Alarmující zpráva: Česko nadále značně zaostává ve výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách

Česká republika nadále značně zaostává ve výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách. Podle dnes zveřejněné zprávy společnosti WindEurope se větrné elektrárny se v loňském roce podílely na spotřebě elektřiny v zemi jedním procentem, přičemž tento podíl v posledních letech stagnuje. V celé Evropě se přitom podíl větrné energie na spotřebě loni zvýšil na 20 procent, lze se dočíst ve zprávě.

V České republice bylo loni podle Komory obnovitelných zdrojů energie připojeno k síti pět nových větrných elektráren v Jivové u Olomouce a dvě elektrárny v Bruntále na severní Moravě. Jedna elektrárna byla postavena také v Karlovarském kraji, doplnila ke zprávě Česká tisková kancelář.

Výkon větrných elektráren se v roce 2024 meziročně zvýšil o 16 megawattů (MW) na zhruba 371 MW. Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily celkem 0,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny. V letošním roce se podle komory očekává výstavba nejméně dvou dalších elektráren, doplnila ČTK.

Přestože se výstavba v posledních dvou letech oproti minulosti mírně zrychlila, ve srovnání se sousedními zeměmi je to stále zlomek, tvrdí zástupci průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

Japonsko oznámilo nové cíle pro redukci emisí skleníkových plynů

„Polsko, které je čtyřikrát větší než Česká republika, loni instalovalo 50krát více větrných elektráren. Větrné turbíny tam pokrývají už 14 procent roční spotřeby, v Česku je to stále jedno procento,“ uvedl pro ČTK Michal Janeček, předseda České asociace pro větrnou energii (ČAVE).

„Naléhavě potřebujeme zjednodušit povolování a urychlit rozvoj energetické infrastruktury,“ řekl Janeček.

Navzdory výrazně vyšší kapacitě větrných elektráren v jiných evropských zemích zpráva WindEurope varuje, že tempo rozvoje větrné energetiky je příliš pomalé na to, aby zajistilo energetickou bezpečnost v Evropě. Hlavním důvodem je podle Komory obnovitelných zdrojů energie pomalé povolování a rozvoj sítí a nedostatečná elektrifikace hospodářství.

V Evropě vzniklo loni 16,4 GW nových kapacit. Osmdesát čtyři procent z toho tvořily větrné elektrárny na pevnině. Nejvíce nových větrných kapacit nainstalovalo Německo, více než 4 GW. Velká Británie, Francie, Finsko, Turecko, Španělsko a Švédsko vyrobily více než 1 GW.

Podíl větrné energie na spotřebě elektřiny v Evropě činil 20 procent. V Dánsku to bylo 56 procent. Osm dalších zemí získává alespoň čtvrtinu své elektřiny z větru – mezi nimi Německo, Velká Británie a Nizozemsko.

Byly dokončeny investice ve výši 32 miliard eur do nových větrných farem, které budou postaveny v nadcházejících letech. To je 20 GW nové kapacity.

Evropa získala ve vládních aukcích více nových větrných kapacit než kdykoli předtím. Udělených 37 GW (29 GW v EU) je teoreticky dobrou zprávou pro budoucí přípravy a výstavbu.

„Očekáváme, že Evropa v letech 2025-2030 nainstaluje 186 GW nových větrných elektráren, v EU to bude 139 GW. Pokud však vlády neurychlí povolování a rozšiřování sítě, mnoho z těchto projektů se zpozdí,“ lze se dočíst ve zprávě.

Je třeba udělat více v oblasti povolování a sítí

„Evropská větrná energie nadále roste, ale pouze polovičním tempem, které potřebujeme. To je obrovská promarněná příležitost. Každá větrná turbína postavená v Evropě pomáhá snižovat ceny elektřiny pro podniky a domácnosti. Brzdí nás tři věci: těžkopádné povolování, pomalé budování sítě a nedostatečná elektrifikace,“ říká generální ředitel WindEurope Giles Dickson.

EU má nová povolovací pravidla, ale většina zemí je stále neuplatňuje. Německo ale sklízí velkolepé plody. V loňském roce povolili 7krát více větru na pevnině než před 5 lety.

„Ostatní vlády musí následovat jejich příkladu,“ stojí ve zprávě.

„Evropa stále neoptimalizuje a nerozšiřuje své elektrické rozvodné sítě dostatečně rychle. Stovky GW nových větrných farem v současné době čekají na povolení k připojení k síti. Některé země nyní filtrují fronty připojení k síti, aby upřednostnily vyspělejší nebo strategičtější projekty nebo dosáhly správné rovnováhy mezi technologiemi. Měly by to udělat všechny země. A zlepšit plánování sítě předvídavými investicemi a uvolněním soukromých financí,“ lze se dále dočíst v dokumentu.

Dohoda EU pro čistý průmysl

Evropská komise včera představila Dohodu pro čistý průmysl, novou strategii pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU.

„Dohoda o čistém průmyslu zdůrazňuje, že elektrifikace bude mít zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy. Míra elektrifikace v EU se posledních 10 let nezměnila na méně než 25 %. Čína to nyní předběhla a upevnila svou konkurenční výhodu. Pierre Tardieu, Chief Policy Officer společnosti WindEurope, vám poskytne přehled nejdůležitějších opatření v rámci Dohody o čistém průmyslu. Podívejte se na video,“ informuje dále WindEurope.

Elektrifikace pro konkurenceschopnou Evropu

Hlavní odvětví evropské ekonomiky očekávají do roku 2040 výrazný nárůst poptávky po elektřině. Klepou na dveře větrného sektoru, aby jim byla dodána.

„Poptávka po elektřině v chemickém průmyslu vzroste ze 195 TWh v roce 2030 na 290 TWh v roce 2040. Cement očekává nárůst z 32 TWh v roce 2030 na 76 TWh v roce 2040. A již tak vysoce elektrifikovaný hliníkový sektor očekává růst ze 70 TWh na 100 TWh,“ odhaduje WindEurope.

Větrná energie má silnou pozici k uspokojení této rostoucí poptávky vzhledem ke své škálovatelnosti a vysokým kapacitním faktorům. 1 GW větru totiž poskytne dvakrát více elektřiny než 1 GW solární energie. Trvalé zavádění větrných elektráren v EU ve 30. letech 21. století – 30 GW ročně, z toho 20 GW větrné elektrárny na pevnině a 10 GW větrné elektrárny na moři – by umožnilo, aby větrná energie do roku 2040 téměř zčtyřnásobila svou výrobu elektřiny a dodala 1 830 TWh.

„Evropský dodavatelský řetězec větrné energie se již rozšiřuje. Průmysl v současné době investuje více než 10 miliard eur do výstavby nových továren na lopatky, věže, kabely a pobřežní rozvodny nebo do rozšíření těch stávajících,“ uzavírá WindEurope.