Česká republika by měla být připravena snáze čelit environmentálním krizím včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity, které mohou ohrožovat i zaměstnanost, zdraví lidí a jejich sociální zajištění. Dokument s názvem Akční plán pro cirkulární Česko 2040, který se nachází ve stádiu připomínkového řízení a který má Ekonomický deník k dispozici, byl zpracováván od února 2022 a vychází z nezbytnosti nahradit modely lineárního podnikání cirkulárními neboli oběhovými. Vyplývá to z vládních materiálů.
Cílem jednotlivých doporučení a opatření je změnit nastavení produkce tak, aby se zdroje vracely zpět a tím se i minimalizoval dopady na životní prostředí. Do praxe uvedené Cirkulární Česko 2040 by mělo posílit konkurenceschopnost a technologickou vyspělost hospodářství, zvýšit bezpečnost dodávek surovin a odolnost vůči různým vnějším šokům, rozvíjet celkově udržitelný společenský systém, ale také vytvořit nová pracovní místa.
Akční plán, který předložilo ministerstvo životního prostředí na konci listopadu 2022 byl vzhledem k českému předsednictví Evropské unii posunut na konec loňského roku, je společným dílem pracovní skupiny. Ta je složena ze zástupců jednotlivých resortů, krajů, obcí, průmyslových svazů a asociací, vysokých škol a neziskových organizací pod koordinací ministerstva životního prostředí.
Plán reaguje na rostoucí spotřebu materiálů a zdrojů a nutnost přijmout nezbytná přísnější opatření v oblasti účinnosti a využívání zdrojů. Děje se tak v souladu s aktuálním vývojem jak na úrovní Evropské unie, tak na globální úrovni.
Cirkulární Česko 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a řadí oběhové hospodářství mezi její priority.
Zaměřuje se na deset oblastí – Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje – v nich pak stanovuje cíle, zásady a opatření.
Cirkulární Česko si klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné, a vrátit je do výrobního cyklu na konci jejich používání, přičemž se minimalizuje tvorba odpadu. Snahou strategie je především omezovat samotný vznik odpadů, zkvalitňovat odpadové hospodářství důrazem na recyklaci (podporou recyklačních technologií) a opětovné použití, zlepšením zejména v oblasti bioodpadu, textilního, stavebního a potravinového odpadu, obalů a dosloužilé elektroniky.
Pro průmysl, stavebnictví a energetiku je prioritou využívat druhotné suroviny. Stát ve veřejných zakázkách podpoří ty podniky, které používají výrobky s obsahem druhotných surovin a recyklátů.
V oblasti produktu a designu by firmy měly zavádět v maximální možné míře nové výrobní metody využívající nejmodernější technologie k cirkulárnímu cyklu produktů jako např. využívání druhotných recyklovaných materiálů a předcházení vzniku odpadu při výrobě. U bioekonomiky a potravin půjde o snížení množství potravinových obalů a zefektivnění práce s bioodpadem, např. kompostováním biologicky rozložitelných odpadů.
V oblasti spotřeby by měly být výrobky opětovně využívány a dostávat tak „druhý“ život. Omezit by se mělo využívání jednorázových výrobků. Největší změna čeká v oblasti chování výrobců a zákazníků, aby se více využívaly v minulosti použité materiály či výrobky a zákazník informovaně volil, jak s nimi naloží, až doslouží.
Cirkulárním městům a jejich infrastruktuře pomůžou moderní technologie a maximální využívání druhotných surovin.
U ochrany vody klade Cirkulární Česko důraz na maximální možnou úsporu vody zejména její maximální recyklací udržitelným hospodařením a zadržováním vody v krajině. Stát bude mj. podporovat projekty znovuvyužití a recyklace odpadní vody v průmyslu či výzkum nových technologií pro nakládání s odpadními vodami. Věda a výzkum bude i finančně motivovat projekty zabývající se cirkulární ekonomikou jako např. zřízení specializovaného inovačního fondu pro oběhové hospodářství, který by nabízel granty, nebo zavedení inovačních voucherů pro technologie zaměřené na oběhové hospodářství. Vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky poběží na všech úrovních, od těch nejnižších stupňů.
Zaváděním stanovených opatření Cirkulární Česko dlouhodobě mimo jiné sleduje zlepšení odpadového hospodářství, včetně pozitivních vlivů na dosažení národních cílů v oblasti klimatu a jiných cílů v oblasti životního prostředí. Dále pak zlepšení bezpečnosti dodávek materiálu a snížení závislosti na materiálových zdrojích dovážených ze zemí mimo EU.
