komplikace při prodeji nemovitosti. Nápad zapsat tato věcná břemena do katastru nemovitostí standartním zápisem se ukázal v praxi jako nerealizovatelný, neboť mnohé pozemky mají nejasné vlastníky, standartní zápis by vyžadoval aktivní spolupráci vlastníků pozemků. Těm by zapsání věcného břemene přineslo administrativní, a v důsledku i finanční náklady, což by se promítlo do ceny energií. Proto se v Poslanecké sněmovně dohodlo vypuštění této povinnosti a po dohodě Českého úřadu zeměměřického a katastrálního s Ministerstvem průmyslu a obchodu se problematika bude řešit tak, aby tyto náklady nevznikly, a zároveň bylo možné dohledat, zda na pozemku vedou i jakékoli jiné sítě. Postup se bude řešit společně s vodovody, kanalizacemi a telekomunikačními sítěmi, neboť i v těchto odvětvích existuje stejný problém.
Zavedení provozní podpory novým bioplynovým stanicím
Zákon o podporovaných zdrojích energie přináší nově zařazenou na základě návrhu Ministerstva zemědělství podporu tepla vyrobeného z bioplynu v nových bioplynových stanicích s výkonem do 500 kW, které využívají ve větší míře hnojiva ze živočišné výroby nebo biologicky rozložitelný vytříděný komunální odpad. Výše podpory bude nastavena na základě 15-leté návratnosti vložených investic. Doba trvání podpory bude stanovena na celou dobu životnosti bioplynové stanice. Podle odhadů Ministerstva zemědělství by mělo vzniknout nově 60 až 80 nových výroben.
Povinnost uchovávat doklady o investičních a provozních nákladech výrobny
Novela zákona prodlužuje u nových výroben elektřiny, které pobírají veřejnou podporu dobu, po kterou budou muset uchovávat doklady o svých nákladech z 5 let na celou dobu pobírání veřejné podpory.
Nová tarifní struktura v elektroenergetice
Novela zákona přímo nezavádí novou tarifní strukturu, ale bez této novely zákona by nebylo možné jí spustit. Jedná se o to, že v budoucnu, jak se budou rozšiřovat tzv. chytré spotřebiče, budou si moci zákazníci vybírat z více modelů svých tarifů, aby ušetřili za platbu elektrické energie například tím, že přesunou část své spotřeby do hodin, kdy je elektrická energie levnější.
Vznik Rady energetického regulačního úřadu
Z institucionálního hlediska je průlomový návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, které připravilo změnu ve způsobu řízení Energetického regulačního úřadu z dnešního vedení předsedou úřadu na vedení kolektivním orgánem – Radou ERÚ. Nakonec po diskusích v Poslanecké sněmovně vznikne Rada až od 1. srpna 2017, aby bylo zajištěno, že se změna nedotkne funkčního období současné předsedkyně, a neměnila se tak pravidla uprostřed funkčního období. Podle novely zákona bude Rada pětičlenná, volená na pět let, každý rok jeden člen. Členy rady jmenuje a odvolává vláda – na rozdíl od současné právní úpravy, kdy předsedu ERÚ jmenuje a odvolává prezident ČR. Nelze se ubránit dojmu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo změnu, protože není spokojeno s komunikací se současnou předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Nicméně z věcného hlediska návrh MPO kopíruje model, který se osvědčil i u Českého telekomunikačního úřadu, a i jinde v Evropské unii jsou některé energetické regulační úřady řízeny radou.
Nový „solární tunel“ nehrozí
Energetický zákon patří k nejsložitějším legislativním úpravám, úrovní a rozsahem je srovnatelný například s právními kodexy. Energetika je cévním systémem ekonomiky, a je jedním z technicky a finančně nejregulovanějších odvětví národního hospodářství, přičemž zahrnuje veškeré nakládání s energetickými zdroji – od výroby, přes přenos až k distribuci ke konečnému spotřebiteli. Energetika je rovněž jednou z nejvíce regulovaných oblastí v pravomoci EU, takže každé ustanovení musí nakonec odpovídat i komunitárnímu právu. Poslední větší novela Energetického zákona byla navíc přijata v roce 2009, Zákona o podporovaných zdrojích energie opřed třemi roky. Náročnosti novely odpovídalo i množství pozměňovacích návrhů, kterých se na plénu sněmovny nakonec sešlo tři sta dvacet. Z nich garanční hospodářský výbor doporučil schválit sto osmdesát. Podle oslovených poslanců i odborníků na energetiku se podařilo schválit kvalitní normu, která vychází na jedné straně vstříc potřebám českého průmyslu, bát se nemusejí ani domácnosti toho, že by nás mohlo čekat v budoucnu nějaké nepříjemné překvapení jako se top stalo například v rámci známého solárního tunelu.
Dušan Šrámek