Opatření by také mělo zvýšit konkurenceschopnost podniků, ale i spotřebu fosilních paliv.
Jinak se stavebními odpady
Odvětví stavebnictví a demoličních prací patří z hlediska objemu k největším zdrojům odpadu v České republiky i Evropě. Správné nakládání se stavebním a demoličním odpadem a recyklovanými materiály – včetně správného nakládání s nebezpečnými odpady – může mít zásadní přínos z hlediska udržitelnosti a kvality života. Rostoucí digitalizace stavebního procesu bude klíčovým faktorem pro přijetí cirkulárních příležitostí, pomocí využití modelování a postupné automatizace stavebního procesu. Přístupy jako BIM (Building Information Modelling) mohou přispět ke zjednodušení a podpoře výstavby budov s vyšší energetickou výkonností. Pro zlepšení kvality recyklace v rámci stavebního průmyslu je třeba se zaměřit na dostupnost informací o materiálech použitých v budovách („material passports“, „logbooks“) a rovněž na provádění selektivních demolic a dekonstrukce budov, které zajistí dostatečný zdroj stavebních a demoličních odpadů vhodných k recyklaci.
Cílem je, aby suroviny byly v České republice optimálně využívány, druhotné suroviny se standardně používají v ekonomice a primární suroviny se používají pouze tam, kde je to nezbytně nutné. České firmy by měly soutěžit v oblasti ekologických inovací a digitálních technologií na světových trzích. Investováním do oběhového hospodářství by měl český průmysl zvýšit konkurenceschopnost a snížit závislost na zdrojích a náklady.
Akcent na bioekenomiku
Bioekonomika poskytuje alternativu k produktům a energiím založeným na fosilních palivech a může přispět k oběhovému hospodářství. Může přispívat k řadě oblastí, které jsou součástí oběhového hospodářství – přeměna biologického odpadu na kompost, aplikace kompostů na půdu, použití digestátu, zlepšování kvality půdy a nakládání s půdou, redukce potravinového odpadu, inovace, nové materiály.
Jednou z priorit České republiky v oblasti odpadového a oběhového hospodářství jsou také potravinové odpady a prevence jejich vzniku. Jedna z aktivit je proto zaměřena právě na podporu prevence vzniku potravinových odpadů.
Podstatnou část české krajiny tvoří lesy. Les je zdrojem dřeva jako obnovitelné suroviny, biologické rozmanitosti, je důležitým faktorem v globálním cyklu uhlíku, při rovnováze vodního prostředí, regulaci eroze a tepelného režimu krajiny, pro prevenci přírodních nebezpečí, ale i při zajišťování sociálních a rekreačních služeb pro společnost. Dřevo je přírodní, obnovitelná, opětovně použitelná a recyklovatelná surovina. Pokud se získává z lesů obhospodařovaných udržitelným způsobem, zpracovává se a využívá tak, aby se minimalizoval negativní dopad na klima a životní prostředí, a zároveň se zajistilo živobytí, jeho role může být udržitelná.
Cílem Cirkulárního Česka je, aby byl potenciál bioekonomiky v České republice využíván v maximální míře v rámci oběhového hospodářství, a aby množství potravinových odpadů kleslo.
Podpora spotřebitelů
Spotřebitelé hrají zásadní úlohu při řízení trhů a výběr spotřebitelů může výrazně ovlivnit (pozitivně nebo negativně) přechod na oběhové hospodářství. Je třeba podpořit spotřebitele v environmentálně uvědomělém rozhodování ve prospěch lokálních produktů a výrobků šetrnějších k životnímu prostředí, s delší životností před jednorázovými. Také je vhodné podporovat využívání alternativních spotřebitelských modelů, jako je poskytování výrobků jako služby (zápůjčka, sdílení), nákupů výrobků nabízených k opětovnému použití apod. a předejít tak výrobě produktu pro všechny spotřebitele.
Důležitým aspektem pro zlepšení spotřebního chování domácností je také podpora zvýšeného povědomí spotřebitelů o problematice udržitelné spotřeby a výroby a o dopadech výrazně konzumního chování obyvatel bez ohledu na vyčerpatelnost zdrojů.
Cílem programu je, aby byly cirkulární obchodní modely podporovány ve výrobě a spotřebě produktů a služeb v České republice. Spotřebitelé by se pak měli orientovat na udržitelnou spotřebu cirkulárních produktů na základě relevantních informací.
V hlavní roli odpady
Nakládání s odpady má v oběhovém hospodářství ústřední roli. Prioritním tokem odpadů jsou pro Evropskou komisi v posledním období zejména komunální odpady. Komunální odpad tvoří asi 10 procent celkového množství odpadu, které bylo vyprodukováno v EU. Pro komunální odpady byly přijaty v roce 2018 nové cíle recyklace a nový cíl pro omezení skládkování (omezení skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů od roku 2030).
V současnosti je v odpadovém hospodářství stěžejním trendem snaha o přechod na oběhové hospodářství, kdy dochází k uzavírání toků materiálů v dlouhotrvajících cyklech a důraz je kladen na prevenci vzniku odpadů, opětovné využití výrobků, recyklaci a přeměnu na energie namísto těžby nerostných surovin a skládkování odpadů. Pro kvalitní recyklaci a omezování produkce směsného komunálního odpadu má zásadní význam primární třídění komunálních odpadů přímo u zdroje (na úrovni domácností či podniků), které je již nyní v České republice na poměrně dobré úrovni. Je nutné rovněž podporovat investice do stavby nových technologií na recyklaci odpadu a jednotlivých složek komunálního odpadu. Například v návaznosti na vybraná množství papíru v České republice a jeho následnou recyklaci, je vhodné navyšovat kapacity nových technologií na recyklaci papíru přímo v České republice.
Na to reagují i vybrané aktivity a úkoly v prioritní oblasti odpadové hospodářství.
Cílem Cirkulárního Česka je, aby byl odpad je zásadně omezován a maximalizována jeho recyklace a opětovné použití. Energetické využití by mělo být realizováno u nerecyklovatelného odpadu. Skládkování by mělo být zakázáno a na skládky by se ukládal pouze zcela nevyužitelný odpad. V roce 2040 by měla být recyklace všech druhů odpadu na maximální možné úrovni, produkce odpadu na obyvatele by se měla snížit.
Nenahraditelná voda
Stejně jako materiály, je voda rovněž využívána doposud velmi lineárním způsobem. V oběhovém hospodářství hraje klíčovou roli opětovné využití vody a přináší významné environmentální, sociální a ekonomické výhody. Pro hospodářské sektory od energetiky a průmysl až po zemědělství a potravinářství je voda nenahraditelnou vstupní surovinou. Proto je potřeba zaměřit se na úspory vody ve všech hospodářských sektorech.
Klíčové je opětovné využití vody a pokles odběrů vod z vodních zdrojů, které ohrožuje změna klimatu. Základy pro recyklaci vody v průmyslu a energetice jsou evidentní. Je nutné zaměřit se na uzavřené technologie, efektivní chlazení apod. Poklesy spotřeby vody svědčí o úspěšném zavádění takových procesů. Pro systém nakládání s vodou v sídlech je nezbytné připravit předpoklady vedoucí k recyklaci, jímání a využívání srážkové vody a regulaci odtoku ze zpevněných ploch.
Cirkulární ekonomika ve vodohospodářství musí usilovat o maximalizaci využití odpadních vod, extrakci živin a energie (tepelné aj.), které jsou v ní obsažené.
Cílem Cirkulárního Česka by měla být maximální možná míra úspory vody, její recyklace. Na půdě by se mělo hospodařit udržitelně s cílem zadržení vody v krajině.
Vzdělávání, technologie, výzkum a inovace
Vzdělávání, věda, technologie, výzkum a inovace jsou nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného hospodářství, které bude naplňovat cíle udržitelného rozvoje. Znalosti, inovace a investice jsou nezbytnou součástí systémových změn potřebných pro přechod na oběhové hospodářství. Digitální transformace je jádrem probíhající průmyslové revoluce. Pokrok v oblasti technologií, jako jsou data velkého objemu, umělá inteligence a robotika, internet věcí a vysoce výkonné výpočetní techniky, má dopad na samotnou povahu práce a společnost jako celek. Inovace a technologický vývoj, včetně digitalizace, jsou důležitými faktory v přechodu na oběhové hospodářství. Oběhovému hospodářství napomohou zejména zavedení nových výrobních postupů a technologií a také navržení inovativních obchodních modelů; to vše povede k přijetí nových způsobů účinnějšího využívání zdrojů.
Hlavní problémy, kterým Česká republika v souvislosti s ekologickými inovacemi a s oběhovým hospodářstvím čelí, se týkají systému výzkumu a inovací. Česká republika dosáhla určitého pokroku v odstranění překážek bránících rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému. Pro podporu udržitelného modelu hospodářského růstu jsou důležité domácí inovace.
Metou Cirkulárního Česka je, aby byly české firmy zapojeny do špičkových služeb v hodnotovém řetězci v oblasti výzkumu a vývoje, a to i v mezinárodním měřítku. Část státního financování výzkumu a vývoje by měla být vyčleněna na konkrétní projekty související s cirkulární ekonomikou a programy výzkumu a vývoje. Oběhovému hospodářství v České republice by měla zásadně pomáhat digitalizace.
Důraz na kvalifikovanou pracovní sílu
Přechod na oběhové hospodářství vyžaduje mimo jiné kvalifikované pracovní síly se specifickými a někdy novými dovednostmi. Rozvoj environmentálních znalostí, dovedností a postojů má kromě přínosů v osobním a občanském životě i pozitivní dopady v profesním životě a je v konečném důsledku předpokladem ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky, neboť české podniky a firmy potřebují dostatečný počet lidských zdrojů, aby mohly v budoucnu pružně reagovat na zavádění environmentálně šetrných technologií a ekoinovací v průmyslu i stavebnictví.
Cílem environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tj. jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí.
Ve Státním programu EVVO na léta 2016-2025 se ustanovilo jako jedno ze čtyř prioritních témat pro EVVO téma udržitelné spotřeby, které významně souvisí s oběhovým hospodářstvím. Je zde však věnována pozornost pouze dílčím oblastem, které do oběhového hospodářství náleží (například recyklace odpadů, předcházení vzniku odpadů, nakládání s vodou). Základní školy a střední/vyšší odborné školy s tématikou oběhového hospodářství prozatím také komplexněji nepracují.
Cílem Cirkulárního Česka je, aby se přechodem na oběhové hospodářství do roku 2040 vytvořilo minimálně 50 tisíc pracovních míst (přibližně 1 procento současné zaměstnanosti). Cirkulární ekonomika by jako koncept měla být stabilně začleněna do celého vzdělávacího systému.
Přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství
Investice by měly pomoci dosáhnout cíle Evropské unie, kterým je přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, aby se podpořila dlouhodobá udržitelnost. Investice, které zlepšují environmentální udržitelnost, mají potenciál zlepšit produktivitu ve všech odvětvích ekonomiky, a sice posílením účinného využívání zdrojů a snížením vstupních nákladů. Urychlení ekologické transformace vyžaduje promyšlená, ale rozhodná opatření, jež mají pomoci nasměrovat finanční zdroje k udržitelnějším způsobům výroby a spotřeby.
Pro přechod k oběhovému hospodářství je extrémně důležitý trh s druhotnými surovinami. Vytváří velmi důležitý prvek na rozhraní mezi obchodem a oběhovým hospodářstvím.
Zásadní oblast, přes kterou je v případě vhodných postupů možné stimulovat rozvoj oběhového hospodářství představují rovněž veřejné zakázky. V roce 2020 byla přijata novela zákona o veřejných zakázkách, která podporuje zadávání environmentálně odpovědných zakázek. Tyto principy je nutné dále posilovat.
Mottem Cirkulárního Česka je, aby přijímané ekonomické nástroje dlouhodobě podporovaly oběhové hospodářství v České republice.
Bez měst to nepůjde
Aby mohla cirkulární ekonomika efektivně fungovat, je nezbytné zapojení měst.
Ve městech probíhá většina spotřeby, produkce odpadů a emisí skleníkových plynů. Oběhové hospodářství nabízí příležitost reagovat na výzvy týkající se spotřeby zdrojů ve městech.
Udržitelný rozvoj sídel pak jde ruku v ruce se souladem strategických dokumentů jak na horizontální úrovni (kraje, obce), tak vertikální (národní, krajské a obecní).
Princip udržitelného rozvoje v území se zatím nejčastěji zmiňuje v ekologických souvislostech v oblasti týkající se hospodaření s přírodními zdroji.
Cílem Cirkulárního Česka je, aby města a obce v maximální možné míře využívaly cirkulární řešení a uzavíraly materiálové cykly. V rámci budování infrastruktury by měly maximálně využívány druhotné suroviny.
Petr Bošnakov
